Nový svět Michal Půr, Miroslav Bárta, Martin Kovář.

Celý díl tady

Rwanda se po dlouhé době dostala na přední stránky novin. Velká Británie si africkou zemi vybrala jako cíl pro deportace migrantů ze svého území. Proč to dělá a přinese jí to něco dobrého? A jakou roli v tomto rozhodnutí hrají temné stíny minulosti?

Elisabeth Braw je bývalá švédská novinářka analytička věhlasného think tanku Atlantic Council. Letos vydala knihu, která v Česku vyšla pod titulem Sbohem globalizace, a prestižní deník Financial Times ji označil za nejočekávanější knihu roku a získala už první prestižní ocenění. V rozhovoru s ní jsme probrali nejen globalizaci, ale zejména Evropa a její výhled do budoucnosti. Jsme skutečně na sestupu?

Lidstvo má za sebou téměř tři dekády razantního hospodářského růstu. Existují náznaky, že tato éra končí s tím, jak se svět mění z unipolárního na multipolární. Může nadcházející období úpadku globalizace přinést prosperitu?

Celý díl zde

Abúsír je vlajkovou lodí české egyptologie již přes šedesát let. Místo čtyř pyramidových komplexů panovníků 5. dynastie, jedna z hlavních rezidenčních nekropolí hlavního města Staré říše, Memfidy, se stala místem mnoha objevů. Odtud pocházejí donedávna nejstarší papyrové archivy, zde se nalezl nevykradený chrám panovníka Raneferefa, nebo hrobka nejstaršího známého lobbisty a nepotika, vezíra Ptahšepsese. A právě v těchto dnech začala další expedice Českého egyptologického ústavu. Chcete cestovat v čase? Tak si nás poslechněte!

Celý díl zde

Středozemní moře a Středomoří - kolébka evropské civilizace, oblast, kterou formovali starověcí Egypťané, Řekové, Féničané a Římané, stejně jako vládci, mořeplavci a obchodníci Byzantské říše, Republiky svatého Marka (Benátky) a Osmanské říše. Prostor, v němž se učili řídit lodě budoucí velcí objevitelé včetně Kryštofa Kolumba. Místo velkých bitev (u Lepanta v roce 1571, u Navarina v roce 1827, operace Gallipoli v letech 1915-1916 atd.) a pomyslný svědek bojů spojenců proti armádám tzv. Osy za druhé světové války. Strategický prostor, do něhož po druhé světové válce vstoupili i Američané a NATO.Moře, v němž Turci v roce 1974 nemilosrdně rozdělili ostrov Kypr na dvě části, což platí dodnes. Středomořské země,  členské státy Evropské unie…Právě o tom všem a o mnoha dalších tématech je dnešní díl Nového světa. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Nejslavnější agent Jejího/Jeho Veličenstva s číslem 007, tj. s právem zabíjet ve službě, legendární James Bond. Novinář Ian Fleming (1908-1964), který byl za druhé světové války pobočníkem šéfa britské námořní zpravodajské služby, kontradmirála Johna H. Godfreye, jej stvořil v roce 1953 v románu Casino Royale a následně o něm napsal dalších jedenáct románů a dvě knížky povídek. V roce 1962 se na plátnech objevil první bondovský film režiséra Terence Younga se Seanem Connerym v hlavní roli a od té doby bylo natočeno ještě čtyřiadvacet dalších. James Bond se v průběhu let stal fascinujícím fenoménem, a to nejen literárním a filmovým, ale i historickým (studie z dějin studené války svého druhu a z války proti mezinárodnímu terorismu), módním, sportovním, automobilovým i pokud jde o vztah k “něžného pohlaví”, a také, v neposlední řadě, skvěle prodávaným zbožím. O tom všem i o tom, proč je dnes James Bond nedílnou součástí anglické/britské národní identity a proč jí bude i nadále, jsme si povídali v nejnovějším Novém světě. Tak si nás pusťte, přátelé, a nezapomeňte, že je třeba dobře “protřepat”, ale “nemíchat”…