Český rozhlas - Příroda Český rozhlas
-
- Science
Fascinující svět přírody a rozhovory s vědci.
-
Jihočeská vlastivěda: Bez cenzury zapisoval lidová říkadla Jan Jeník z Bratřic, kterého proslavil Jirásek ve svém románu
Na rozhraní Jihočeského kraje a kraje Vysočina se nalézá malá vesnice Bratřice, odkud pocházel staročeský rytířský rod Jeníků z Bratřic. Nejslavnějším a posledním členem tohoto rodu byl Jan Jeník z Bratřic – vojenský důstojník a pokrokový vlastenec z doby národního obrození.
-
Od Pradědu na Hanou: Čertovy kameny nabízí výhled až do Polska a otisk čertího kopyta
Skalní útvar s vyhlídkou na temeni pod názvem Čertovy kameny patří k nejnavštěvovanějším skalním bradlům v Jeseníkách. Může za to nejen příhodná poloha nedaleko Jeseníku, ale stejnojmenná horská chata, která zde nabízí odpočinek a občerstvení.
-
Máme rádi zvířata: Veterinární poradna
Na dotazy posluchačů odpovídá Lucie Míková z Veterinární kliniky Vltava v Českých Budějovicích. Moderuje Jitka Cibulová Vokatá.
-
Jihočeská vlastivěda: Letiště pro bezmotorové stroje bylo na „Dubičáku“ u Českých Budějovic. Zaniklo kvůli jinému letišti
Vydáte-li se na lyžařskou sjezdovku v Dubičném u Českých Budějovic, při použití vleku budete míjet drobný les. Na jeho okraji se nachází památník, který připomíná první svahové letiště pro bezmotorová letadla v jižních Čechách.
-
Od Pradědu na Hanou: Alojzov není zdaleka jen papírna v údolí Moravy
Cesta proti proudu řeky Moravy do Jeseníků by se klidně dala nazývat cestou papírenskou, protože papírny kolem ní najdeme co pár kilometrů. Olšany, Jindřichov, některé funkční, jiné bohužel zavřené. Další osadou s papírnou je také Alojzov. Možná bychom měli spíše říkat, že se jedná o papírnu s osadou, protože budova papírny je zde rozhodně dominantní. Když ji míjíme, ani nepostřehneme, že projíždíme kolem historicky zajímavé budovy.
-
Jihočeská vlastivěda: Pět lip symbolizujících slovanské národy vysázeli baráčníci v Křemži v roce 1934. Čtyři stále stojí
V neděli 8. dubna roku 1934 se v městečku Křemže na Českokrumlovsku konala ojedinělá slavnost, kterou pořádal tamní spolek baráčníků. Součástí akce bylo sázení pěti lip na náměstí, které měly připomínat slovanské národy, jejich vzájemnou spolupráci a sounáležitost.