Dobrodružství poznáván‪í‬ Pepik Hipik

Umělá inteligence a další technologie za poslední dekády nenávratně proměnily svět. Co ale znamená jejich rozmach pro náboženství a kulturu? Jak se tomu staví náboženští lídři a jak AI proměňuje každodenní život věřících? Potřebujeme s neustále se zvyšujícími schopnostmi inteligentních systémů redefinovat pojem lidství?​

Hosté:


Pavel Pola

Kněz, teolog, člen Řádu bosých karmelitánů, rektor kostela Pražského Jezulátka. Absolvoval sebezkušenostní výcvik psychodynamického směru a doktorské studium v oboru spirituální a ekumenické teologie. Vede kurzy meditace a věnuje se duchovnímu doprovázení.


František Štěch

František Štěch, Th.D. v současné době působí jako koordinátor výzkumné skupiny pro teologii a současnou kulturu na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se především fundamentální a systematickou teologií. Aktuálním předmětem jeho odborného zájmu je teologická interpretace krajiny, kyberprostoru, umělé inteligence a digitálních technologií.


Petr Vizina

Petr Vizina je český novinář a hudebník. Působil jako vedoucí kulturní redakce zpravodajství České televize. Byl členem redakcí Lidových a Hospodářských novin, psal do Respektu, Reflexu či AD Magazínu, působí i v Českém rozhlase. Pro Českou televizi připravoval pořad Musicblok, moderoval pořad Před půlnocí či literární pořad U zavěšené knihy. Od roku 2023 je šéfredaktorem časopisu Qartal, který vydává Galerie Hlavního města Prahy. Studia Katolické teologické fakulty UK v oboru teologie dokončil prací o současné české literatuře a fundamentální teologii. Studia aplikované etiky dokončil prací na téma etiky dialogu v díle nizozemského autora Michela Fabera. Je držitelem ceny Josefa Dobrovského. Na KTF UK obhájil rigorózní práci na téma digitální strukturální proměny veřejnosti.

Moderátor:


Ondřej Hrách


Debata se uskutečnila 17. června 2024 v Kampusu Hybernská v rámci cyklu AI horizonty.

AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon.

Nahrávka byla pořízena se souhlasem pořadatelů.

Historie bývalé františkánské rezidence na Skalce v Mníšku pod Brdy

Po velkém moru v roce 1680 se rozhodl majitel mníšeckého panství Servác Ignác baron Engel z Engelsflussu († 26.2.1704), jsa bezdětný, vystavět na vrchu Rochoty nad Mníškem poutní kapli sv. Maří Magdaleny s benediktinskou rezidencí. Za tímto účelem přikoupil kus lesa od sousedního panství dobříšského hrabat Mansfeldů a po určitém prodlení přikročil k výstavbě. Stavbu vedl v letech 1692 – 1693 Kryštof Dientzenhofer, na stavbě jsou písemně doloženi políři Jan Rektoris (1692) a Benedikt Spineta (1693), oba dočasně bydlící v Mníšku.

Zřejmě nedlouho po dokončení stavby, nebo současně s ní, se začala budovat rezidence, určená pro čtyři členy benediktinského kláštera sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě. Tato přízemní obdélná stavba byla kolem roku 1700 vybavena štukovými stropy (refektář), což hovoří pro to, že již tehdy byla hrubá stavba dokončena. V jiném sále byla vytvořena nástropní freska „Kající sv. Maří Magdalena“ od významného českého malíře Petra Brandla, která byla roku 1954 sňata na plátno a přenesena do kostela v Mníšku.

Skalecký areál se kromě kaple a rezidence skládal ještě ze samostatně stojícího rekollekčního stavení (poustevny) s kaplí Bolestné Panny Marie, nacházející se na nejvyšším místě skaleckého areálu. Tato přízemní čtvercová budova má vnitřek rozčleněn tak, že kolem vstupní chodby s bývalou kaplí Bolestné Panny Marie, nacházející se na protilehlém konci proti vstupu do objektu v půlkruhové apsidě, se nacházely čtyři cely, v nichž mohli benediktinští bratři samostatně konat duchovní cvičení.

Kaple sv. Maří Magdaleny na elipsovitém půdorysu je uvnitř zařízena jako krápníková jeskyně (grotta), zaklenutá kupolí. Byla postavena dle předlohy kaple sv. Maří Magdaleny u Marseille, kam roku 1690 Servác Ignác Engel vyslal Kryštofa Dientzenhofera k pořízení plánů. Dle posledních výzkumů se konkrétně jedná o poutní kapli v Sainte-Baume u Marseille, která je vytvořena přirozenou jeskyní a má architektonicky ztvárněné průčelí, podobné skalecké kapli.

Půdorys kaple na Skalce připomíná kapku, což lze spojit s kajícím pláčem Maří Magdaleny. Podobně jako kaple v jižní Francii i skalecká kaple byly situovány vysoko nad okolní krajinou a je zřejmé, že místo k výstavbě kaple na Skalce bylo vybráno zcela záměrně.

Nad vstupním portálem se nachází kartuše s donačním latinským nápisem, který zní: „Illustrissimus dominus Servatius Ignatius liber baro de Engelsfluss, sepulchri Hierosolymitani eques, dominus in Mnissek et Magna Chrasticz, S. C. R. M. consiliarius, inclyti judicii feudalis et cameratici assessor nec non primarius regius capitaneus districtus Podbrdensis fieri fecit anno 1693“ (v překladu: „Velevzácný pán Servác Ignác svobodný pán z Engelsflussu, rytíř Božího hrobu, pán na Mníšku a Velké Hraštici, císařský rada a přísedící manského a komorního soudu, též přední královský hejtman kraje Podbrdského založil v roce 1693“).

