O2 Místo kyberčinu O2

Naklonované přístupové karty, nakažené USB flashdisky, upravené nabíjecí kabely a trocha znalosti slabin lidské psychologie. To jsou nástroje, kterými hackeři dokážou proniknout i do vaší firmy fyzicky. Odhalit zranitelná místa ve vašem zabezpečení a připravit zaměstnance na opravdový útok se snaží etičtí hackeři. Jeden z moderátorů podcastu Pavel Matějíček je jedním z nich a v další epizodě podcastu Místo kyberčinu ho Honza dopodrobna vyzpovídal.

Drahé restaurace, krásné výlety, romantika a luxus. Na první pohled bylo s boháčem, který ohromoval ženy na Tinderu, všechno v pořádku. Sen se rozplynul jednoho dne, kdy přišla zpráva: Jsem v nebezpečí. Jdou po mně a obstavili mi účty. Pošli mi prosím peníze. Ze svých obětí se tinderovému švindlíři podařilo vylákat miliony dolarů. Druhá část osmé epizody se věnuje falešným investičním poradcům, kteří důvěřivým lidem v  Česku slibovali pohádkové zhodnocení peněz. Ti, kdo uvěřili, přišli o desítky milionů korun.

V novém díle podcastu se dozvíte o kuriózním způsobu, jak se útočníkům podařilo dostat k citlivým datům severoamerického kasina. Získali je hacknutím chytrého telefonu v akváriu.

Povíme vám i o fenoménu deepfake, který představuje novou hrozbu – dokonce i pro rodiče. Stačí totiž jenom desetiminutová nahrávka, z níž hackeři dokáží vytvořit klon vašeho dítěte. Takovou hrůzu zažila například matka, které volali o únosu její dcery, ale ve skutečnosti se jednalo právě o deepfake.

Bezpečnostní zranitelnosti se mohou ukrývat i v erotických hračkách připojených i internetu. Další epizoda podcastu Místo kyberčinu popisuje dva případy, kdy se hackerům podařilo nabourat do vibrátorů s bluetooth a mohli je ovládat. Druhá část podcastu se věnuje kauze hacknutého jaderného zařízení v Íránu. Malwarem se útočníkům za zvuků metalové kapely AC/DC podařilo nabourat do jaderných centrifug a vyřadit je z provozu. Mohl tento pravděpodobně státem financovaný útok přivést planetu k jaderné katastrofě?

Falešný atomový výbuch při přenosu fotbalového zápasu, lednička, co rozesílá spam, nebo autonomní vysavač, který vás vyfotí, když sedíte na záchodě. U zařízení, která slibovala, že díky připojení k internetu nám usnadní život, se naopak ukazuje, že jsou častým cílem hackerských útoků. Často totiž obsahují bezpečnostní díry, které lze lehce zneužít. 

Tématu sledování se Honza Dolejš a Pavel Matějíček v tomto díle věnují i z pohledu sociálních sítí. Pokud na Facebooku dáte lajk 300 příspěvkům, algoritmy vás prý znají lépe než váš partner. Co se stane, když tato data získá a zneužije jedna firma? Nic menšího než ovlivnění amerických voleb ve prospěch Donalda Trumpa, vychýlení veřejného názoru, který vedl k odchodu Velké Británie z Evropské unie a možná i výhra Miloše Zemana nad Jiřím Drahošem.

Počet útoků na nemocnice v posledních letech stoupá. Nedávný útok na německou nemocnici je dokonce prvním případem ransomwaru, který zapříčinil úmrtí pacienta. V roce 2019 se terčem útoku stala i benešovská nemocnice: Její interní systémy nefungovaly tři týdny a škoda se vyšplhala na desítky milionů korun. Proč jsou tato zařízení snadným a oblíbeným terčem hackerů? 

Ponořte se s podcastem Místo kyberčinu do reálných kauz digitálního zločinu. Vašimi průvodci jsou nadšenec do digitálních technologií Honza Dolejš a odborník na kybernetickou bezpečnost a etický hacker Pavel Matějíček.

Kybernetickou bezpečnost je potřeba brát vážně, proto sledujte náš podcast a nestaňte se tématem pro další díl. 👂