Čestmír Strakat‪ý‬ Čestmír Strakatý

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Chtěl jsem České republice vrátit, co mi dala, říká designér a kreativec Jan Černý o nové kolekci, ve které budou sportovci reprezentovat zemi na olympiádě v Paříži. S výsledkem je spokojený, protože nemusel dělat kompromisy a držet se zpátky, věrný zůstal i své genderless estetice, a tak se na odhalení olympijského oblečení a doplňků až masochisticky těší. Je přesvědčený, že kritiku už se naučil přijímat, nebojí se jí, ukazování nových cest vnímá jako svůj úkol. Zároveň si uvědomuje, že může být sebelepší a sebeúspěšnější, ale hodnocený bude vždycky na základě své poslední práce, která může dopadnout výborně, nebo úplně na nic. Sám za oblečení utrácí nerad, základem jeho šatníku jsou trika a mikiny, tři bílé košile, rifle, černé kalhoty s puky, tři obleky a pár svršků. Víc toho podle něj není potřeba, žádné ultra šílenosti. Trend rychlé módy ho nefrustruje, je zastánce toho, ať si každý koupí, co potřebuje, ale nevytváří obří poptávku. Právě na ni totiž řetězce reagují. Jak fungují trendsettingové agentury? Je ještě vůbec možné vytvořit něco, co nikdo neudělal? Proč bychom se měli zamýšlet nad tím co na sebe? A co mu na práci pro Louis Vuitton přišlo nezdravé? I na to mi Jan Černý odpovídal.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

„Mám trochu problém s tím, čemu se dneska smát,“ přiznává režisér a herec Miroslav Krobot s tím, že má pocit, jako by se ze společnosti vytrácel humor. Ten je pro něj přitom takovým lakmusovým papírkem k rozpoznávání lidí: Když je vidět, že se člověk dokáže odbourat, tak je to pozitivní. Tímhle prizmatem nahlíží i na politiky. Připouští přitom, že pod vlivem doby sám malinko couvá, a i když má rád trapnost a její nadstavbu v podobě mystifikace, ve svých inscenacích s nimi pracuje o poznání míň. Nechce přispívat k ještě většímu zmatení. V Dejvickém divadle by jeho záměr diváci určitě přijali, ale ve veřejném prostoru se bojí, že by jedna nepochopená kravina mohla strhnout melu. Porozumění není podle něj třeba předstírat ani ve vztahu k mladé generaci, podstatný je vzájemný respekt a inspirace z takových setkání. Jakkoli zádumčivě to celé zní a koresponduje s mediálním obrazem Miroslava Krobota, během našeho povídání opakovaně dokazuje, jak velký smysl pro humor a nadhled má. Pevně věřím, že Vás rozhovor s ním bude bavit stejně jako mě. Mluvili jsme v něm i o tom, za co by se pochválil, o budoucnosti Dejvického divadla, režijních začátcích, prvoplánových kšeftech nebo chápavé manželce a nas*aných inženýrech v publiku hry Štíři z února, kterou od dubna uvádí divadlo Studio DVA.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Jakub Vejmola alias Kicom je kryptoměnový, resp. bitcoinový evangelista, nikoli investiční poradce a rozhovor s ním tak není investičním doporučením. V praxi to znamená, že se před šesti lety nadchl pro bitcoin a o rok později o něm začal natáčet videa na Youtube, přestože to pro něj coby introverta znamenalo překročit hranice své komfortní zóny a posadit se před kameru. Dnes má jeho Bitcoinovej kanál bezmála 100 tisíc odběratelů. Sám Kicom je přesvědčený, že bitcoin pomalu, ale jistě mění svět, do kterého jsme se narodili a kde peníze kontrolovaly státy. Považuje ho za jednoduchý nástroj, prostřednictvím kterého lze smysluplně a dlouhodobě spořit, aniž by měnu devalvovala inflace, zkrátka za aktuálně nejlepší spořicí účet. Vadí mu, že například těm, kteří si před třemi lety našetřili milion, klesla jeho kupní síla o 33 %. Lidem by podle něj měl být dostupný snadný způsob, jak uchovat reálnou hodnotu toho, co odpracovali, i jak ji utratit později. Fakt, že v Salvadoru už je bitcoin zákonným platidlem, a i banky v Česku se na něj přestávají dívat jako na zábavu geeků a podivných lidí ve flanelových košilích, jeho legitimitě nahrává. Pravdou nicméně je, že je extrémně volatilní, což není chyba systému, ale důsledek chování spekulantů, kteří jsou schopní jeho kurz vyhnat nahoru i srazit dolů. Jinými slovy je super, ale jak už to tak bývá, kazí ho lidi. V čem spočívají další výhody bitcoinu, kdo za ním stojí, jak energeticky náročné je ho těžit a jak snadné zneužít k financování organizovaného zločinu nebo terorismu a co si myslí o ostatních kryptoměnách? I na to jsem se Kicoma ptal.