Dominikánská 8 Dominikánská 8

Co je krutost a jaké jsou její dopady na lidi a společnost, ve které se děje? Proč by měla být v liberální demokracii referenčním bodem? Má nějakou pozitivní funkci a je možné se jí zbavit?

Debata nad knihou Judith N. Shklarové Obyčejné neřesti (Karolinum, 2023).

Hosté: Lukáš Fošum OP, Josef Fulka, Kamila Stullerová
Moderuje: Petr Fischer

Celý záznam debaty naleznete v archivu: https://dominikanska8.cz/akce/605/obycejne-neresti

Panna. Vdova. Kněžka. V rodící se křesťanské společnosti kolem roku 400 ženy získávají moc. Ale jak dlouho si ji udrží? Kdo jim k novému postavení dopomohl a co bylo příčinou jejich pádu? A co z toho plyne pro naše uvažování o roli ženy v církvi dnes? O tom budeme diskutovat nad knihou Ženy u oltáře? Matka Boží a gender v raném křesťanství.
Spolupořadatelem večera je Centrum raně středověkých studií Masarykovy univerzity.

Hosté: Ivan Foletti, Anežka Hesová, Tomáš Petráček
Moderuje: Benedikt Mohelník OP

Jak spolu souvisí náboženské probuzení a nacionalismus či dokonce příklon k nacismu? Před druhou světovou válkou žilo na území bývalého Československa přes tři miliony Němců. Po válce musela většina z nich svou starou vlast opustit. Multikulturní svět první republiky se rozpadl. Jaký je stav současného bádání o našich bývalých sousedech? Co se před válkou mezi českými Němci dělo? Jak vypadal jejich náboženský život? Jak probíhala politická radikalizace ve stínu třetí říše? Hrozí podobné situace i dnes?
Hosté: Albert-Peter Rethmann, Michal Schvarc, Jaroslav Šebek
Moderuje: Norbert Schmidt

Druhý vatikánský koncil byl nepochybně nejvýznamnější událostí církevních dějin 20. století. Přesto stále pokračuje zápas o jeho interpretaci, setkáváme se s hermeneutikou kontinuity i diskontinuity. U příležitosti vydání čísla revue Salve Výzvy koncilu a knihy Tomáše Petráčka Církev, tradice, reforma bude těmto otázkám věnován debatní večer v Dominikánské 8.

Hosté: Karel Floss, Pavel Kuneš, Tomáš Petráček
Moderuje: Petr Macek

Machova kritika newtonovského konceptu absolutního prostoru a pohybu měla velký vliv na mladého Alberta Einsteina. Je pozoruhodné, že i tento génius se stejně jako Mach stal profesorem fyziky na Karlově univerzitě. V klidu své pracovny ve Viničné ulici začal zobecňovat svou teorii relativity a po letech usilovné práce vybudoval dosud nejlepší teorii gravitace. Jeho geometrická teorie zakřiveného prostoročasu, jež nahradila srozumitelný Newtonův koncept univerzální gravitační síly, nás nepřestává udivovat svými přesnými předpověďmi černých děr, gravitačních vln i rozpínání celého vesmíru. Také umělecko-architektonický kontext Einsteinova pražského pobytu lze charakterizovat jako přechod od srozumitelné zdobné secese k modernímu abstraktnímu kubismu, pro nějž je typický mnohočetný pohled na svět daný superpozicí relativních perspektiv různých pozorovatelů.

Ve čtyřech přednáškách připomeneme v chronologickém sledu velké fyziky a astronomy, kteří na nějaký čas spojili své životy s Prahou. Zařadíme jejich významná díla a osudy do dobového kontextu vývoje přírodovědy a paralelně i do tehdejšího kulturního života města, s důrazem na jeho aktuální architektonický charakter.

Uprchlictví je fenomén starý jako lidstvo samo. Zranitelnost uprchlíků zdůrazňuje už Starý Zákon. Jak se situace uprchlíků měnila v průběhu času s ohledem na historické události a konflikty? V čem je specifická situace uprchlíků dnes dnes? Jaká jsou specifika židovských a ukrajinských uprchlíků s ohledem na právní a humanitární otázky? Jak ovlivňují život uprchlíků a jejich integraci do společnosti kulturní a náboženské aspekty? Jakou roli hrají při řešení uprchlických krizí mezinárodní humanitární organizace? Kolik uprchlíků mohou evropské země pojmout?

Hosté: Jakub Andrle, Michal Frankl, Martin Rozumek
Moderuje: Daniela Vrbová