Český rozhlas - Věda Český rozhlas
-
- Science
-
Pro fanoušky vědeckých objevů a technických zajímavostí.
-
Věda Plus: Dříve oázy plné života, dnes seschlá rákosina
Tak vypadá většina jihomoravských mokřadů. Vědci z Masarykovy univerzity ale začali s jejich obnovou. Jak to dělají? - Jak má vypadat příjemná a živá krajina ve městech nebo jak plánovat města inovativně a efektivně a nerezignovat na estetiku a harmonii? - A jak funguje hnojivo vyrobené z kuřecího peří? Moderuje Martin Matějka.
-
Antivirus: Antivirus: Investovat do kryptoměn? Pravděpodobnost ztráty je vysoká
Jsou kryptoměny výhodná investice, nebo podvod? Nejznámější virtuální měna bitcoin v poslední době opět rostla na ceně a řada lidí tak zvažuje, jestli přece jen do bitcoinu nebo jiných kryptoměn vložit své peníze. Téma pro Antivirus s Janou Magdoňovou a Honzou Cibulkou.
-
Magazín Experiment: Čeští vědci jako první na světě přišli s metodou, která přemění peří na hnojivo
Češi snědí každý rok miliony kuřat. Tuny peří, které z nich zbydou, ale nemá téměř žádné využití. Končí buď ve spalovnách, nebo na kompostu, kde se ale dlouho rozkládá. Výzkumníci z Ústavu chemických procesů proto vymysleli způsob, jak by se dala nepotřebná surovina využít. Peří hydrolyzují na kapalinu, kterou lze využít třeba jako hnojivo.
-
Planetárium: Červená a černá: Dva tisíce let staré obrazy z váz, vodní hladina, terejové, sépie a vodoměrky
Zachycují malby z antických váz každodenní realu? (4:26) – Historické souvislosti: Dynastie paranoie (22:54) – Desatero pohybů, 3. část: Skrz vodní hladinu (28:39)
-
Jihočeské nebe: Květnovou oblohu zdobí Eta Akvaridy. Meteorický roj za sebou zanechává Halleyova kometa
Jedním z nejzajímavějších úkazů na květnové obloze je meteorický roj Eta Akvaridy. „Je to jeden ze dvou rojů, které souvisí s Halleyovou kometou. Jsou viditelné každý rok od konce dubna až skoro do konce května,“ uvádí jihočeská astronomka Jana Tichá.
-
Leonardo Plus: Vyživovali jsme jen rostliny. Půdní organismy tak hladoví a půda degraduje, říká biolog
V uplynulých desetiletích jsme zapomněli na to, že v půdě žijí kromě zemědělských plodin i jiné živé organismy. Pokud se jim nedaří, vede to k rozpadu půdní struktury. Nyní proto máme narušené a poničené zemědělské plochy, které mnohem obtížněji zvládaji sucha či záplavy. Jak to můžeme změnit? V pořadu Leonardo Plus odpovídá Ladislav Miko, půdní biolog a odborník na životní prostředí.