Pro a proti Český rozhlas

Novela insolvenčního zákona prošla Sněmovnou. Zásadní změnou, kterou má přinést, je zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky. A to pro všechny, nejen pro podnikatele, jak požaduje evropská směrnice. Někteří kritici se bojí snížení celkového uspokojení pohledávek věřitelů. Se zněním novely nesouhlasí ani vládní opozice.

Ukrajinská armáda se potýká s nedostatkem mužů. Kyjev proto vyzval všechny Ukrajince, kteří odešli do zahraničí, aby zvážili možnost vrátit se. Polsko a Litva už hledají cesty, jak by Kyjevu mohly pomoct. Podobné hlasy se ozývají i u nás ve vládě ze strany TOP 09. Někteří ministři ale dali najevo své pochybnosti.

Prokurátor Mezinárodního trestního soudu požádal o vydání zatykačů na lídry hnutí Hamás, ale i na představitele Izraele včetně premiéra Netanjahua. USA označily tento krok za nehorázný, kritičtí jsou i čeští představitelé. „Je to jako stavět do jedné řady teroristy a jejich oběti,“ konstatuje bývalý diplomat Michael Žantovský. „Prokurátor dává na roveň prostředky, které používají ve vojenském jednání obě strany konfliktu,“ nesouhlasí politoložka Zora Hesová.

Nápis Moskva-Praha ve vestibulu metra Anděl nadále budí emoce. Pražští radní prozatím rozhodli o umístění informační tabulky, která vysvětlí, že s přátelstvím mezi oběma městy je to trochu jinak, než tvrdili normalizační vládci. Vypíše se navíc výtvarná soutěž na úpravu vestibulu. Podle kritiků jde ale vzhledem k ruské agresi na Ukrajině o polovičaté řešení.

Pokud spácháte trestný čin nebo přestupek a zraníte se u toho, pojišťovna po vás bude moci vymáhat náklady na léčbu. Počítá s tím část novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. „V zásadě pouze doplňujeme současnou právní úpravu, kdy je například viník dopravní nehody povinen platit regresní náhradu za škodu způsobenou třetím osobám,“ vysvětluje Jan Zapletal z ministerstva zdravotnictví. „Nepovede to k bezpečnějším silnicím,“ konstatuje ekonom Jakub Hlávka.

Migrační pakt je definitivně schválen. Dohodu o migraci a azylu, která se vyjednávala od roku 2015, potvrdily členské státy EU na jednání v Bruselu. Podporovatelé dohodnutého kompromisu si od něj slibují zefektivnění kontroly migrantů a zrychlení návratu neúspěšných žadatelů o azyl. Kritici se obávají, že vnější hranice EU jsou paktem nedostatečně chráněny, a vadí jim princip povinné solidarity, který označují za skryté kvóty.