2050 Plus Fakta o klimatu
-
- Wetenschap
Bonusové epizody podcastu 2050 (https://2050podcast.cz) .
V tomto kanálu najdete krátké komentáře a podcastové jednohubky k aktuálnímu dění ve světě klimatické změny.
Mimo to zde zveřejňujeme nesestříhané rozhovory s našimi hosty, které jsme do podcastu nepoužili celé, ale jen jejich úryvky. Pokud vás ale host zaujal, máte zde možnost si poslechnout rozhovor celý, bez našich zásahů.
-
Elektromobilita na vlastní kůži
O datech a studiích souvisejících s elektromobilitou jsme se v dopravní sérii bavili hned několikrát. Tentokrát se ale svěříme s našimi osobními zážitky se zapůjčením Škody Enyaq. Host Petr Pololáník pak doplní jeho zkušenosti s vlastnictvím Tesly.
Můžete se těšit na sdílení strastí a slastí, které jsme s vozy zažili a poznatky, které si z řízení elektromobilu a starání se o něj odnášíme. -
Kateřina Kolouchová: Jaký efekt mohou mít volby do Evropského parlamentu?
Ve veřejném prostoru zaznívají v poslední době hlasy o tom, jaký vliv mohou mít blízké volby do Evropského parlamentu na klimatickou politiku Evropské unie. S analytičkou Fakt o klimatu diskutujeme možné změny evropské klimatické legislativy navázané na předpokládané složení nového parlamentu.
-
Andy Snováková: Uhlíkové offsety – užitek, problémy a jak poznat kvalitu
Velký boom zažívá v posledních letech trh s tzv. uhlíkovými offsety, pomocí nichž chtějí firmy (v Česku i ve světě) kompenzovat své emise skleníkových plynů. Objem vynaložených prostředků se dnes pohybuje v miliardách amerických dolarů, kompenzované emise se uvádějí ve stovkách megatun CO2. Co tedy uhlíkové offsety jsou a nakolik je tento nástroj klíčový při řešení vlastní uhlíkové stopy?
Přestože offsetování bývá často prezentováno jako relativně jednoduchá a efektivní cesta ke snižování emisí skleníkových plynů, skutečnost je složitější. Namísto slibovaného řešení jednoho problému mohou snadno vzniknout problémy další. V čem spočívají a jaké jsou jejich příčiny? A proč nákup offsetů automaticky nedělá firmu „zelenější“?
Texty zmíněné v podcastu najdete zde na webu. -
Kateřina Kolouchová: O 90 % do roku 2040
Evropská komise dnes vydala návrh cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů Evropy do roku 2040 o 90 %. Prohlubuje tak dlouhodobou globální snahu o snižování emisí skleníkových plynů, které jsou primární příčinou růstu průměrné globální teploty. Cíl pro rok 2040 je důležitým milníkem pro dosažení evropské klimatické neutrality v roce 2050 a splnění evropského předsevzetí, že se Evropa stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
V podcastu 2050 diskutujeme nový cíl s Kateřinou Kolouchovou, analytičkou projektu Fakta o klimatu. -
Jaký dopad bude mít elektrifikace dopravy na spotřebu elektřiny v ČR?
Zatímco v roce 2020 tvořily elektromobily celosvětově méně než 5 % všech prodaných nových vozidel, v roce 2023 už to bylo 18 %. Vlády mnoha zemí již plánují strategie pro postupné vyřazování vozidel na benzín a naftu a výrobci každý rok uvádějí na trh nové elektrické modely. Z toho všeho je zřejmé, že silniční doprava se bude postupně elektrifikovat.
Co to znamená pro spotřebu elektřiny v Česku? Bude kvůli elektroautům potřeba postavit nové elektrárny, nebo budou stačit ty stávající?
Odpovídá Zbyněk Štajer, autor článku, který se touto problematikou zabývá. -
Peter Bednár: Urbanistův pohled na dopravu ve městě
Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 58. epizodě podcastu 2050.
To, jak vypadá místní doprava zároveň utváří podobu našich měst a má velký vliv na kvalitu života v nich. Česká města patří na přední příčky ve srovnání hromadné dopravy co se týče její kvality a ceny, ale do značné míry těží v tomto směru z toho, co bylo postaveno v minulosti.
S architektem a urbanistou Peterem Bednárem se bavíme o tom, jak by měla vypadat moderní a udržitelná doprava ve městech. Náš host rozebírá současné problémy vyplývající z nadměrné podpory automobilové dopravy, ke kterým zdaleka nepatří jen emise, ale také další znečištění nebo neefektivní využití prostoru.
Hovoří o způsobech, jak podpořit využívání veřejné dopravy nebo mikromobility už při plánování a výstavbě města a uvádí inspiraci ze zahraničí.