Interview Plus Český rozhlas

Voliči v zemích sedmadvacítky vybírají své zástupce do Evropského parlamentu. Letos v nich už nehlasují občané Spojeného království, které za necelý měsíc čekají parlamentní volby. Průzkumy předpovídají drtivou porážku vládních konerzvativců. Je to i kvůli brexitu? „Britská veřejnost podle průzkumů považuje brexit za selhání. Nicméně tohle téma není prakticky vůbec zmiňováno, byť má a bude mít široké a často velmi negativní dopady,“ popisuje novinářka Olga Krupauerová.

Vedení slovenské televize Markíza nechce vyhovět požadavkům svých zaměstnanců, kteří se postavili za moderátora Michala Kovačiče. Ten ve svém pořadu varoval před cenzurou a podřizováním médií politické moci. „Ptal se mě, jak odolat tlakům. A jedna z mých odpovědí byla, ať se nenechá vyprovokovat. Jeho situace ale byla složitější. My se nemůžeme vžít do situace slovenských novinářů,“ upozorňuje moderátor České televize Václav Moravec.

80. výročí vylodění v Normandii se ve Francii bude připomínat bez zástupců Ruska, jak koncem května rozhodl Elysejský palác. „Je to správně. Jestliže je tady země, která už třetí rok vede agresivní válku, tak v okamžiku, kdy si máme připomínat oběti 2. světové války, nevidím důvod, proč na oslavy zvát agresora,“ zdůrazňuje historik Eduard Stehlík.

Mexiko bude mít poprvé v historii za prezidentku ženu – v nedělních volbách zvítězila vládní kandidátka Claudia Scheinbaumová. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové si voliči nevybírali podle programu, ale zásadní pro ně byla kontinuita s končícím prezidentem Lópezem Obradorem: „Založil stranu Morena, což v překladu znamená snědá. Znamená to směřování Mexika jako země, která nejenže je ekonomickým tygrem, ale také se hlásí ke svému míšeneckému původu,“ přibližuje.

Spojené státy a Německo po měsících váhání změnily názor a souhlasí s tím, aby Ukrajinci použili jejich zbraně i k útokům na cíle ležící na ruském území. Ukrajina doufá, že jí to pomůže zastavit ruský postup, zejména v okolí Charkova. „To, s čím západní země váhaly, má svůj podtext v politickém rozhodování a pohledu za horizont války, protože Ruská federace bude existovat i nadále a je to partner, se kterým bude potřeba jednat,“ vysvětluje Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce pro svůj resort příští rok desítky miliard korun navíc. Podle médií by mohlo jít až o 40 miliard korun, konkrétní číslo ale ministr hodlá potvrdit až po projednání návrhu vládou. „Vláda by měla směřovat k naplnění svého programového prohlášení, které počítá s tím, že výdaje na školství budou na průměru zemí OECD. To v zájmu rozpočtové stabilizace v tomto roce rozhodně neplatí,“ uvádí.