Ptám se já, Marie Bastlov‪á‬ Seznam Zprávy

Piráti se vzpamatovávají z debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Tam jim z dosavadních tří křesel zůstalo pouze jedno, které znovu obhájila dosavadní europoslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Gregorová. A právě ona byla hostem Marie Bastlové v pořadu Ptám se já. 
Širší vedení Pirátské strany si výsledky eurovoleb už vyříkalo na víkendové mimořádné schůzi. Část z nich volala po reformě. Šéf Pirátů Ivan Bartoš poté před novináři hovořil o nutnosti dojednání úprav ve straně, které „povedou ke změnám struktury ve vedení kampaní, ale i vnitřního fungování strany“. 
Podle jeho kritiků ale kosmetické úpravy stačit nebudou. Výsledek voleb, který skončil daleko za očekáváním, je podle nich jen dokladem prohlubujícího se propadu Pirátů od posledních sněmovních voleb. A Bartoš by z toho měl podle nich vyvodit důsledky. 
Jak se chtějí Piráti vymanit z problémů? Měli by odejít z vlády? A není zvláštní, že si stojí za nominací Marcela Kolaji na post eurokomisaře, i když coby lídr kandidátky propadl ve volbách do Evropského parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor.

Premiér Petr FIala po necelém roce znovu vystoupil na konferenci Česko na křižovatce, kde mluvil o restartu Česka. Chválil svoji vládu, jak daleko za posledních 10 měsíců zemi posunula. Jsou pochvaly na místě?
Hostem Ptám se já byl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.
Rok uběhl od chvíle, kdy vláda Petra Fialy představila svoji vizi s názvem Restart Česka. Plány měly nastartovat ekonomiku nejen, aby se vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál.
„Je to obrovský kus práce, který jsme udělali. Výrazně jsme se posunuli v oblasti energetiky. Zbavili jsme se závislosti na Rusku, zajistili jsme dostatek plynu, energie - LNG terminály a dostavbu ropovodu TAL plus. Výrazně jsme se posunuli v tendru na dostavbu Dukovan a rozhýbali jsme výstavbu nebo zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů,“ pochválil se Fiala minulý týden na tiskové konferenci.
Co opravdu reálně vláda udělala? Posunuli jsme se i ve vzdělávání? A co ještě stihne kabinet udělat do příštích sněmovních voleb?
---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ve Švýcarsku o víkendu proběhl první summit o míru na Ukrajině. Mír nevyjednal a ani nemohl, protože se neúčastnilo Rusko. Závěry summitu navíc neodhlasovaly ani všechny zúčastněné státy. Jaký smysl takové konference mají?
Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Osmdesát zemí světa včetně Česka na prvním summitu o míru na Ukrajině společně vyzvalo, aby byla její „územní celistvost“ základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace, které se o víkendu sjeli do Švýcarska, zároveň vybídly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu.
Závěrečnou deklaraci některé účastnické státy sice nepodepsaly a konference se konala bez účasti Číny a Ruska. Podle prezidenta Petra Pavla byla přesto původní očekávání, že summit přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině, naplněna.
S tím souhlasí i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Navzdory všeobecné skepsi vnímám summit ve Švýcarsku jako poměrně úspěšný první krok. A to jak z hlediska toho velkého, to znamená etablovat mírový proces na Ukrajině na světové scéně. Tak i ve spoustě práce, která třeba není na první pohled vidět, ale je velice důležitá. Je důležité si vůbec představit, co by mír na Ukrajině mohl znamenat.“
Záležet bude ovšem také na situaci na bojišti. Ta se pro Ukrajince momentálně nevyvíjí příliš dobře. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků v napadené zemi.
Co summit ukázal o rozložení sil ve světě a jeho klíčových hráčích? Jakou roli bude dál hrát ve vyjednávání o míru na Ukrajině Čína? A jak daleko je konec války?
---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Andrej Babiš o ní v kampani řekl, že se v Bruselu zbláznila. Přesto zatím stále zůstává členkou hnutí ANO. Není to jen o Babišovi, vysvětluje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co říká na výsledky voleb a kampaň?
Hostem Ptám se já byla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).
Jako nejdéle sloužící české eurokomisařce jí po 10 letech skončí mandát letos v říjnu. Andrej Babiš o ní v kampani prohlašoval, že se v Bruselu za tu dobu zbláznila. „Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že si mě zosobňují s Unií,“ oponuje Jourová.
Ve svém portfoliu má i boj s dezinformacemi a tak mohla sledovat, kam Rusko před volbami směřovalo svoje hybridní útoky: „Vybrali si Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu. (..) U Německa a Francie Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.“
Zůstane Jourová v hnutí ANO? Co říká tomu, jak Češi volili v eurovolbách? A jakou pozici dnes má Česko v Evropské unii?

