Vysoké napět‪í‬ Datarun

Riziko fyzického útoku na infrastrukturu ze strany Ruska dneska vnímáme jako největší ohrožení energetické bezpečnosti, říká v podcastu Vysoké napětí zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí Václav Bartuška. Celá myšlenka nahrazení fosilních paliv, hlavně ropy a zemního plynu, podle něho vychází z toho, že Evropa tyto suroviny v podstatě nemá. Zároveň se ale už teď Evropané ptají, zda to, co chceme udělat, pomáhá také někomu u nás v Evropě, a nejenom firmám kdesi mimo ni. „Poměrně úzká skupina lidí, kteří byli možná v něčem docela fanatičtí, si vysnila nějakou představu velmi striktního, velmi asketického údělu, který je pro většinu Evropanů naprosto nepřijatelný,“ říká. Václav Bartuška byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra.

Podcast Vysoké napětí je zpět. Datarun maličko upravil jeho koncept. Čekají vás nejzákladnější odpovědi na otázky, které se vznáší nad českou a nejen českou energetikou. V následujících týdnech na ně bude odpovídat 40 expertů a na konci celé série vznikne publikace, které pracovně říkáme „Bílá kniha české energetiky“. Prvním hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra byl Martin Pacovský, investiční manažer skupiny Arete a bývalý šéf Pražské plynárenské.

40 expertů, 10 témat, JEDNO VYSOKÉ NAPĚTÍ. Každý čtvrtek na YouTube kanále Datarun, podcastových platformách, nebo webu Datarun.cz

V energetice jsme došli na okraj propasti a nyní musí být definitivně stanoven jasný řád a rozvrh odchodu uhelných elektráren. V podcastu Vysoké napětí to řekl analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Debata o dostavbě jaderných bloků se týká horizontu možná dvaceti nebo třiceti let, Česko ale v tuto chvíli neví, jak pokryje spotřebu v blízkém období pěti let. V této době je podle něho v energetice třeba direktivních, a v uvozovkách až totalitních rozhodnutí.

Česko není vůbec připravené na odklon od uhelných zdrojů energie. Zoufale chybí plynová infrastruktura, která by v první fázi měla hnědouhelné elektrárny nahradit. Teprve potom přijde na řadu rozšíření jaderných elektráren, jejich dostavba potrvá desítky let, varuje v podcastu Vysoké napětí expert a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr. U přípravy odklonu od uhlí podle něj zaspaly předchozí vlády, ta současná musí přijít s rázným řešením.

Většina Čechů, konkrétně 85 %, si myslí, že by stát měl investovat do výstavby nových elektráren, aby zůstal energeticky soběstačnou zemí. Podobně 86 % obyvatel odmítá, aby se země stala jakkoli závislou na dovozu elektřiny. V podcastu Vysoké napětí se specialistou pro finanční trh agentury IPSOS Michalem Strakou zazněla i další čísla z rozsáhlého průzkumu pro Datarun: Skoro tři čtvrtiny lidí mají za to, že by ČR měla investovat do stavby obnovitelných zdrojů energie. Tato vůle ale dostává trhlinu, když jde o to, kdo by měl takové náklady platit. Vyšší ceny energií kvůli podpoře obnovitelných zdrojů je ochotno platit jen 17 % Čechů.

Hostem nového dílu Vysokého napětí je Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu. Plyn zažil v posledních letech pozoruhodný posun. Nejprve na něj do velké míry sázel celý Green Deal, po ruské agresi na Ukrajině ale Evropa začala hledat alternativní zdroje. Po změně unijní taxonomie se chvíli sázelo na vodík, nyní se ale zdá, že nakonec znovu skončíme u plynu. Podle Kotrby se v Evropě již nikdy nebude tolerovat taková míra závislosti na jediném zdroji energie, jako se to stalo v případě ruského plynu. Němci podle něj byli v otázce Nord Streamu naivní. Česko loňskou rizikovou zimu, kdy se přítok levného plynu do země zastavil, zvládlo. Jak ale zvládne budoucnost?