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Slovenský politický souboj už delší dobu připomínal natlakovaný hrnec, který dřív, nebo později vybuchne, říká vystudovaný historik a novinář Josef Pazderka k atentátu na premiéra Roberta Fica s tím, že bychom měli být vděční, že situace v Česku ještě není tak špatná. Na druhou stranu jsme na podobné trajektorii a tohle je varovný signál, že stát se to může kdekoli. Zvednout vlnu násilí a verbálně ho rozdmýchat je totiž nesmírně jednoduché, zastavit ji už ale ne. Tragickou a v celé střední Evropě bezprecedentní událostí přitom vřící emoce neochladly. Pro úroveň veřejné diskuze je podle něj určující, jestli společnost má kvalitní veřejnoprávní média, která fungují jako zklidňující a nenahraditelný prvek. Ta česká zatím má, ale Pazderka se na základě dění v okolních státech obává, že to tak nemusí zůstat. Za legitimní považuje debatu o podobě Českého rozhlasu i televize, nikoli jejich nezávislé existenci, protože zásahy do ní bývají nevratné. Bránit demokratické hodnoty je podle něj potřeba i proti imperiálním choutkám Vladimira Putina. Ten totiž během své pětadvacetileté vlády zjitřil v Rusech nikdy nezpracované trauma z rozpadu Sovětského svazu, v důsledku kterého potupně spadli z první ligy do nižší soutěže, a prohloubil nespokojenost z demokratické transformace, během níž přišla v 90. letech většina lidí o svoje úspory hned dvakrát. Ruská společnost se tak chytila do podobné smyčky jako ta německá ve 30. letech. Pocity ponížení, nedocenění a touha vrátit se na vrchol za jakoukoli cenu v ní rezonují strašně silně. Tak silně, že zatímco z invaze do Afghánistánu se domů v rakvích vrátilo 15 tisíc sovětských vojáků a veřejnost byla otřesená, válku na Ukrajině už zaplatilo životem odhadem sto tisíc Rusů a žádný šok se nekoná. Mluvili jsme ale i o Ukrajině a jejích problémech, o koncertu velmocí, kritice EU nebo odpůrcích ruského režimu, se kterými se Josef osobně setkal.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 45 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Není fér, když si lékař, i když je to špičkový odborník, vyhradí na konzultaci čtyři minuty ročně, zbylých 364 dní je nedostižný a v tom absurdně vyhrazeném čase neodpoví prakticky na nic, říká Valerie Mirić Tkadlčíková. Ta má coby maminka 4,5leté holčičky, která velkou část svého krátkého života strávila v nemocnicích, řadu otázek. Zdůrazňuje přitom, že za to, co české zdravotnictví dělá, je nesmírně vděčná. Nicméně nechce mlčet o tom, co nedělá. Nejenom kvůli své dceři, ale i dalším dětem a rodičům. Necitlivý, přezíravý a v krajních případech i nezákonný přístup by neměl být součástí žádné praxe, natož zdravotnické. A tak proti němu bojuje a tvrdě naráží. Přiznává, že je to zraňující, ale chce si být jistá, že pro svoje dítě udělala maximum. Že navzdory spoustě hořkých pilulek, které musela sama spolknout, zařídila a vyběhala, co šlo, a přes opakované vyhazovy zůstala, kde měla. Se vší pokorou a nepochopením pro to, jak nelidsky se k sobě dokážeme chovat. Čím si od narození dcery prošla, popisuje v rozhovoru, který nebylo snadné vést a nebude snadné ani poslouchat. Bylo ale, myslím, důležité ho natočit.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Je v zájmu České republiky přestat Andreje Babiše označovat za proruského agenta, myslí si senátor Václav Láska. Argumentuje přitom tím, že jednak to byl právě expremiér, který v době své vlády, vykázal ze země největší množství ruských diplomatů, ale taky osočování z kolaborantství všech, kteří se nám nelíbí, vede k tomu, že až bude někdo skutečným agentem, nikdo to nebude brát vážně. Koho se sluhou cizího státu označit nezdráhá, je Jindřich Rajchl. Za svá silná slova je přitom Láska připraven čelit i žalobě a je přesvědčen, že lídr PRO by v případě soudního sporu dostal „strašně na zadek“. Podobně nekompromisních výroků lze od něj očekávat víc, jak sám říká, nesmělý a pokorný už byl, teď je potřeba si říct o pozornost. Po kolečku úvah, v rámci kterého zvažoval i konec politické kariéry, dospěl k rozhodnutí po 10 letech opustit Senát a pokusit se přivést hnutí SEN 21 do Poslanecké sněmovny. Další parlamentní strana je podle něj v současné nestandardní situaci potřeba velmi, protože všechny demokratické síly jsou ve vládě a opozice je tvořena jenom populistickým hnutím ANO a radikálním SPD. Chybí demokratická opoziční partaj, která by byla konstruktivním kritikem vlády, motivovala ji pracovat lépe a ne se spokojit akorát s tím, že za všechno může Babiš. S přesvědčením, že je šéf hnutí ANO zlo, Láska souhlasí, ale svalovat na něj vinu za všechno mu přijde laciné. Svou ambici vstoupit do Strakovy akademie tak považuje za společensky prospěšnou. Poslechněte si, jaké jsou jeho priority, přes které nejede vlak, s kým je ochoten spolupracovat, co udělá pro to, aby vzal hlasy hnutí ANO, proč je tzv. Istanbulská úmluva nuda nebo konzervativní politika vysloveně nebezpečná.