3 min
Jsou dezinformace opravdu nebezpečné? (epizoda 24) Pandemie očima vědy - webcasty Iniciativy Sníh
-
- Education
💣 Díl byl natočen 3. května 2021.
💣 O nebezpečnosti dezinformací nám poví PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc.
💣 Šíření nepravdivých informací je nebezpečné, protože tyto informace ovlivňují chování lidí. Můžeme to ilustrovat na několika příkladech.
💣 Tvrdí-li kandidát na prezidenta, že vyhrál o hodně, i když všechny oficiální, ověřené, opakovaně zjištěné informace ukazují opak, vede to k podkopávání důvěry v organizace, instituce, a někoho dokonce k tomu, že vezme zbraň a jde situaci řešit.
💣 Jiná oblast, kde si můžeme vliv nepravdivých informací ukázat, je očkování. Přestože byla původní studie Andrewa Wakefielda a jeho kolegů z roku 1998, která údajně prokazovala souvislosti mezi očkováním a autismem, stažena z důvodu řady metodologických a etických problémů a následné kvalitně provedené studie nedokázaly vazbu mezi očkováním a autismem nalézt, mýtus žije dál svým vlastním životem a působí škody.
💣 A dezinformací kolem očkování je víc. Společně přispívají k tomu, že některí rodiče odmítají očkování dětí proti nebezpečným nemocem. V Evropě se nám tak vrací spalničky, o kterých jsme doufali, že už je nikdy neuvidíme.
💣 Řada výzkumných týmů se snaží zjistit, jaký vliv sehrály dezinformace v prezidentských volbách v USA v roce 2016. Velká část dezinformací, které se před volbami šířily, byly ve prospěch Donalda Trumpa, například nepravdivá informace, že ho podporuje papež, či různé očerňování protikandidátky Hillary Clinton. Dezinformace tak mohou ovlivnit i naše rozhodnutí ve volbách.
💣 A i když jim přímo neuvěříme, vyčerpávají naši kapacitu pro zpracovávání a posuzování informací. Nezbyde nám pak mnoho sil na oblasti, kde by bylo potřeba hlouběji přemýšlet. Šíření dezinformací pak také může nahlodat naši důvěru v to, že nějaká pravda o daném problému vůbec existuje. To v realitě podkopává důvěru v odborníky a jejich analýzy a staví je na roveň názoru známého z Facebooku a zdravému selskému rozumu, který sám o sobě je dost problematický a doporučujeme na něj v případě velkých čísel moc nesázet.
💣 Hannah Arendtová to trefně pojmenovala: „Pakliže vám všichni vždy lžou, důsledkem není, že začnete lžím věřit, ale to, že nebudete věřit ničemu. Lidé, kteří nevěří ničemu, se nemohou rozhodnout. Jejich kapacita myslet je omezená a s takovými lidmi je pak možné dělat, cokoliv si umanete.
💣 Moderuje Mgr. et Mgr. Ing. Štěpán Bahník, Ph.D.
💣 Za podporu v oblasti PR děkujeme Janě Kulhánkové.
💣
www.iniciativa-snih.cz
💣
im.vse.cz/evidence-based-management
💣
km.vse.cz
💣
Zdroj
💣 Díl byl natočen 3. května 2021.
💣 O nebezpečnosti dezinformací nám poví PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc.
💣 Šíření nepravdivých informací je nebezpečné, protože tyto informace ovlivňují chování lidí. Můžeme to ilustrovat na několika příkladech.
💣 Tvrdí-li kandidát na prezidenta, že vyhrál o hodně, i když všechny oficiální, ověřené, opakovaně zjištěné informace ukazují opak, vede to k podkopávání důvěry v organizace, instituce, a někoho dokonce k tomu, že vezme zbraň a jde situaci řešit.
💣 Jiná oblast, kde si můžeme vliv nepravdivých informací ukázat, je očkování. Přestože byla původní studie Andrewa Wakefielda a jeho kolegů z roku 1998, která údajně prokazovala souvislosti mezi očkováním a autismem, stažena z důvodu řady metodologických a etických problémů a následné kvalitně provedené studie nedokázaly vazbu mezi očkováním a autismem nalézt, mýtus žije dál svým vlastním životem a působí škody.
💣 A dezinformací kolem očkování je víc. Společně přispívají k tomu, že některí rodiče odmítají očkování dětí proti nebezpečným nemocem. V Evropě se nám tak vrací spalničky, o kterých jsme doufali, že už je nikdy neuvidíme.
💣 Řada výzkumných týmů se snaží zjistit, jaký vliv sehrály dezinformace v prezidentských volbách v USA v roce 2016. Velká část dezinformací, které se před volbami šířily, byly ve prospěch Donalda Trumpa, například nepravdivá informace, že ho podporuje papež, či různé očerňování protikandidátky Hillary Clinton. Dezinformace tak mohou ovlivnit i naše rozhodnutí ve volbách.
💣 A i když jim přímo neuvěříme, vyčerpávají naši kapacitu pro zpracovávání a posuzování informací. Nezbyde nám pak mnoho sil na oblasti, kde by bylo potřeba hlouběji přemýšlet. Šíření dezinformací pak také může nahlodat naši důvěru v to, že nějaká pravda o daném problému vůbec existuje. To v realitě podkopává důvěru v odborníky a jejich analýzy a staví je na roveň názoru známého z Facebooku a zdravému selskému rozumu, který sám o sobě je dost problematický a doporučujeme na něj v případě velkých čísel moc nesázet.
💣 Hannah Arendtová to trefně pojmenovala: „Pakliže vám všichni vždy lžou, důsledkem není, že začnete lžím věřit, ale to, že nebudete věřit ničemu. Lidé, kteří nevěří ničemu, se nemohou rozhodnout. Jejich kapacita myslet je omezená a s takovými lidmi je pak možné dělat, cokoliv si umanete.
💣 Moderuje Mgr. et Mgr. Ing. Štěpán Bahník, Ph.D.
💣 Za podporu v oblasti PR děkujeme Janě Kulhánkové.
💣
www.iniciativa-snih.cz
💣
im.vse.cz/evidence-based-management
💣
km.vse.cz
💣
Zdroj
3 min