---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí Přísaha bývalého protimafiánského detektiva Róberta Šlachty se vyplatila koalice s Motoristy do evropských voleb. Stalo se překvapivě třetí nejúspěšnější stranou. Jak teď s nečekaným ziskem naloží?
Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.
Nečekaně velký úspěch Motoristů a Přísahy ve volbách do Evropského parlamentu, kde skončila na třetím místě se ziskem 10% hlasů, znamená pro tuto koalici zisk dvou poslaneckých křesel: pro Filipa Turka a Nikolu Bartůšek.
Šlachtovo hnutí se tak po minulých sněmovních volbách, kde jen těsně neuspělo, opět dostalo do popředí zájmu politiků i médií. Podle odborníků se jim podařilo přebrat protestní hlasy třeba od SPD Tomia Okamury, která získala jen necelých 6% hlasů a jedno křeslo europoslance.
Dokáže Přísaha zopakovat úspěch i ve sněmovních volbách? Nebojí se Šlachta, že ho Motoristé časem odstaví na druhou kolej? A objeví se Filip Turek v další kampani Přísahy?
---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí ANO se stalo českým vítězem voleb do Evropského parlamentu. Jeho místopředseda a stínový premiér Karel Havlíček je spokojen. „Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním povolebním podcastu Ptám se já.
Místopředseda vítězného hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček si výsledky voleb do Evropského parlamentu pochvaluje. „Je to pro nás velký úspěch. Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním volebním studiu Ptám se já.
Úspěch Motoristů a Přísahy v čele s Filipem Turkem a koalice Stačilo! pod vedením s komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné vidí jasně. „Je to signál, že lidem dochází s vládou trpělivost,“ myslí si Havlíček. Zároveň ale vidí, že Přísaha se na Motoristech trochu svezla: „Kdyby tam nebyl Turek, tak by Přísaha neměla takový výsledek.“
Turek je podle Havlíčka „takový bezprostřední, přímočarý“ a jeho názory v kampani dávaly hlavu a patu. „Na druhou stranu samozřejmě ta symbolika, která ho jaksi doprovázela v těch posledních letech, tak to prostě normální není,“ řekl místopředseda v narážce na snímky, kde je Turek zachycen se svícnem s nacistickým symbolem či se zdviženou pravicí připomínající nacistické hajlování.
Věří, že v evropské frakci Obnova Evropy (ALDE/Renew) se i přes výtky k populistickým krokům ANO udrží: „Jsme pro svobodu jedince, podnikání a víry.“ Podle Havlíčka nejsou aktivističtí či progresivističtí jako třeba některé jiné strany. „Jsme pragmatičtější v zelené politice,“ tvrdí s tím, že po volbách se situace vždy zklidní: „V každém případě tam jdeme posílení se sedmi mandáty.“
Nové složení Evropského parlamentu vidí jako šanci na úpravu některých unijních politik: „Myslím si, že se neotočí úplně kormidlem dějin, ale že se začne pragmatičtěji přistupovat ke Green Dealu, k energetické politice i možná k té migrační.“
Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se chce ucházet o další mandát. Podle Havlíčka ale nemá hlasy od nových europoslanců ANO jisté. „Nesplnila svoji úlohu, i když to neměla jednoduché,“ řekl s odkazem na covid a dopady ruské agrese na Ukrajině. Debata o podpoře von der Leyenové bude probíhat i na úrovni ALDE/Renew. „Ale já se spíš kloním k tomu, že bysme měli hledat někoho jiného,“ nastínil Havlíček.
Hnutí ANO se během minulých období potýkalo s rozpady svého europoslaneckého klubu, kdy odešla řada výrazných členů (například Pavel Telička, Dita Charanzová a další). Tentokrát to podle Havlíčka bude jiné. „Náš poslanecký klub zůstane jednotný,“ věří.
Pokud Přísaha s Motoristy a koalice Stačilo! pod vedením komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné uspěje i ve sněmovních volbách 2025, otevírá to hnutí ANO možné ruce ke hledání koaličních partnerů v případném kabinetu. „O vládě budeme jednat s tím, kdo se dokáže přizpůsobit našemu programu,“ řekl Havlíček bez jmen konkrétních stran.
„Já se fakt dostat do situace, že tady objíždím celou republiku a poté se dostaneme do vlády podobně jako ODS, která musela kapitulovat ze všech svých hlavních cílů. Já chci, aby jsem se postavil za dva roky jakožto vítěz před naše voliče a řekl jsem jim: tohle jsme vám slíbili a za tímhle si stojíme,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj má ale ANO některé nepřekročitelné hranice: „Nemůžeme jít do vlády s nikým, kdo bude, byť jenom diskutovat na úrovni referenda o vystoupení z NATO nebo z Evropské unie.“

---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tad