Příběhy z kalendáře Český rozhlas
-
- Utbildning
Netradičním způsobem představují posluchačům významné osobnosti, objevy, stavby, dějinné události i témata v souvislostech. Kolektiv autorů, který Příběhy z kalendáře pro vaše uši píše, se zaměřuje na zajímavé a málo známé okolnosti týkající se konkrétního tématu a předkládá je formou zábavných příběhů, nikoliv jako lekci z dějepisu.
-
Chuť po mýdle, aroma po ovčině. Francouzský rokfór se napodoboval i u nás
V jeskyni nedaleko francouzského města Roquefort byl 4. června roku 1070 vyroben první plísňový sýr téhož jména. První zmínky o sýru podobném rokfóru ale pocházejí už z 1. století našeho letopočtu. Ve své encyklopedii o něm psal římský přírodovědec Plinius Starší. Rokfór si oblíbil také francouzský král Karel VI., přezdívaný Šílený, který 4. června 1411 rozhodl svým výnosem, že tento sýr bude zrát pouze v jeskyních a sklepích městečka Roquefort-sur-Soulzon v Pyrenejích.
-
Franz Kafka. Cizinec v nepochopitelném světě
3. června 1924 zemřel spisovatel Franz Kafka. K popularitě jeho knih přispívá tíživá atmosféra absurdních situací, v nichž jsou hrdinové drceni mechanismy, které neznají, ani jim nerozumí. Ztotožnit se s takovými pocity nebylo ve třicátých letech nijak obtížné. Světová hospodářská krize a nastupující nacismus v Německu začaly svět v kafkovskou kulisu rychle proměňovat. Navíc se ví, že autor si přál zničení svého díla, což jej činí ještě dráždivějším.
-
Boris Rösner. Herecký aristokrat s obličejem záporáka
Boris Rösner odešel ze světa předčasně 31. května 2006. České divadlo ztratilo jednu z největších osobností, které mělo. Oba rodiče byli umělci, a tak se na jevišti objevoval už v dětských letech. Na DAMU, kde ho učil například Václav Voska, byl považován za velký talent. Přesto se mu při studiu nevyhýbaly problémy, nejprve kvůli neudělané maturitě z matematiky, posléze z politických důvodů. Jeho matka byla v době normalizace nucena odejít z divadla a živila se jako servírka.
-
První Zlatý slavík Waldemar Matuška. Vousatý bard přišel ze sklárny a stavěl harfy
Když se na úsvitu moderního českého šoubyznysu objevil v divadle Semafor exotický barytonista s banjem a spustil píseň To všechno vodnes čas, publikum šílelo. Vyučený sklář, původním jménem Vladislav Matuška, šel ve stopách maminky, operetní umělkyně z Vídně, která mu říkala Waldy. Neodradily ho ani čtyřky ze zpěvu. Později se bavil stavěním harf. S lidovými písněmi „zboural“ i londýnskou Albert Hall za přítomnosti královny Alžběty II.
-
Gilbert Keith Chesterton. Mistr paradoxu, spisovatel, o jehož blahořečení usiluje církev
Gilbert Keith Chesterton, autor příběhů oblíbeného amatérského detektiva otce Browna, se narodil 29. května 1874. Vydal na 80 knižních titulů. Kromě slavných detektivních příběhů napsal množství povídek, básní, novinových článků a esejů. Jako jeden z prvních intelektuálů se vymezil vůči britskému kolonialismu i počínajícímu hitlerovskému režimu. Byl ostražitý k falešným prorokům, přesvědčen o tom, že „vážnost je bezbožná a smrtelně vážné je jen falešné náboženství“.
-
Ian Fleming. Duchovní otec Jamese Bonda
Spisovatel Ian Fleming, duchovní otec Jamese Bonda, se narodil 28. května 1908. Pocházel ze známé a vážené rodiny. V mládí toužil po dráze diplomata, ovšem nakonec se stal novinářem. Působil jako korespondent agentury Reuters v Moskvě nebo v Šanghaji. Na začátku druhé světové války dostal nabídku pracovat pro kontrašpionáž a přijal ji. Podílel se na přípravě mnoha zásadních operací jako třeba získání německého šifrovacího stroje Enigma.