Echo Podcasty Echo Media

Komentátoři Týdeníku Echo se na pravidelné Echo Poradě tentokrát vrátili k loňské střelbě na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. „Ministerstvo vnitra námi manipulovalo a přikryl to prezident Petr Pavel,“ říká rezolutně Dalibor Balšínek. Tereza Matějčková připomíná přirozenou potřebu médií i společnosti znát odpovědi na otázky, které kolem tragické události zůstávají: „Média jsou kritizovaná za to, že používají úniky ze spisu. Ale co mají ti novináři dělat, když jiné informace nemají?“ „V nomálně fungující politice by ministr vnitra Vít Rakušan teď odstoupil,“ tvrdí Daniel Kaiser.

Dalším tématem Echo Porady byly volby do Evropského parlamentu a hledání českého eurokomisaře. „Mocenské poměry se nemění. Opět se vytvořil kartel středových sil, což jsou eurolidovci, euroliberálové a eurosocialisti. Nicméně zajímavé pohyby začínají na pravici,“ soudí Kaiser.

A koho vyšleme do Evropské komise? „Podle mě jsou čtyři pětiny pětikoalice připraveny Danuši Nerudovou vetovat,“ dodává Kaiser. 

Na závěr téma chudoby. Až nyní vzrostla reálná mzda, což vláda považuje za svou zásluhu. Jenže dva roky jsme tu měli bezprecedentní snižování životní úrovně. „Fráze o tom, že střední třída neexistuje, se dnes stávají skutečností,“ říká Markéta Malá.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZu a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl. 

Trh s emisními povolenkami je podle něj neprůhledný a netransparentní. Když říkáme, že obnovitelné zdroje jsou levné, nepočítáme do ceny dotací, které státy výrobcům dávají. Politik dnes nemůže vystoupit, aby racionálně vysvětloval, proč ta filozofie green dealu je chybná. 

Dnes už se neřeší konkurence, ale výrobci a hospodáři přicházejí za státem a chtějí dotace. 

Česko má jedny z nejdražších energií v Evropě, ale současně je výroba tady nejlevnější. Je to o iluzi, že všude v Evropě bude jeden trh. Energetika funguje i jako nástroj nátlaku. Je pravděpodobné, že Pavel Tykač uzavře uhelné elektrárny dříve, než deklaroval, je to pro něj extrémně nevýhodné a stát by jen těžko vysvětloval, že jde společnost Seven dotovat, říká Míl. 

Průmysl se bude brzy z Česka stěhovat. Dříve jsme lákali na levné vstupy, ale to teď skončilo. Nemáme investorům co nabídnout. Fascinuje mě, jak všichni bojují za obnovitelné zdroje, přitom je to extrémně nestabilní a právě nestabilita způsobuje, že se ceny také energie násobí. Česko si staví Datové centrum za miliardu, jeho vznik zaplatíme všichni v poplatku, který se zavede. 

dodává Míl. 

Stát totiž dokončuje přípravy komunitní energetiky v Česku, která by měla začít fungovat od 1. července. Úřady do té doby musí dokončit zřízení Elektroenergetického datového centra, které vyjde na zhruba miliardu korun.

S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku?O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z Evropského parlamentu a disponuje tedy vhledem do dění v EP jako u nás málokdo.

Stačilo je poslední a jediná strana, která se zastává práce, Kateřina Konečná nekrade a pracuje, proto jsem se s ní spojil. Cítil jsem velkou poptávku, abych založil vlastní stranu, ale nedostal bych se nad pět procent, říká nově zvolený europoslanec Ondřej Dostál.

Naopak v oblasti lékové politiky by se Dostál větší unijní spolupráci nebránil, naopak by to podle něj mohlo výrazně snížit ceny léků a zlepšit vyjednávací pozici zemí EU. Přežití státu podle něj nemůže spoléhat pouze na volný trh, tak jako stát kupuje benzinky, mohl by stavět i továrny na penicilin, myslí si nový europoslanec.

Jsem levicový člověk, nechci, aby mi někdo mluvil do toho, co dělám a co mám říkat. Chci v Evropském parlamentu řešit Pandemickou smlouvu.

Světová zdravotnická organizace by získala pravomoci, které jsou přes čáru. Mohli by zavírat lidi doma, jako se to dělalo za covidu, dodává Dostál k svým prioritám na poli Evropského parlamentu.

