Steppin into Asia Orientalistický expres

Další epizodu minisérie #tabáček pro nás zpracoval Lukáš Kubík ze spolku Orientalistický expres. Epizoda se věnuje tabáku v Koreji a uslyšíte nejen příběhy z doby, kdy „tygři ještě kouřili“, ale i z modernějších dějin. Například o císaři, který chtěl dobro tabáku šířit mezi všechny své poddané. Poslech vám zpříjemní i tematická korejská hudba.

Další z epizod SIA a začátek minisérie #talks (tj. záznamy přednášek) je záznam z 2. studentské konference orientalistů, která se, jak možná víte, konala 26. 5. 2023 v Kampusu Hybernská. Konference měla bohatý program skládající se celkem z 25 příspěvků magisterských studentů, doktorandů i absolventů Univerzity Karlovy, Západočeské univerzity, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Komenského. Z celodenního pestrého programu se nám podařilo nahrát alespoň tři příspěvky. Závěrečným z nich je příspěvek kol. Petra Jandáčka s názvem "In mind hope like jewel will shine, and accomplished may be all wishes of mine! Or how to get whatever you want by worshipping the Three Pishaci Sisters" týkající se tibetské magie. Příspěvek je v angličtině.

Další z epizod SIA a začátek minisérie #talks (tj. záznamy přednášek) je záznam z 2. studentské konference orientalistů, která se, jak možná víte, konala 26. 5. 2023 v Kampusu Hybernská. Konference měla bohatý program skládající se celkem z 25 příspěvků magisterských studentů, doktorandů i absolventů Univerzity Karlovy, Západočeské univerzity, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Komenského. Z celodenního pestrého programu se nám podařilo nahrát alespoň tři příspěvky. Druhým z nich je analýza kol. Martina Hankera jménem "Ozvěny cucání dalajlamova jazyka v online prostoru", která rozebírá online diskurz kolem Dalajlamovy zdánlivě kontroverzní výzvy směřované k nezletilému (https://www.bbc.com/news/world-asia-india-65229327).

Další z epizod SIA a začátek minisérie #talks (tj. záznamy přednášek) je záznam z 2. studentské konference orientalistů, která se, jak možná víte, konala 26. 5. 2023 v Kampusu Hybernská. Konference měla bohatý program skládající se celkem z 25 příspěvků magisterských studentů, doktorandů i absolventů Univerzity Karlovy, Západočeské univerzity, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Komenského. Z celodenního pestrého programu se nám podařilo nahrát alespoň tři příspěvky. Prvním z nich je pojednání kolegyně Kateřiny Sládkové o jejím orálně-historickém výzkumu oboru Indonesistika na FF UK. Další příspěvek budeme publikovat za týden...

Ve třetí epizodě ze série Bizár si nejprve krátce představíme publikaci o české zkušenosti s Tibetem, která vyšla u příležitosti 16. kongresu tibetanistů pořádaného v létě 2022 v Praze. Následně se už dostaneme k hlavnímu tématu, tedy k mnohdy ”bizarní” osobě Thomase Manniga a nahlédneme i do jeho archivu, ve kterém naši pozornost nejvíce upoutaly jeho epigramy ze záchodků na univerzitě v Cambridge, tedy tzv. latrinálie.

Přednáška Petry Košťálové doplňuje naší SiA minisérii #orientalismus věnovanou regionálním variantám, podobám a projevům orientalismu v "Orientu". Její natáčení proběhlo tentokrát živě v prostorách Kampusu Hybernská, a to za spolupráce našeho spřáteleného podcastu Balast. Děkujeme!
ANOTACE
Šimon Polský, arménský písař ze Lvova, se vydal roku 1608 na takřka desetileté putování Osmanskou říší. Zanechal po sobě obsáhlý cestopis a také kratší kolofony, v nichž komentoval tehdejší situaci. Několik let strávil v Istanbulu a delší dobu pobýval také v Káhiře a Jeruzalémě; na své pouti do arménského kláštera sv. Jana Křtitele projel celou střední a východní Anatolií a navštívil i italská města (Řím a Benátky). Šimonův text (sám na pomezí imagologie, etnologie a historie) nás zavádí hned na několik „pomezí“ – coby věřící apoštolské arménské církve, obklopen prostředím polským a německým, překračuje hranici s kategorií Orientu na Dunaji, aby své souvěrce našel všude podél tzv. tatarské stezky na cestě dnešním Rumunskem a Bulharskem. Největší arménskou komunitu ale nachází v Istanbulu, kde se cítí paradoxně jak jako doma, tak jako dvojnásobný cizinec – Armén z diaspory, který se snaží sžít s osmanskou arménskou realitou a vyrovnat se se svým postavením evropského cizince ze země Franků, obchodníka, občasného písaře, a především poutníka do Svaté země. Šimon strávil na cestách mnohem delší čas než ostatní profesionální cestovatelé a poutníci; jeho zápisky proto odhalují jinakost v trochu odlišných konotacích, než jaké byly obvyklé v rámci dominantního diskursu 19. století. Šimonův „svět“ těsně přes jeho zánikem o několik století později shodou okolností zdokumentoval český cestovatel Josef Wünsch.
O AUTORCE
Petra Košťálová je docentkou v oboru etnologie a působí v Ústavu východoevropských studií FFUK. Areálem jejího výzkumu je Kavkaz, zvláště arménské dějiny a literatura. Z etnologických témat se zabývá etnicitou, stereotypy a kolektivní pamětí. Je autorkou několika monografií zaměřených na kulturní identitu Arménie, setkávání arménské kultury s jinými, arménské kroniky a arménskou lidovou i trubadůrskou poezii. Seznam jejích publikací je k prohlédnutí zde a podrobné informace k monografii Šimon Polský, Putování 1608-1618: Cestopis a kroniky arménského poutníka lze najít na stránkách nakladatelství Argo. Petra Košťálová vyučuje předměty zaměřené na literaturu, dějiny a folklor Kavkazu a arménský jazyk (podrobněji zde).