Ptám se já, Marie Bastlov‪á‬ Seznam Zprávy

Policisté ve čtvrtek před poslanci vysvětlovali závěry vyšetřování zásahu po střelbě na filosofické fakultě. Při té v prosinci zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Jak policie podle vyšetřování zásah zvládla?
Hostem Ptám se já byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec za ODS Pavel Žáček.
Policisté včera na veřejném zasedání bezpečnostního výboru v Poslanecké sněmovně více než šest hodin vysvětlovali svůj postup při zásahu proti střelci, který loni 21. prosince zaútočil na studenty a pedagogy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Výbor vzal informace od zástupců policie a státního zastupitelství na vědomí bez dalších usnesení.
Podle jeho předsedy, poslance Pavla Žáčka (ODS) tím případ pro poslance ale ukončený není. Samotným členům výboru totiž nezbyl dostatek času na širší diskuzi, vyšetřovací spis k případu je příliš obsáhlý. „Mohli jsme to vidět poprvé komplexněji. Určitě tam některé otazníky zůstaly. Já jsem třeba doporučoval představitelům policie, aby nám předložili upravenou časovou osu, aktualizovanou na základě posledních poznatků. Mohlo se to nově zpracovat. Bohužel kolegové od policie toho nevyužili,“ řekl Žáček.
Zároveň uvedl, že si výbor hodlá zmíněnou dokumentaci od policie ještě vyžádat a doufá, že by ji mohl posoudit třeba už na příštím zasedání v červenci. Nevyloučil ani debatu o zřízení sněmovní vyšetřovací komise, po které volá zejména opozice. „Vedl bych diskuzi o tom, kde jsou nejasnosti, zejména v časové ose, abychom mohli postup policie hájit. Měli bychom ji podporovat v analýze a v sebekritice, aby byla připravena na nějakou další výzvu.“
Od tragické střelby na filosofické fakultě, kvůli které 14 lidí zemřelo a dalších 25 jich bylo zraněno, je to dnes právě půl roku. Policie případ před několika dny odložila. Pachatel, který před tím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na fakultě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.
Jak poslanci hodnotí práci policie? Není na místě znovu zakázat prodej tlumičů? A kam povede střet mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu?
---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Piráti se vzpamatovávají z debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Tam jim z dosavadních tří křesel zůstalo pouze jedno, které znovu obhájila dosavadní europoslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Gregorová. A právě ona byla hostem Marie Bastlové v pořadu Ptám se já. 
Širší vedení Pirátské strany si výsledky eurovoleb už vyříkalo na víkendové mimořádné schůzi. Část z nich volala po reformě. Šéf Pirátů Ivan Bartoš poté před novináři hovořil o nutnosti dojednání úprav ve straně, které „povedou ke změnám struktury ve vedení kampaní, ale i vnitřního fungování strany“. 
Podle jeho kritiků ale kosmetické úpravy stačit nebudou. Výsledek voleb, který skončil daleko za očekáváním, je podle nich jen dokladem prohlubujícího se propadu Pirátů od posledních sněmovních voleb. A Bartoš by z toho měl podle nich vyvodit důsledky. 
Jak se chtějí Piráti vymanit z problémů? Měli by odejít z vlády? A není zvláštní, že si stojí za nominací Marcela Kolaji na post eurokomisaře, i když coby lídr kandidátky propadl ve volbách do Evropského parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor.

