Redneck Redneck

V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V 118. díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky.

Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem.

Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Tento měsíc to budou dva roky od jedné z nejhorších masových střeleb v americké historii. Odehrála se v texaském Uvalde. Kromě samotného vraha se ale mnozí místní hněvají na policii, která při zásahu naprosto selhala. Proč za zpackaný zásah téměř nikdo dodnes nenese zodpovědnost, se dozvíte v 117. díle Rednecku.

24. května 2022 trvalo policii více než hodinu a čtvrt, než zpacifikovala 18letého střelce, který se zbraní vtrhnul na uvaldskou školu Robb Elementary. Při pomalém zásahu se místo toho handrkovali se zděšenými rodiči uvnitř uvězněných a vražděných dětí: použili na ně tasery i pouta.

Ani po dvou letech a několika vyšetřováních se pozůstalí nedočkali byť jen náznaku spravedlnosti. Zodpovědní policisté, úředníci a politici čelili dosud minimálním dopadům.

Jak na tragédii reagovaly místní úřady a jak federální ministerstvo spravedlnosti? S jakým zastrašováním se musejí pozůstalí potýkat? A jak souvisí tragédie v Uvalde s aktuálními protesty na amerických univerzitách? To vše je tématem dnešního Rednecku.

Loni se v USA bojovalo o to, co je správné country. Letos Severní Ameriku smetla největší hiphopová válka za hodně dlouhou dobu. O tom, co to vlastně je rapový „beef“ a kde se najednou vynořilo tolik nenávisti, je dnešní Redneck.

Možná se vám tomu těžko věří, ale i takový spektákl jako pokračující soudní oplétačky Donalda Trumpa v minulém týdnu zastínila jiná událost – velká „občanská válka“ amerického rapu. Do krve se hádají torontský rodák Drake a losangeleský Kendrick Lamar. Oba ztělesňují diametrálně odlišný přístup k rapu a afroamerické kulturní tradici obecně.

Jaké největší beefy zažil hiphop za celou svou historii? Co spustilo ten aktuální, který se v menší míře táhne od roku 2013? Jak vše vybublalo od zdravé rivality až k obviněním z pedofilie? Co je to „kulturní sup“? Kdo vyhrál a je vůbec vlastně všemu konec? O tom všem je dnešní 116. Redneck.

V půlce 20. století americký konzervatismus zmíral. Jednou z osobností, která to zvrátila, byl zakladatel časopisu National Review William F. Buckley Jr. 115. díl Rednecku se zaobírá jeho zamotaným příběhem, novým dokumentárním snímkem o Buckleym i hádkami historiků o to, jak na něj nahlížet.

Když zmíníte americkou konzervativní revoluci a nástup takzvané „Nové pravice“, většina lidí si představí Ronalda Reagana. Jeho vítězství ve volbách roku 1980 by ale nebylo možné bez širšího konzervativního hnutí, které si v dekádách předtím prošlo hlubokou krizí – nejneslavněji v podobě prohry senátora Barryho Goldwatera ve volbách roku 1964. Kromě Reagana samotného má ale málokdo v historii tohoto obratu tak mytologickou roli jako William F. Buckley Jr.

Aktuální díl Rednecku shrnuje Buckleyho život. Jaké debaty vedou – na příkladu nového dokumentu The Incomparabre Mr. Buckley – američtí historikové o vlivu, který měl na konzervativní hnutí? Zkrotil skutečně konspirační bažiny nevábných organizací jako The John Birch Society, nebo je jen umně využil? Je nástup Donald Trumpa popřením Buckleyho konzervatismu, nebo jeho logickým vyústěním? O tom všem je dnešní Redneck.

Začala sezóna soudů s Donaldem Trumpem a je to dle očekávání chaos. V dnešní díle podcastu Redneck & Beneš vám pomůžeme zorientovat se v tom prvním z nich, který se týká takzvaného „držhubného“ pro Trumpovy údajné milenky.

První trestněprávní soud s exprezidentem Trumpem v New Yorku začal oficiálně 15. dubna. První týden ale zabral primárně zdlouhavý výběr poroty.

Proč je v tomto případě tak komplikovaný a jak běžně probíhá? Jaké osobní zkušenosti z USA má s porotami amerikanista Jan Beneš? Proč jsou americká média tak fascinovaná tím, jestli Donald Trump u soudu spí, nebo dokonce pouští větry? O co přesně jde v tomto prvním ošemetném soudním procesu a co ve zbývajících třech? A stihnou se vůbec dořešit do voleb? To vše se dozvíte v dnešním díle.

Americký Kongres se poslední půlrok dohadoval především o pomoci pro Izrael a Ukrajinu. Jak nakonec došlo k porážce republikánských rebelů, kteří bojovali proti financím pro Ukrajinu, se dozvíte 114. díle Rednecku.

Když se loni v říjnu do čela Sněmovny reprezentantů dostal relativně neznámý Mike Johnson, mnoho lidí se obávalo, že to může znamenat konec americké podpory pro Ukrajinu. Právě Johnson totiž v minulosti pravidelně hlasoval proti předchozím várkám pomoci. Po půl roce handrkování je ale vše jinak.

Jak to, že se z konzervativního Johnsona nakonec vyklubal blízký spojenec demokratů? Jakou roli ve všem sehrál Donald Trump? Nejsou zvěsti o exprezidentově odporu vůči Ukrajině přehnané? A nepřijde teď kvůli tomu všemu Johnson o funkci? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.