LOOPA Vojty Kovala Vojta Koval

Proč bych se jako zaměstnavatel měl snažit být více inkluzivní? Proč bych měl myslet na to, jestli mají všichni mí zaměstnanci rovná práva i pracovní podmínky bez ohledu na jejich rasu, pohlaví, sexuální orientaci nebo speciální požadavky? 

Sice se tady v LOOPĚ většinou bavíme o cirkulární ekonomice a udržitelnosti z hlediska šetrnosti vůči životnímu prostředí, ale i tyto otázky patří pod širokou definici udržitelnosti. Sociální pilíř je totiž pro udržitelnost našeho podnikání velmi důležitý. Často se ale zaměstnavatelé ptají, co jim to přinese, především z ekonomického hlediska. Stejně jako u zavádění principů cirkulární ekonomiky do své praxe totiž vidí jen čas a peníze investované do opatření, která pravděpodobně přímo nezlepší například prodejní čísla. 

Se společností Vodafone Česká republika jsme se proto rozhodli natočit podcastovou minisérii o tom, že důraz na větší inkluzi a péči o tzv. well-being zaměstnanců může být pro firmy z dlouhodobého hlediska ve skutečnosti výhodný. Vodafone se dlouhodobě snaží narovnávat práva a pracovní podmínky svých LGBTQ+ zaměstnanců, pomáhat obětem domácího násilí a klást důraz na prevenci takových činů nebo třeba vycházet vstříc rodičům, kteří kvůli svým rodinným povinnostem potřebují zkrácené úvazky. 

V následujících čtyřech dílech se na tato témata podíváme podrobněji - a v tom dnešním zkusíme kvantifikovat, co taková péče o zaměstnance může firmě přinést právě i z finančního hlediska. Mými hosty v Cirkulárním studiu jsou tentokrát Jana Vychroňová, manažerka diverzity a inkluze ve Vodafonu, která za svoji práci v této oblasti dostala i ocenění HR osobnost roku 2022. A z Milána se s námi online spojil ekonom Vojtěch Bartoš, který se mimo jiné věnuje vlivu diskriminace na ekonomiku. 

Podcast LOOPA vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou firmou v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a v případě této minisérie i s Vodafone Česká republika.

Rozárie Haškovcové, které je 20 let - tak to aspoň stojí v popisku jejího Instagramového učtu, kde působí pod přezdívkou shluk.buněk. Rozárie studuje politologii na  Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, právě dokončila stáž na ministerstvu životního prostředí a kromě toho pořádá swapy nebo jezdí přednášet žákům a studentům o tom, co je to fast fashion, ale taky obecně o udržitelnosti. A už za dva týdny, 13.11. bude na Future Port Youth debatovat o tom, jak zachránit naši planetu. Kromě toho všeho zvládá velmi srozumitelnou formou podat některá témata týkající se cikrulární ekonomiky, nakládání s odpady a podobně, často velmi odlehčenou formou, někdy s trochu provokativním apelem, někdy trochu lifestylově… Zkrátka tak, aby zaujala mladší publikum, na rozdíl ode mě, boomera, rozumějte v době internetové spíše starší generace. Udržitelností navíc žije vesměs od dětsví a svůj životní styl prezentuje velmi přirozeně, nikomu nic netlačí, jen jde příkladem, krůček po krůčku, směrem k udržitelnějšímu stylu života - včetně různých fuckupů a těžkých dnů, které prostě potkají každého.  A z toho se můžeme poučit i my, kterým už není dvacet něco let. Pro boomery připomenu, že podcast LOOPA natáčím ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou firmou v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Já se jmenuju Vojtěch Koval a teď už vám přeju příjemný poslech… 

Nemrznoucí směsi nebo chladící kapaliny v tepelných čerpadlech asi nejsou tím prvním, na co se v provozu své firmy zaměříte. I u nich ale můžeme být cirkulární. V dnešním díle LOOPY nám to popíše Jan Skolil, technický ředitel společnosti Classic Oil s.r.o., která vyrábí glykolové kapaliny, tedy právě nemrznoucí směsi nebo tzv. teplosměnné kapaliny používané např. v tepelných čerpadlech. Do Buštěhradu si proto pořídili recyklační linku a jsou díky používání recyklátu schopní výrazně snížit svoji uhlíkovou stopu - to číslo si poslechněte v rozhovoru, ale je to opravdu výrazné množství ušetřených emisí. A my se k té lince v dnešním díle na chvíli vydáme. 
Stejně tak i Daikin, výrobce (mimo jiné) i zmiňovaných tepelných čerpadel se snaží prosazovat principy cirkularity v tomto odvětví. Co jsou ty hlavní překážky v dnešní LOOPĚ vysvětlí Tomáš Habel, Environment readiness officer v Daikinu. 
Podcast LOOPA vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou firmou v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Příjemný poslech! 

Nedostatek informací, peněz a lidí, kteří by se danému tématu věnovali - to jsou nejčastější překážky pro to, aby malé a střední firmy zaváděly do praxe principy cirkulární ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu společnosti IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků. A právě generální ředitelka Asociace Eva Svobodová je dnešním hostem podcastu LOOPA. 
AMSP proto na letošek připravila pro své členy program Rok udržení podnikání 2023 a v jeho čtvrtém kvartálu se zaměří právě i na Cirkulární ekonomiku. Co přesně může přechod na cirkulární ekonomiku malým a středním firmám přinést? Jak pociťují ESG a cirkulární strategie větších firem skrze dodavatelský řetězec? Odpovíme v dnešní LOOPĚ. 


Připomenu, že podcast LOOPA připravuju ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou firmou v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Ta mimochodem 6.12. s Asociací malých a střednich podniků spolupořádá konferenci Cirkulární ekonomika v praxi, v Greentable v Praze.

Tentokrát se v LOOPĚ ohlédneme za prvním pololetím Cirkulární Akademie s Dášou Milerovou Práškovou z CIRA Advisory a pozveme na nové kurzy.
A hostem druhé části podcastu bude Jitka Haubová, COO Komerční banky, která je partnerem Cirkulární akademie. A tady v LOOPĚ představí mimo jiné i projekt Sdílený bankomat, díky kterému budou moct klienti hned několika českých bank vybírat hotovost ve sdílených bankomatových sítích za stejných podmínek jako z bankomatů své vlastní banky. 
Podcast LOOPA vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti.

Léto skončilo, je tu opět podcast o udržitelnosti. Nebo jsme už tohle slovo "opotřebovali"? A jaké bychom případně měli používat místo něj? Na to se ptám kolegyň novinářek zabývajících se udržitelností, zakladatelek serveru Ekonews.cz Martiny Patočkové a Veroniky Němcové.