Premiér Petr FIala po necelém roce znovu vystoupil na konferenci Česko na křižovatce, kde mluvil o restartu Česka. Chválil svoji vládu, jak daleko za posledních 10 měsíců zemi posunula. Jsou pochvaly na místě?
Hostem Ptám se já byl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.
Rok uběhl od chvíle, kdy vláda Petra Fialy představila svoji vizi s názvem Restart Česka. Plány měly nastartovat ekonomiku nejen, aby se vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál.
„Je to obrovský kus práce, který jsme udělali. Výrazně jsme se posunuli v oblasti energetiky. Zbavili jsme se závislosti na Rusku, zajistili jsme dostatek plynu, energie - LNG terminály a dostavbu ropovodu TAL plus. Výrazně jsme se posunuli v tendru na dostavbu Dukovan a rozhýbali jsme výstavbu nebo zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů,“ pochválil se Fiala minulý týden na tiskové konferenci.
Co opravdu reálně vláda udělala? Posunuli jsme se i ve vzdělávání? A co ještě stihne kabinet udělat do příštích sněmovních voleb?
---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ve Švýcarsku o víkendu proběhl první summit o míru na Ukrajině. Mír nevyjednal a ani nemohl, protože se neúčastnilo Rusko. Závěry summitu navíc neodhlasovaly ani všechny zúčastněné státy. Jaký smysl takové konference mají?
Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Osmdesát zemí světa včetně Česka na prvním summitu o míru na Ukrajině společně vyzvalo, aby byla její „územní celistvost“ základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace, které se o víkendu sjeli do Švýcarska, zároveň vybídly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu.
Závěrečnou deklaraci některé účastnické státy sice nepodepsaly a konference se konala bez účasti Číny a Ruska. Podle prezidenta Petra Pavla byla přesto původní očekávání, že summit přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině, naplněna.
S tím souhlasí i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Navzdory všeobecné skepsi vnímám summit ve Švýcarsku jako poměrně úspěšný první krok. A to jak z hlediska toho velkého, to znamená etablovat mírový proces na Ukrajině na světové scéně. Tak i ve spoustě práce, která třeba není na první pohled vidět, ale je velice důležitá. Je důležité si vůbec představit, co by mír na Ukrajině mohl znamenat.“
Záležet bude ovšem také na situaci na bojišti. Ta se pro Ukrajince momentálně nevyvíjí příliš dobře. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků v napadené zemi.
Co summit ukázal o rozložení sil ve světě a jeho klíčových hráčích? Jakou roli bude dál hrát ve vyjednávání o míru na Ukrajině Čína? A jak daleko je konec války?
---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Andrej Babiš o ní v kampani řekl, že se v Bruselu zbláznila. Přesto zatím stále zůstává členkou hnutí ANO. Není to jen o Babišovi, vysvětluje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co říká na výsledky voleb a kampaň?
Hostem Ptám se já byla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).
Jako nejdéle sloužící české eurokomisařce jí po 10 letech skončí mandát letos v říjnu. Andrej Babiš o ní v kampani prohlašoval, že se v Bruselu za tu dobu zbláznila. „Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že si mě zosobňují s Unií,“ oponuje Jourová.
Ve svém portfoliu má i boj s dezinformacemi a tak mohla sledovat, kam Rusko před volbami směřovalo svoje hybridní útoky: „Vybrali si Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu. (..) U Německa a Francie Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.“
Zůstane Jourová v hnutí ANO? Co říká tomu, jak Češi volili v eurovolbách? A jakou pozici dnes má Česko v Evropské unii?

---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí Přísaha bývalého protimafiánského detektiva Róberta Šlachty se vyplatila koalice s Motoristy do evropských voleb. Stalo se překvapivě třetí nejúspěšnější stranou. Jak teď s nečekaným ziskem naloží?
Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.
Nečekaně velký úspěch Motoristů a Přísahy ve volbách do Evropského parlamentu, kde skončila na třetím místě se ziskem 10% hlasů, znamená pro tuto koalici zisk dvou poslaneckých křesel: pro Filipa Turka a Nikolu Bartůšek.
Šlachtovo hnutí se tak po minulých sněmovních volbách, kde jen těsně neuspělo, opět dostalo do popředí zájmu politiků i médií. Podle odborníků se jim podařilo přebrat protestní hlasy třeba od SPD Tomia Okamury, která získala jen necelých 6% hlasů a jedno křeslo europoslance.
Dokáže Přísaha zopakovat úspěch i ve sněmovních volbách? Nebojí se Šlachta, že ho Motoristé časem odstaví na druhou kolej? A objeví se Filip Turek v další kampani Přísahy?
---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.
Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)