
50 episodes

Jihočeské kroniky Český rozhlas
-
- Leisure
Setkání Petra Kroniky s kronikářkami a kronikáři vesnic a měst našeho kraje.
-
Kronikář Horosedel na Písecku Miroslav Křiváček nás provede kaplí svatého Jana Nepomuckého
Kromě návštěvy horosedelské kaple si v Jihočeských kronikách poslechněte i kronikářku Mirovic Marii Hrdinovou, která představí dobře architektonicky řešený kulturní dům ve městě z 50. let a docela novou pamětní desku k osvobození na konci 2. světové války. A kronikář Doudleb Jan Šimánek poví o své roli ve zdejších slavných masopustních obchůzkách.
-
Ani láhev. Další momenty z mirovické kroniky
Máte císaře pána ve třídě? Ptala se babička narozená na konci 19. století školačky Marie Hrdinové, nynější kronikářky Mirovic na Písecku. Od „jeho časů“ se odvíjí tohle vyprávění nad mirovickou kronikou.
-
Kronikářské objevy a nálezy
V kronikách objevují všichni něco, čtenáři, kronikáři i posluchači. Při vedení kronik se kronikáři v procesu sbírání podkladů z různých zdrojů pro své zápisy dostávají nejen k záznamům o minulém dění, ale nacházejí i předměty s příběhem. Podobně čtenáři kronik. Objevy mohou být překvapivé.
-
Hraní jubilantům od zastupitelů obce zavedla kronikářka Dírné
Kdo vede kroniku obce Dírná na Soběslavsku, zjistil autor rubriky Jihočeské kroniky při vysílání pořadu Písničky pro radost. V jedné z gratulací četl, že ji věnuje i kronikářka Věra Novotná.
-
Veronika Šustrová s talentem ilustruje obecní kroniku podobně jako její předchůdci
O prvním kronikáři Františku Dankovi jsme ještě nemluvili, měl krásný sloh. Ani o jednom z rodáků doktoru Juliovi Červeném, kterému se říkalo lékař lidumil. A ani o budově místního obecního úřadu nebo o zámku, pouští se do vyprávění a čtení zápisů současná kronikářka obce Komařice na Trhosvinensku Veronika Šustrová během setkání, které je volným pokračováním dvou předchozích.
-
Jak lidé v době baroka slavili přelom roku v klášteře, na zámku a ve městě
Markéta Králová převypráví žertovné silvestrovské koledování části minoritské komunity, slavnost Tří králů se žehnáním vody, kadidla a zlata a obřadné zakončení celého vánočního období, což tehdy připadalo na Hromnice, jako i blízký vztah krumlovského panovníka knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu a představeného minoritů Sperla.