1 hr 11 min

Café Evropa online: Rozšiřování EU – kdy se země západního Balkánu dočkají svého členství v Unii‪?‬ Café Evropa

    • Politics

Hosté:
- Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu, SPOLU – občianska demokracia, Evropská lidová strana (EPP)
- Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Janina Hřebíčková, velvyslankyně ČR v Černé Hoře

Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny

-------------------

Již několik měsíců se média a evropští politici intenzivně věnují dopadům válečného konfliktu na Ukrajině. V důsledku toho byla pozornost vůči některým jiným státům v sousedství EU odsunuta do pozadí, což se týká i zemí západního Balkánu s kandidátským statutem na členství EU – Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Integrační proces a příprava těchto států na členství v EU trvá již řadu let, prozatím ale bez větších výsledků a perspektivy brzkého přijetí. V souvislosti s válkou na Ukrajině se navíc objevily obavy z možné destabilizace tohoto regionu. Toto se týká zejména silného vlivu Ruska v Srbsku a rostoucího napětí v Bosně a Hercegovině, které by mohlo negativně ovlivnit celý region. Na důležitost stability těchto států pro EU nedávno upozornil také rakouský kancléř Karl Nehammer, který zároveň apeloval na vládu Petra Fialy, aby se Česká republika během svého předsednictví na tyto státy zaměřila.

Jakým způsobem proměnila válka na Ukrajině přístup EU k zemím západního Balkánu? Dojde pod vlivem současných událostí k proměně procesu rozšiřování EU? V jakém časovém horizontu by bylo přistoupení zemí západního Balkánu reálné? Jaké překážky stojí těmto zemím v cestě ke členství v EU? Jaký dopad by případné rozšíření mělo na fungování EU?

Hosté:
- Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu, SPOLU – občianska demokracia, Evropská lidová strana (EPP)
- Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Janina Hřebíčková, velvyslankyně ČR v Černé Hoře

Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny

-------------------

Již několik měsíců se média a evropští politici intenzivně věnují dopadům válečného konfliktu na Ukrajině. V důsledku toho byla pozornost vůči některým jiným státům v sousedství EU odsunuta do pozadí, což se týká i zemí západního Balkánu s kandidátským statutem na členství EU – Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Integrační proces a příprava těchto států na členství v EU trvá již řadu let, prozatím ale bez větších výsledků a perspektivy brzkého přijetí. V souvislosti s válkou na Ukrajině se navíc objevily obavy z možné destabilizace tohoto regionu. Toto se týká zejména silného vlivu Ruska v Srbsku a rostoucího napětí v Bosně a Hercegovině, které by mohlo negativně ovlivnit celý region. Na důležitost stability těchto států pro EU nedávno upozornil také rakouský kancléř Karl Nehammer, který zároveň apeloval na vládu Petra Fialy, aby se Česká republika během svého předsednictví na tyto státy zaměřila.

Jakým způsobem proměnila válka na Ukrajině přístup EU k zemím západního Balkánu? Dojde pod vlivem současných událostí k proměně procesu rozšiřování EU? V jakém časovém horizontu by bylo přistoupení zemí západního Balkánu reálné? Jaké překážky stojí těmto zemím v cestě ke členství v EU? Jaký dopad by případné rozšíření mělo na fungování EU?

1 hr 11 min