Laborato‪ř‬ Český rozhlas

Velký průzkum mezi obyvateli regionů v okolí delty řeky Odry v polsko-německém pohraničí ukázal, že většina veřejnosti podporuje návrat velkých zvířat do přírody, zvláště pak býložravců. Mnohým by nevadil ani vlk nebo rys.

Čmeláci zemní zvládli vyřešit složitější úkol, který vyžadoval dva kroky. Cílem bylo postupně otevřít dvě krabice a dostat se tak k potravě. Jednotlivě to nedokázali.

Na ostatcích obyvatel Québecu ze 17. a 18. století vědci studovali, jak moc tamní obyvatelé trpěli chudokrevností neboli anémií. Porovnávali to s kostrami dnešních lidí. Výzkum by mohl mít užitek i pro současnou medicínu.

Syntetičtí biologové z Berkeley připravili náhražku masa z hub nebo plísní. Konzumentům, včetně vegetariánů nebo veganů, tak chtěli dát příležitost ochutnat širší spektrum chutí a vůní, proteinů nebo tuků, zaměřili se také na antioxidanty.

Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Rakouští a izraelští badatelé spolu s českou vědkyní při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny.

Částečné nahrazení živočišných proteinů ve stravě rostlinnými zvyšuje délku života, a zároveň by mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Vědci to vyvodili z dlouholetého výzkumu stravování Kanaďanů. Některým jeho respondentům, kteří omezili mléčné výrobky, ale chyběl vápník.