Café Evropa Café Evropa

Volby do Evropského parlamentu jsou už za pár dní, v Česku budeme volit 7. a 8. června. Podle průzkumů by mohly po celé Evropě posílit krajně pravicové strany. Jak to zamává složením nového Evropského parlamentu? A o co v letošních volbách jde? 



V novém podcastu Café Evropa, tentokrát se zástupcem ředitele Institutu EUROPEUM Viktorem Daňkem mluvíme také o tom, jaké má Evropský parlament pravomoci. Bez souhlasu europoslanců neprojde žádná legislativa, a i když ji sami nemohou navrhovat, mohou Evropskou komisi dotlačit k tomu, aby pozměnila, co se jim nelíbí.



Jak si v historii vedli čeští europoslanci? Kdo by měl být dalším českým eurokomisařem či eurokomisařkou? A proč Čechy tyto volby doposud tolik nezajímaly? Tradičně patří k těm s nejnižší účastí, v předchozích volbách hlasovalo jen 28,7 % oprávněných českých voličů. Jak tedy v Česku komunikovat evropská témata, aby byl zájem větší? Co dělají jinak státy, kde je účast vyšší a postoj k Unii pozitivnější?



Moderuje Jolana Humpálová z Voxpotu.

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr jsou obrana a bezpečnost EU prioritními tématy pro 45 % Čechů, průměr EU je přitom 31 %. Vymykáme se nebo ji vnímáme tak silně kvůli regionu, ve kterém žijeme? 

Co mělo na tyto obavy největší vliv v posledních letech a kdo se o bezpečnost naší země obává nejvíce? 

Na druhou stranu důvěra v armádu klesá. V současnosti na jednoho vojáka připadá podle statistik 375 občanů ČR. Armádě přitom důvěřuje jen 62 % Čechů - to je nejméně od začátku měření v roce 2008. Proč čelí snižující se podpoře? Jsou témata související s bezpečností a vojenstvím pro lidi unavující?

Povídali jsme si také o aktivních zálohách, které jsou povolány například v případech živelných katastrof. Kromě vojenského drilu je totiž součástí také teorie - například ochrana proti zbraním hromadného ničení. Hlásí se do nich ajťáci, studenti, podnikatelé nebo lékaři. Jak dlouho výcvik trvá a jak náročný je? Které profese armádě schází? A co je poté náplní práce aktivních záloh? 



Na otázky odpovídají:

- Sarah Komasová, analytička STEM

- Michaela Onuferová, Account Executive a členka aktivní zálohy



Moderuje Jolana Humpálová z Voxpotu. 

Vychází další podcast z cyklu Café Evropa, tentokrát na téma 20 let bez hranic - co nám dala otevřená Evropa?



Natáčeli jsme živě s cestovatelem a spisovatelem Ladislavem Ziburou, novinářkou Veronikou Capákovou a hercem Davidem Prachařem v nedávno otevřeném Europa Experience na Národní v Praze. 



Jak vnímá otevřené hranice generace, která za zavřenými přechody prožila většinu života?  A jak ta, která se narodila po revoluci? Co pro naše hosty znamená být součástí tohoto evropského společenství? Plynou z toho pro českou společnost jen výhody? 



Dozvíte se také, jaká konkrétní věc inspirovala Ladislava Ziburu k tomu, aby se vydal na cestu po Evropě a napsal z ní knihu Prázdniny v Evropě a co Davida Prachaře nejvíce baví na cestování se svými dětmi. Co Veronika Capáková považuje za nejdůležitější přínos Unie a jak by se o ní mělo mluvit s veřejností?

Dvě znásilnění a jeden pokus o něj = 3 roky vězení. Přelomový rozsudek českého soudu, pro mnohé ale nedostatečný. Jak to ale pomohlo změnit postoj společnosti k obětem? A jak v případech sexualizovaného násilí pomůže samotná změna zákona? Proč je redefinice znásilnění, která nedávno prošla Poslaneckou sněmovnou, tak důležitá pro oběti?



