Názory a argumenty Český rozhlas

V Praze se konala zajímavá konference o bezprostřední budoucnosti Evropské unie. Mluvili na ní politikové, komisaři, úředníci, manažeři a také výzkumníci a experti. Při pozorném poslechu se z diskuse dalo vystopovat několik základních výzev, které nás kolektivně v Evropě čekají v příštím pětiletém období.

Těsně poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron nečekaně vypsal nové parlamentní volby, spadly francouzské trhy. Jen bankovní akcie přišly za den o deset miliard eur. Investoři se jich zbavovali v obavě z toho, že se situace v zemi může výrazně zhoršit. Pod tlakem jsou i francouzské dluhopisy, riziková přirážka proti německým vzrostla nejvíce za dvanáct let.

Z chyb je potřeba se poučit, aby se už neopakovaly. Toto rčení dává smysl pouze v případě, že chyby dokážete odhalit a pojmenovat. Platí to rovněž pro čin šíleného střelce, který vloni v prosinci na Filozofické fakultě UK v Praze připravil o život 14 lidí.

Světová mírová konference o Ukrajině, která proběhla ve švýcarském Bürgenstocku, přilákala i pozornost jednoho z hlavních, byť nepřítomných aktérů – Ruska. Na švýcarské dění reagovala nejen ruská média, ale i politici včetně těch nejvlivnějších. Tón pro veškeré úvahy tohoto druhu v médiích i na politické scéně byl zhruba stejný.

Nedostupnost bytů: Kam se ztratila „neviditelná ruka“? Rusko jásá nad „prasklou mýdlovou bublinou“. Poučení z tragické střelby na Filozofické fakultě. Francie, nemocný muž Evropy. Konkurenceschopnost aneb Nová mantra evropské politiky. O mávání Orwellem a dárku pro Medvěděva.

Scénář hospodářského oživení se učí i na středních školách. Obyvatele dané země přejde strach utrácet a v důsledku se zvýší domácí spotřeba. Posilující optimismus poté přesvědčí domácnosti, ostatně i podnikatele, aby víc investovali. V případě rodin to jsou investice do bydlení. Pak už zbývá do oživení poslední krok, tedy zvýšení produkce průmyslu.