Historie očima Martina Kováře Martin Kovář

Vládl v druhé polovině osmého a na počátku devátého století a podařilo se mu navěky zapsat do dějin. Karel Veliký je dodnes vnímán jako skutečný panovník, a to nejen jako franský král, ale i jako první středověký římský císař. Jak ale v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře upozorňuje historik Václav Drška, specializující se právě na evropský středověk, reálně toho o Karlu Velikém víme jen málo. „Známe ho jen z pramenů vzniklých pod kontrolou jeho dvora, takže nám chybí jakýkoliv kritický pohled na něj a obtížně se nám tedy hodnotí. Nevíme s jistotou ani jak vypadal, existují nějaká jeho vyobrazení, nicméně nad nimi se taky vznáší velké ale. Co za Karla Velikého s jistotou promlouvá, je jeho dílo, které bezesporu stojí u počátku moderní Evropy, jak ji dnes chápeme,“ vysvětluje Drška.

Českoslovenští letci u britské Royal Air Force jsou součástí fascinující kapitoly našich dějin. Za druhé světové války hrdinové, kteří nasazovali na straně našich spojenců životy při pomoci s osvobozováním Evropy od nacistů, po válce pak v mnoha případech těžce perzekvovaní političtí vězni komunistického režimu. V nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře rozebírá historik Dalibor Vácha každodenní život příslušníků 311. bombardovací československé perutě RAF, mimo jiné upozorňuje, že vůbec se k britskému královskému letectvu dostat nebylo zdaleka jen formalitou. „Obzvlášť fyzické testy byly poměrně tvrdé. Přes čtyři sta našich vojáků ze severní Afriky chtělo k RAF, nicméně 240 jich odmítli rovnou už v té Africe. Z těch, co uspěli, to často byli bývalí sokolové nebo skauti v perfektní kondici,“ vysvětluje Vácha.

Když se řekne válka ve Vietnamu, většina lidí si vybaví konflikt probíhající mezi lety 1955 až 1974. Málokdo už ale ví, že v oblasti tehdejší francouzské Indočíny probíhala ještě jedna válka, ohraničená lety 1946 až 1954. Jak upozorňuje historik a současný ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, takzvaná první vietnamská válka má význam i v našich končinách, a to díky Čechoslovákům bojujícím zde v řadách francouzské cizinecké legie. „Bylo tam 1620 Čechů a Slováků, což představuje doposud největší vojenské nasazení od druhé světové války. Bohužel to s sebou neslo i největší ztráty, tři sta Čechoslováků v této válce padlo. To je obrovské číslo,“ říká Kudrna v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.

A brief summary of this episode

Na samém konci loňského roku zesnul emeritní papež Benedikt XVI. Hodnocení jeho osoby se liší, nicméně podle historika a teologa Drahomíra Suchánka se komplexního pohledu na osobu někdejšího kardinála a mnichovského arcibiskupa Josepha Ratzingera dočkáme až s delším časovým odstupem. „Musíme si na to počkat a navíc to stejně bude ovlivněno tím, kdo jeho pontifikát bude hodnotit. Bezesporu to ale byl intelktuál a jeden z největších teologů 20. století,“ říká Suchánek s tím, že hodnocení některých papežů za uplynulé dva tisíce let, může působit poněkud paradoxně. „Kupříkladu dodnes obdivujeme výtvory italské renesance a víme, že většina těchto děl by bez papežů a jejich peněz nikdy nevznikla. Přesto ale renesanční papeže považujeme hlavně za symbol mravního úpadku té doby, která vyvrcholila drsnou reformací,“ vysvětluje Suchánek v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.

Dnešní epizoda podcastu Historie očima Martina Kováře je netypická tím, že Martin Kovář v ní není moderátorem, ale hostem, jehož zpovídá šéfredaktor INFO.CZ Michal Půr. Řeč nemůže být o ničem jiném než o nové knize Martina Kováře, druhém dílu jeho „Americké trilogie“ s názvem Osudová dvacátá – Doba, která řvala, v USA i v Evropě. „Pro spoustu lidí platí, že to byla ‚zlatá dvacátá léta‘, nicméně myslím, že ono americké pojmenování ‚Roaring Twenties‘, které jsme použili i pro knížku, je výstižnější, protože to byla dekáda dynamická, překotná, překvapivá a v mnoha ohledech extrémní,“ říká Kovář.