A proč debata o Istanbulské úmluvě tak polarizuje společnost? V Česku její schvalování skončilo v lednu - neúspěšně, a to i přesto, že čeští zástupci se na jejím vyjednávání podíleli. Vrhá to na ČR špatné světlo? „Úmluvu ale k roku 2022 ratifikovalo 36 států - a nikde se tam společnost nehroutí. Pořád hlásáme, že patříme na Západ, ale nechováme se podle toho. Takhle jsme se zařadili po bok zemí, které nevnímám jako úplně demokratické,“ říká hostka podcastu Klára Kadár. Jaké mýty se kolem Úmluvy vytvářejí a jaké argumenty mají její odpůrci?



A jakou roli v této debatě hraje popkultura a postoj společnosti k obětem? Funguje osvěta? 



Na otázky odpovídají: 


Klára Kadár, manažerka sekce Advocacy v organizaci Konsent
Daniel Bartoň, advokát a odborný asistent na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy

Moderuje Jolana Humpálová, reportérka a zástupkyně šéfredaktora Voxpotu.

Vychází nový díl podcastu Café Evropa!

Věděli jste, že 72 % energie získává česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě ekologicky? A že umí i ekologicky klimatizovat?

V další epizodě mluví Viktor Daněk o změně klimatu od polárního kruhu až po Amazonii s Petrem Horkým, režisérem, polárníkem, spisovatelem, a také prvním Čechem, který byl jak na pólu severním, jižním i na pólu chladu na Sibiři, nejchladnějším obydleném místě na světě. Nejen nespoutanou divočinu objevuje Horký už skoro dvě dekády. „Kousek od Brixenu je klášter, kde už po staletí mniši produkují víno. Povídám si s nimi a oni mi říkají, že teď už pěstují vinnou révu i o sto výškových metrů výš, protože je tepleji. A tohle jsou věci, které člověk neokecá.“ Jak vypadá život na stanici v Antarktidě, kde Češi jako jedni z pouhých 29 zemí světa, bádají? Kde jdou poznat klimatické změny nejvíce? V polárních oblastech nebo v Amazonii? Můžeme planetě pomoci tím, že budeme více přemýšlet nad svými spotřebitelskými volbami? A mají evropské regulace očekávaný dopad?Poslechněte si nový díl podcastu Café Evropa a dozvíte se také, proč Horký přirovnává lidstvo k puberťákovi.

Další díl podcastu Café Evropa je tady! Tentokrát jsme objevovali Evropu po kolejích.

 Vlakem se z Česka dá přímo dostat nejen do sousedních zemí, ale třeba i do Chorvatska, Švýcarska nebo do Budapešti či Amsterdamu. A od tohoto pondělí 25. března vyjel také European Sleeper - noční spoj z Prahy do Bruselu. Možnosti denních a nočních vlaků z tuzemska se rozšiřují - počítá se i s linkou do Kodaně. A co dál? Je vlaková doprava budoucností v přesunu mezi evropskými metropolemi? 

Podle dat televizní stanice Euronews jízdu vlakem přes hranice v Evropě v roce 2022 vyhledalo o 12 procent více lidí než v předcovidovém roce 2019. Vlakové spoje ale nejsou tak štědře dotované jako ty letecké, proto tento způsob dopravy řada lidí stále považuje za luxusní. Je to ale pravda? Opravdu se vlakem nedá jezdit levně? A kde jsou v Evropě nejlepší vlaky a jak vyzrát na jízdní řády napříč unijními státy?

Podle cestovatele a průzkumníka evropské vlakové dopravy na to vše stačí známá česká aplikace. Na otázky v novém podcastu odpovídal Michal Zlatkovský, který napříč Evropou vlakem najezdil desetitisíce kilometrů.

Ptala se Jolana Humpálová z Voxpotu.