Historie očima Martina Kováře Martin Kovář

👉CELÝ DÍL ZDARMA NA INFO.CZ👈
V dnešním už 61. dílu podcastu Historie očima Martina Kováře jsme si s profesorem Ivanem Šedivým povídali o čtyřech osudových mementech v dějinách: jednom veskrze politickém, druhém sociokulturním, který měl ovšem rovněž politický rozměr, a o dvou sportovních.
INSTAGRAM⁠
⁠FACEBOOK⁠
⁠TWITTER (X)⁠
⁠YOUTUBE

👉CELÝ DÍL ZDARMA NA INFO.CZ👈
U počátků moderního olympijského hnutí v devadesátých letech 19. století stál nejen legendární Francouz Charles Pierre de Frédy, baron de Coubertin (1863-1937), ale i jeho český přítel Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861-1943), který zůstal členem Mezinárodního olympijského výboru až do své smrti v roce 1943.
INSTAGRAM⁠
⁠FACEBOOK⁠
⁠TWITTER (X)⁠
⁠YOUTUBE⁠
⁠WHATSAPP

Jaká vlastně byla tzv. třetí republika, tj. naše země, naše Československo, od vyhnání německých nacistů sovětskou a americkou armádou v květnu 1945 do komunistického převzetí moci v únoru 1948?
Nejčastější slovo, jež jsme v té souvislosti nalezli, bylo „nadějeplná“ či „nadějíplná“. Nadějí, že po skončení šesti let okupace (v případě českých zemí) a trpkého podvolení se Německu (v případě Slovenska) přijde nová, lepší doba, doba svobodného Československa, s menšími sociálními rozdíly (pro většinou obyvatelstva), bez tvrdých dopadů, jaké přinesla Velká hospodářská krize třicátých let...
A jaká byla ve skutečnosti? Napínavá léta, doba, od jejíhož počátku se hrálo o budoucnost ČSR, doba, v níž stále zjevněji dominovali komunisté, úzce napojení na Stalinův Sovětský svaz, což potvrdil i výsledek parlamentních voleb v roce 1946, po nichž následovala nejen Gottwaldova „dvouletka“, ale stále vypjatější politické střety, vrcholící v únoru 1948 převzetím moci komunisty.
Byla to ale také léta divokého i řízeného odsunu zejména německého obyvatelstva ze země, léta mezinárodní pomoci v podobě UNRRA a léta, kdy vedoucí představitelé republiky akceptovali Stalinův příkaz a odmítli Marshallův plán, republika „zdivočelé země“ ze známého televizního seriálu, republika „Obecné školy“ Jana Svěráka i knížky „Přicházím z periferie republiky“ novináře Michala Mareše.
A hlavně republika mnoha často velmi smutných a krutých příběhů. Tak si náš podcast poslechněte, přátelé!

Box patřil v době první Československé republiky, ve dvacátých a ve třicátých letech minulého století, k mimořádně oblíbeným sportům. Přišel do našich zemí, stejně jako do celé Evropy, zčásti z Británie, ale hlavně zpoza oceánu, ze Spojených států, a rychle tu zdomácněl.

Dnešní díl Historie očima Martina Kováře, jehož hostem je přední český historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna, bude věnován dějinám českého undergroundu: jak se rodil od přelomu padesátých a šedesátých let minulého století (s odkazem na jeho západní, zejména americké a britské vzory) a jak se vyvíjel v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Milovan Djilas (1911–1995) patřil společně s Aleksandarem Rankovićem, Edvardem Kardeljem a hlavně Josipem Brozem Titem k předním jugoslávským komunistům a spolutvůrcům poválečné SFRJ, tj. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Sám Djilas byl řazen ke stranickým radikálům, a to nejen jako šéf stranického deníku Borba, ale i jako jeden z nejvlivnějších bojovníků za „komunistickou budoucnost země“. Během sovětsko-jugoslávské roztržky a stále zřetelněji v padesátých letech se však začal vůči praktikám komunistického režimu vymezovat, kritizoval způsob řízení země a nezřídka i marxisticko-leninskou doktrínu. V důsledku toho byl zbaven všech funkcí a posléze uvězněn. Jeho názory, jeho osud/životní příběh a jeho knihy Rozhovory se Stalinem a Nová třída z něj udělaly zřejmě nejslavnějšího disidenta tzv. východního bloku a muže, nazývaného „svědomí komunistické Jugoslávie“. A právě o něm a o Jugoslávii jako takové si dnes budeme povídat s historikem, politologem a politickým marketérem doktorem Herbertem Bryndou.