Na hlavním oltáři stála socha sv. Maří Magdaleny od pražského sochaře Jana Jiřího Bendla, vzniklá ještě před samotnou výstavbou kaple. Bendl vytvořil také sochy čtyř poustevníků sv. Pavla Thébského, Antonína Velikého, Ivana a Prokopa ve výklencích v lodi kaple.

Ikonografický program je zde nesen myšlenkou „viva contemplativa“ (život kontemplativní).

Poustevnictví a kajícný život sv. Maří Magdaleny je zde zdůrazněn přítomností zakladatelů poustevnického života v Egyptě sv. Pavla a Antonína a současně českých poustevníků sv. Ivana a Prokopa.

V lodi se nacházely ještě dva boční oltáře – sv. Františka Serafínského a Matky Boží dobré rady.

Plošná reklama v politických kampaních a propagandě je old school. Online prostor prochází rychlou proměnou a nabízí neustále nové možnosti manipulace lidí. Jakou roli v celé mašinérii hraje AI? Jaký mají vliv doporučovací systémy? Co přináší generativní umělá inteligence? Je vůbec možné se účinně bránit — ať už systémově nebo jako jednotlivci?​

V dalším pořadu cyklu AI horizinty s názvem AI a propaganda se setkáte s hosty Josefem Holým a Veronikou Batelkovou, moderuje Ondřej Hrách.


Josef Holý →

Spoluautor podcastu Kanárci v síti. Technolog s vášní pro vše lidské a stejně hlubokou nedůvěrou k technoutopismu. Pracoval ve firmách jako je Sun Microsystems, MSD, Avast nebo Semantic Visions. Přes téma rizik umělé inteligence se v posledních letech dostal k širšímu tématu digitálních manipulací, výpočetní propagandy a dezinformací, o kterých spoluvytváří český podcast Kanárci v Síti a přednáší na FIT ČVUT předmět “Hacking mysli”.


Veronika Batelková →

Veronika Batelková je lektorkou mediální a informační gramotnosti. Lektoruje od roku 2018 a nejvíce se zaměřuje na učitele, knihovníky a další vzdělavatele, zároveň má letité zkušenosti s žáky a studenty. Vede organizaci Zvol si info bojující proti dezinformacím, pořádá mezinárodní školicí projekty pro pracovníky s mládeží a podílí se na výuce několika univerzitních kurzů na Masarykově univerzitě, kde úspěšně absolvovala studium žurnalistiky, politologie a informačních věd se zaměřením na technologie ve vzdělávání.

AI horizonty je cyklus debat s odborníky z různých oblastí, kteří nasvítí téma umělé inteligence z dvanácti perspektiv.

AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon.

Záznam pořadu byl pořízen v Kampusu Hybernská dne 28.05. 2024 se souhlasem pořadatelů.

O tom, jestli existuje něco specifického na práci žen ve vědě. Z čeho lze čerpat inspiraci. Jak se daří skloubit osobní a profesní život

Hosté:


teoložka prof. Ivana Noble Ph.D., ETF UK
doc. Ing. Vladimíra Petráková Ph.D. -biochemička, vedoucí vědecké skupiny na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, spoluzakladatelka organizace Czexpats in Science

Moderuje:

Mgr. Daniela Brůhová

Pořadeatel:


Centrum péče o duši UK

Místo konání:


HYB4CITY, Kampus Hybernská

Oblast práva reaguje na společenské změny se zpožděním. Jak by se měla proměňovat s příchodem neustále se zlepšujících inteligentních systémů tak, aby společnost prosperovala? Jakým směrem by se mělo posunout licenční právo ve vztahu ke společnosti, zaměstnanosti, distribuci bohatství, ochraně duševního vlastnictví? Jaká jsou pro a proti regulace umělé inteligence (AI aktu) a jak k tomu přistupují země mimo EU?

Odpovědi na tyto otázky se dozvíte se ve druhém dílu cyklu debat AI horizonty s názvem AI a právo.

Moderátor:


Pavel Kroupa

Hosté:


Jan Zibner (Artiffine)
David Černý (AV ČR, Centrum Karla Čapka)
Alžběta Krausová (Respectful AI)

Pořadatelé:


⁠AI dětem⁠
⁠TAH⁠
⁠Didaktikon⁠

Záznam besedy byl pořízen 11. dubna 2024 v HYB4CITY v Kampusu Hybernská.

Jak začala strmá cesta k genderové rovnosti na Islandu? Panelová diskuze v rámci Úterků s Knihovnou Jiřiny Šiklové se zaměří na odrazové můstky na cestě k genderové rovnosti na Islandu ve 20. století se zaměřením na první islandskou stávku žen (1975), zvolení Vigdís Finnbogadóttir islandskou prezidentkou (1980) či vznik Ženské aliance, díky níž politická účast žen v parlamentu poskočila z 5 % na 15 % (1983).

Hostky Rakel Adolphsdóttir a Sigríður Jónsdóttir z Islandské národní knihovny také představí unikátní dokumenty z Women‘s History Archives, archivu shromažďujícího dokumenty z historie islandského feministického hnutí a jeho klíčových osobností. Budou se také zabývat průsečíkem role historičky a aktivistky z dnešního pohledu (nejen) v kontextu výše zmíněných archivních sbírek.

Akce se konala v rámci projektu „KU-CH2-033 – Od Elišky Krásnohorské k Jiřině Šiklové – po stopách ženské vzdělanosti“ podpořeného Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem prostřednictvím Fondů EHP (Program Kultura).

Záznam besedy byl pořízen v Kampusu Hybernská v HYB4CITY dne 9. dubna 2024. Pořadatelen akce byla nezisková organizace GENDER STUDIES.