Český rozhlas - Věda Český rozhlas

Satelitní data, která posílají družice na Zemi ve stále větším množství, mohou být užitečná i riziková zároveň. Odhalí například usychající lesy, ale mohou také posloužit jako návod pro žháře. Pravidla pro využívání dat z vesmíru jsou nedostatečná, tvrdí etik Patrick Lin z Kalifornské polytechnické univerzity, člen poradního orgánu americké vlády pro vesmírné záležitosti. Diskutoval o tom i s českými odborníky v pražském centru pro environmentální a technologickou etiku.

Octomilka obecná není jen nepříjemný hmyz. Jako modelový organismus se v poslední době stále častěji uplatňuje také ve výzkumu, a to nejen kvůli rychlému rozmnožování. S drozofilou neboli ovocnou muškou pracují také na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zkoumají na ní genetické příčiny neurovývojových onemocnění, především poruchu intelektu a autismus.

Málo známý pyrofilní hmyz (4:35) – Příběhy s trojkou: Bostonské pití čaje (20:25) – Kniha: Stopy evropských zvířat (24:25) – Hrobka královského písaře v Abúsíru (28:25)

Během stárnutí dochází v našem těle k tak složitým dějům, že jim vědci zatím dostatečně nerozumí. I po desítkách let výzkumů lidstvu stále chybí účinná léčba na Alzheimerovu chorobu, upozorňuje Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

00:00 témata magazínu00:30 zasněžování a moderní technika04:30 vliv sněhu na prostředí08:30 octomilka obecná12:20 usychající lesy16: 00 Rodrigo da Costa

Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka? Příčiny těchto jevů zkoumá biologický antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd. V oblasti Sahelu se zabývá populační historií a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců.