Zahrádkářské tipy Český rozhlas

Zeptal jsem se umělé inteligence na pažit. Ta se ptala mě, jestli jsem nezapomněl na začátku napsat u. Ale pak napsala, že jde vlastně o sekaný (požatý) porost. Takže já mám na zahradě pažit. Říkám mu důvěrně sežínané zaplevelení, vypráví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. A pokračuje:

Chtěli byste si ozvláštnit zahradu nebo balkon netradičními okurkami a dalšími rostlinami z čeledi tykvovitých? Mají plody chlupaté, ostnaté nebo vzhledem připomínají angrešt. Které jsou jedlé a které jen na okrasu? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Bíle kvetoucí tavolníky, zlatice, šeříky a další podobné keře po odkvětu upravíme k obrazu svému. Co chceme mít metr vysoké, seřízneme na půl metru výšky. Šeříky, u kterých by se nám líbila výška ke třem metrům, zkrátíme klidně na dva. A jak se postarat o keře, které nevykvetly, protože je spálil mráz? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), známá též jako kanadská borůvka, pochází ze Severní Ameriky a v Evropě zdomácněla. Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica), kterému se říká kamčatská borůvka, je dřevina z čeledi zimolezovité. Pochází ze severních oblastí Dálného východu, Kamčatky a Kurilských ostrovů. Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých stromů původem z teplých oblastí severní polokoule. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Živý plot z jedovatých keřů, to zní jako protimluv. Ale pravdou je, že do takzvaných živých plotů občas vysazujeme keře, jejichž plody bychom rozhodně neměli ochutnávat. Většina z nich nechutná ani ptákům. Jedovatost souseda se mnohdy dá potlačit zjištěním, že máme nějaké společné zájmy. Nad jedovatostí keřů vyzrajeme tím, že o nich budeme mít dostatek informací. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

To je otázka, kterou si asi pokládá každý z nás, kdo něco pěstuje. Obcházíme zahrady a nevíme si rady. Co má ještě šanci, jak to poznáme? Jak se o pomrzlé stromy, keře nebo zeleninu postarat? Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář říká: