Peníze a vliv Český rozhlas

Maximalistická varianta, při které by si vláda objednala rovnou čtyři nové jaderné bloky, je riskantní. Pokud by se totiž jejich stavba prodražila – a to se už stalo u všech evropských projektů –, tak v budoucnu potáhnout cenu elektřiny v Česku zbytečně vzhůru. Drahé bloky by navíc smazaly výhodu, kterou by mohla přinést levnější elektřina z větrných elektráren, energetické úspory, nebo také lepší propojení sítí v Evropě umožňující výhodnější částečný dovoz elektřiny.

Velké finanční a podnikatelské skupiny, které ovládají klíčové televize a vydavatelství na Slovensku, se snaží být se státem zadobře. Jinak by mohl utrpět jich další byznys, říká socioložka médií Marína Urbániková z Katedry mediálních studií Masarykovy Univerzity Brno. Přílišná koncentrace majitelů médií je i proto riziková, neměla by se posuzovat stejně, jako transakce s jogurty a hnojivy.

Nápad na zavedení sektorové daně pro banky se v debatách politiků začal znovu objevovat, teď s tímto záměrem přišlo vládní hnutí STAN a tvrdí, že by nová daň mohla – už pro státní rozpočet na příští rok – „vynést“ kolem 20 miliard korun. Jestli politici půjdou cestou zdanění majetku bank, bude to, jako kdyby zavedli komunistickou daň z obratu, říká v pořadu Peníze a vliv generální ředitel Partners Banky Marek Ditz.

Klíčová část českého průmyslu, což je výroba aut a strojírenství, je silně závislá na dovozu surovin a polotovarů z Číny. Pokud by došlo k nějakému konfliktu, třeba mezi Čínou a Tchaj-wanem, měly by tuzemské podniky velké problémy. Ukázala to nová studie, kterou zpracovalo Sdružení pro zahraniční investice ve spolupráci s poradenskou firmou EY. Stát by se proto měl snažit soběstačnost výrobců alespoň částečně posílit.

Rozvoj fotovoltaik v domácnostech a nástup nových zdrojů elektrické energie si vyžádá zásadní proměnu elektroenergetických sítí. Do jejich posílení a modernizace má jít v příštích deseti letech v Česku skoro půl bilionu korun. Tyto investice se promítnou do částek, které za elektřinu platí koncoví zákazníci. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska půjde o jednotky stovek korun za rok.

V Česku se zatím nepodařilo přijmout pravidla pro lobbování, tedy ovlivňování politiků a úředníků ze strany určitých zájmových skupin firem a podnikatelů. Jejich jednání přitom může významně ovlivnit vznik zákonů a nejrůznějších státních předpisů. Jen za posledních 15 let už třikrát návrhy zákona o lobbování spadly pod stůl. Nyní je ve Sněmovně v pořadí čtvrtý pokus. A opět jsou proti návrhu značné výhrady.