Respekt bylo první médium, které manžel koupil. V Economii měl zvláštní postavení, bylo logické, jak se to vyvinulo a Respekt se prodal. Dávalo to smysl, říká Michaela Bakala, podnikatelka a filantropka.

V rozhovoru s Pavlem Štruncem mluvili i o volbách do Evropského parlamentu a úspěchu populistických uskupení v české politice i evropském kontextu.

Pro vládní uskupení to nedopadlo špatně. Ale nenapadlo mě, že téma jako spalovací motory zaujme tolik lidí. Ukazuje to na to, jak se ta evropská vláda v některých cílech - ať už se třeba bavíme o Green Dealu nebo o energiích - vzdaluje lidem, dodává Bakala.

Nevěřila jsem, že se Klaus stane prezidentem, dnes jeho názory rezonují s tím nacionalistickým až populistickým a sovětským viděním světa, říká žena, která byla v Klausově éře i mluvčí ODS.

Velká část rozhovoru byla o vzdělávání, nadace Michaely a Zdeňka Bakalových Bakala Foundation dlouhodobě podporuje mladé lidi na jejich cestě ke kvalitnímu vzdělávání nejen v zahraničí. Bakala věří že studenti, kteří odcházejí na školy do celého světa tady dostali dobrý základ. Snaží se školy motivovat, aby se nebály studentům nabídnout právě možnosti studia v zahraničí. Protože to nemusí být nedostupné a nereálné.

Stát i mnozí ekonomové se doslova zamilovali do vysokorychlostních tratí (VRT). Není divu, v odborné společnosti panuje stále přesvědčení, že vysokorychlostní tratě představují revoluci v oblasti dopravy a logistiky. Jejich dopad na územní rozvoj má být podle odborníků značný. „Je to skutečná cesta pro restart české ekonomiky, pro rozšíření možností průmyslu, hospodářství, ale i společnosti,“ uvedl například ministr dopravy Martin Kupka. Podobně mluví i Martin Švehlík, náměstek ředitele stavební správy vysokorychlostních tratí: „Máme od vlády důležitější úkol – přispět k posílení české ekonomiky a také k dalšímu rozvoji regionů“. 

Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka nejsou ale vysokorychlostní tratě pro ekonomiku Česka taková spása, jak se obecně věří. Z VRT totiž profitují centra (a to ještě ne všechna), ale ne vždy i odlehlé periférie. Je to vidět v Číně, která má s VRT velké zkušenosti – na jejím území je jich 45 tisíc kilometrů. Zámečník poukazuje na studie, které v Číně ukázaly zásadní věc: „Čím jsou regiony hůř vybaveny lidským a fyzickým kapitálem, tak jenom samotná dodávka toho fyzického kapitálu v podobě rychlého dopravního spojení to nezmění. Jinými slovy, talent jde tam, kde talent už je." 

A ten se podle Zámečníka koncentruje ve velkých centrech, jako je Praha, Drážďany, nebo Vídeň. „Kdybychom se na to dívali optikou Číny, tak zjistíme, že zastávka VRT v Česku bude určitě jedna, a to Praha, a možná ještě jedna další. Nové byznysy, zejména ty, které jsou závislé na vysoké koncentraci a nabídce vzdělaných lidí, porostou tam, kde se cesty potkávají a ekonomika roste,“ říká Zámečník. „Benefity VRT opravdu nejsou automatické, vždy záleží na tom, jaká je v daném městě struktura populace, jak jsou lidé vzdělaní, jací jsou tam investoři,“ dodává. 

Mimochodem, podle serveru Zdopravy.cz Slovensko vysokorychlostní tratě nechystá. Tamní ministr dopravy Jozef Ráž po návštěvě Číny, kde si tamní tratě vyzkoušel, uvedl, že na Slovensku VRT nedávají smysl. „Na tom našem Slovensku, ať už ze severu na jih, nebo ze západu na východ, se, jak jsme se od dozvěděli, stavět nevyplatí. Jejich využitelnost by nebyla na takovou vzdálenost naplnitelná,“ řekl Ráž. Dodal ale, bude dělat všechno pro to, aby slovenské vlaky jezdily rychlostí alespoň 160 km/h. Zemi by to podle něj velmi pomohlo.  

Kde dávají VRT smysl? Proč by v Česku byla jedna zastávka VRT. A vyplatí se vůbec?