Zápisník zahraničních zpravodaj‪ů‬ Český rozhlas

Staleté arabské rukopisy neuchovávají v Palestině velké instituce, ale jsou v majetku tradičních místních rodin, jaké představují třeba rody Chálidí, Husajní nebo Našášibí. Byly a jsou to nevýznamnější rodiny v celé Palestině. Například rod Chálidí míval pod palcem soudnictví, Júsuf Chálidí pak byl několikrát starostou Jeruzaléma. Dnes rodina pečuje o největší sbírku rukopisů v Palestině.

Každé město má svůj symbol – Praha má staroměstský orloj, Londýn most Tower Bridge a Dublin sochu dívky jménem Molly Malone. I když není vůbec jisté, jestli se jedná o historickou postavu, nebo jen o legendu, její socha v centru přitahuje davy turistů a návštěvníků města. Mnozí se ale k soše chovají poněkud nevhodně, a tak radnice zvažuje co dál. Prozatím vyzývá návštěvníky města: Nesahejte Molly do výstřihu.

Pamětní deska ve francouzském městě Arromanche věnovaná československým vojákům má nové místo. Po rekonstrukci tamního muzea se posunula blíž k moři, kde se před 80 lety vylodila Československá samostatná obrněná brigáda. Hold této jednotce na francouzském západním pobřeží vzdali nejen francouzští politici a představitelé města, ale taky klub vojenské historie z Plzně.

Když v srpnu roku 1987 útočila na vrchol britské hitparády píseň Hey, Matthew, málokdo tušil, jaký příběh se skrývá za jménem jejího interpreta. Zní zcela neanglicky – Karel Fialka. Stejně se jmenoval i umělcům otec, bývalý pilot 311. československé bombardovací perutě RAF.

Hrdina dalšího příběhu je známým americkým meteorologem, přitom to není žádný krasavec. Má velké přední zuby, je zarostlý a váží necelé 4 kilogramy. Svišť Phil vždy na Hromnice ve městě Punxsutawney v Pensylvánii předpovídá, jak dlouhá ještě bude zima. Posuzuje to podle toho, jestli poté, co ráno opustí pelíšek ve starém pařezu vidí nebo nevidí svůj stín. Ani po zbytek roku však tento sviští prognostik nezahálí.

Chorvatsko je mezi Čechy tradičně oblíbenou destinací pro letní dovelenou. Loni podle statistik ministerstva zahraničí do země vyrazilo zhruba 800 tisíc českých občanů. V posledních letech ale kvůli klimatické změně stoupají v Chorvatsku teploty. Příliv turistů a změna podnebí ovlivňuje i tamní přírodu – tu na souši i pod hladinou moře. Vědci to pozorují i na jednom z největších neobydlených ostrovů na severu Jadranu.