Český rozhlas - Historie Český rozhlas

Před pár dny jsme si připomínali, že od spojenecké invaze v Normandii, která zásadně přispěla k Hitlerově porážce a k osvobození Evropy od nacismu, uplynulo už 80 let. 6. června 1944 se k francouzským břehům na několika tisících lodí přeplavilo asi 160 tisíc vojáků, do konce měsíce jich bylo 875 tisíc.

Nedávno jsme si připomněli sté výročí úmrtí světoznámého spisovatele Franze Kafky. Abychom jeho texty pochopili, mnozí z nás jsme ho četli několikrát – v pubertě, v dospělosti, ve zralém věku. A pokaždé jsme ho vnímali jinak – jako spisovatele, stejně tak jako člověka. Máme ho zažitého jako „vychrtlého“ introverta stranícího se lídí, ale on byl přitom zdatný sportovec, vyznavatel zdravého životního stylu a dobrodružných cest.

Dětské postavy v nadživotní velikosti, které shlížejí v houfu na prázdnou lidickou pláň, připomínají 82 místních dětí zavražděných v roce 1942 nacisty. Ale jejich pomník vyjadřuje ještě mnohem víc. Podle představ Marie Uchytilové, autorky sousoší, jde o symbolické ztvárnění všech dětských obětí druhé světové války. Bylo jich dohromady třináct milionů.

Na rozhraní Jihočeského kraje a kraje Vysočina se nalézá malá vesnice Bratřice, odkud pocházel staročeský rytířský rod Jeníků z Bratřic. Nejslavnějším a posledním členem tohoto rodu byl Jan Jeník z Bratřic – vojenský důstojník a pokrokový vlastenec z doby národního obrození.

„Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom ho vytvořit.“ Takto zní zjednodušená verze snad nejznámějšího citátu Františka Palackého – českého historika, politika a spisovatele.

I v těžkých válečných letech měly naše země svá ministerstva a v jejich čele ministry. Byla to nevděčná práce: na jedné straně zájmy českého národa, na druhé straně tlak ze strany nacistických okupantů, okolo válka. Obstát se ctí bylo téměř nemožné, pokud výsledkem neměla být smrt.