Suflér IDU

Ministerstvo školství spustilo před třemi lety ambiciózní proces revize rámcově vzdělávacích programů v souvislosti s přijetím Strategie 2030+. Cílem je připravit žáky/ně a student(k)y na environmentální, technologické a sociální výzvy budoucnosti. Dynamice technologického vývoje už dnešní systém výuky neodpovídá a je třeba se rovněž zabývat alarmujícími fakty, jako je dlouhodobě odmítavý vztah českých žáků a žákyň ke škole, nárůst nejrůznějších psychických poruch, ale také rizikového chování u nejmladší generace. Na školách tedy leží velký balvan úkolů a zodpovědnosti. Ale nejsou na to samy. Už více než 15 let se řada kulturních a uměleckých institucí, projektů i jednotlivých osobností systematicky zabývá spoluprací se školami a obohacením školního programu o nejrůznější kulturní a umělecké projekty. Po mnoha letech je tu možnost přejít z projektového režimu ke kontinuálnímu a rozšířit nabídku hudebních a výtvarných výuk o dramatickou, audiovizuální a tanečně-pohybovou. Zní to krásně. Ale proces je to náročný a změna větší, než by se na první pohled zdálo. Mluvily jsme s Ondřejem Chrástem, náměstkem ministra kultury, Radkem Marušákem, vedoucím katedry výchovné dramatiky na DAMU a odborným garantem Národního pedagogického institutu za vzdělávací oblast umění a kultura, Katarínou Kalivodovou, ředitelkou Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání a místopředsedkyní platformy pro kreativní učení uMĚNÍM, která iniciovala soupis stanovisek k revizím RVP za kulturní aktéry a Petrou Kultovou, konzultantkou kreativity Centra uměleckých aktivit, příspěvkové organizace Královehradeckého kraje. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav.

Po dlouhých letech vyjednávání o podobě statusu umělce nedávno schválila vláda legislativní úpravu zákona 203, která nyní zavádí dobrovolný registr umělců a kulturních pracovníků a úpravu stipendijního programu. Vládou posvěcenou úpravu lze jistě vnímat jako počáteční bod, od kterého je možné se posunout k detailnějším konturám. Proto se v novém vydání Sufléru zaměřujeme na ty skupiny a podtémata, kterým se prozatím tolik pozornosti nedostalo. Mluvily jsme s Lenkou Havlíkovou, předsedkyní Asociace nezávislých divadel ČR, Janem Žůrkem, radním pro kulturu a památkovou péči Olomouckého kraje a Svatavou Barančicovou, výkonnou ředitelkou nadace Život umělce. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav.

Více informací k tématu:
Konference IDU Střed zájmu: Umělci a kultura po covidu (duben 2024)
https://www.idu.cz/cs/aktualne/kalendar-akci/6601-stred-zajmu-umelci-a-kultura-po-covidu

TZ MK ČR: Vláda dnes projednala legislativní ukotvení statusu umělce
https://mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5682cs-vlada-dnes-projednala-legislativni-ukotveni-statusu-umelce

Dostupnost kultury je jedním z hlavních úkolů kulturní politiky a v podstatě smyslem existence samotného úřadu ministerstva kultury. Přesto existuje početné publikum, pro které návštěva divadla či galerie zůstává bariérová – nabídka aktivit pro rodiče s těmi nejmladšími dětmi je zatím spíše exkluzivní. S režisérkou a výzkumnicí spolupracující se Studiem Alta Marikou Smrekovou, britskou výzkumnicí a edukátorkou z cambridgského Fitzwilliam muzea Nicolou Wallis, galerijní lektorkou z Moravské galerie Michaelou Gerichovou a Tomášem Novotným, který donedávna pracoval jako kurátor edukačních projektů písecké Sladovny a nyní je v týmu EHMK Budějovice 2028, mluvíme o tom, jak formativní zkušenost může i těm nejmenším dětem a jejich rodičům umění přinášet a jak velký potenciál toto sdílení skýtá pro budování společenské koheze a mezigenerační sounáležitosti. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav.

Jaké podmínky mají v Česku umělci a umělkyně, kteří se svou uměleckou dráhou kloubí tvorbu a péči o děti? Otázku jsme si půjčily od hudebnice Marie Kieslowski, která ve své knize Je všechno dobrý? zpovídala své kamarádky hudebnice, jak se s překážkami při práci na rodičovské potýkají a jestli je vůbec možné v českém prostředí být umělkyně i máma současně. Společně s ní a dalšími mluvčími - rodiči - umělcem Jakubem Jansou, performerkou Eliškou Brtnickou a odborovou právničkou a publicistkou Šárkou Homfray se snažíme pojmenovat, co by rodičům pracujícím v umění a kultuře pomohlo. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav.

Najít klíč k řešení mnoha dlouhodobých problémů českého kulturního sektoru - to je cíl vznikající Kulturní federace, která se v reakci právě na tyto potřeby v těchto dnech formuje. Za vznikem platformy stojí náš dnešní host, analytik Jakub Bakule. Zázemí vznikající platformě poskytuje Kreativní Praha a proto je naším druhým hostem i její ředitel Petr Peřinka.

Jedním z aktuálně nejpoužívanějších slov ve veřejném prostoru je nejspíš slovo krize. A přívlastky se jen kupí - ekologická, pandemická, energetická, bezpečnostní, politická, finanční…Chtěly jsme tedy zjistit, jak tyto krize kulturní sektor vnímá, jak jim čelí, jaké proti nim volí strategie a s jakým úspěchem je zvládá. Jak se tvoří kulturní strategie v na krize bohatém období, jak do kulturních vizí propsat udržitelná témata a jakou roli v tom všem hraje péče, vysvětluje Anna Hořejší, kreativní ředitelka kandidatury Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury, model thinking city přibližuje britský akademik Idrees Rasouli, zástupce ředitele cambridgeské School of Art, oceňovaný designer a výzkumník zaměřující se na krize a inovační strategie. Mluvily jsme také s Vendulou Ježkovou, lektorkou Kreativního hraní pražské Psychosomatické kliniky a zástupkyní ČR v rámci evropské platformy Voices of Culture, která připravila report o mládeži, duševním zdraví a kultuře, který prezentovala na dubnovém Pražském kulturním fóru, které se letos věnovalo wellbeingu, ekonomice a udržitelnosti.