![](/assets/artwork/1x1-42817eea7ade52607a760cbee00d1495.gif)
50 episodes
![](/assets/artwork/1x1-42817eea7ade52607a760cbee00d1495.gif)
Téma Plus Český rozhlas
-
- History
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
-
Berlín jako laboratoř studené války. Neváhejte se střelbou do žen i dětí, vyzývali němečtí komunisté
Před 63 lety, v srpnu 1961, začala stavba Berlínské zdi. Téměř 30 let byla symbolem rozdělení Evropy a vlastně i celého světa na dva rozhodující bloky – ale především násilného oddělení lidí stejné národnosti, často i jednotlivých rodin. Poslechněte si reprízu pořadu.
-
Ženy ve válce. Nebyl v některých historických obdobích promarněn jejich potenciál?
Ženy v armádě, ženy jako válečné zpravodajky, zdravotní sestry, humanitární pracovnice nebo vojenské historičky. Je to něco, nad čím se společnost stále pozastavuje, anebo ne? Aktivně jsou ženy součástí válek už několik staletí. Zájem žen vstupovat do válečných konfliktů se během historie vyvíjel a v současné době sledujeme jeho vzrůstající tendenci.
-
Parašutisté padli před 82 lety, jejich druhý život ale pokračuje dál
Přestože mnozí z československých parašutistů padli během plnění svých úkolů, stále žijí druhý život. Jak ale vypadal po konci 2. světové války, za vlády komunistického režimu a jak se proměnil po sametové revoluci?
-
Z Čech až za polární kruh na rozkaz nacistů. Noráci byli nuceně nasazení Češi pracující v Norsku
Dodnes jsou v rodinách po Čechách a na Moravě zachovány vzpomínky i archivní materiály po mužích, kteří prožili druhou světovou válku mimo svou vlast. Díky rodinám se postupně skládají střípky a rekonstruují se dosud neznámé příběhy Čechoslováků nuceně nasazených v Norsku. Co tito muži v Norsku prožili a jaké vzpomínky na ně mají jejich potomci? To je Téma pro Lenku Kopeckou a badatele z Univerzity Karlovy i Norska.
-
Mohli váleční zločinci uniknout spravedlnosti díky amnestiím?
Mohli. Nad promlčením některých válečných zločinů se v pořadu Téma Plus zamýšlí Lucie Korcová.
-
Promlčet, nebo potrestat válečné vraždy? V Bundestagu před lety ukazovali prstem na Československo
V březnu 1965 se v německém Spolkovém sněmu rozpoutala bouřlivá diskuze. Za dva měsíce měl svět oslavit 20. výročí konce druhé světové války a podle tehdejšího německého trestního práva by tak mohly být promlčené vraždy spáchané do roku 1945. Političtí představitelé země řešili zásadní otázku. Dají se nacistické zločiny promlčet, anebo Německo přizná odpovědnost za tyto události a bude je chtít potrestat nehledě na čas, který od nich uplynul?