1 hr 29 min

Café Evropa: Vláda práva v EU – jak najít společnou řeč‪?‬ Debaty Café Evropa

    • Politics

• Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, komisařka pro hodnoty a transparentnost

• Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a Starostové a nezávislí

• Aneta Zachová, šéfredaktorka, EURACTIV.cz

Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz

Dodržování zásad právního státu je, společně s demokracií, rovností a dodržováním lidských práv, jednou ze základních hodnot Evropské unie. V posledních letech však můžeme u některých členských států pozorovat jistou neochotu tuto hodnotu respektovat a chránit, a to zejména ze strany Polska a Maďarska, proti kterým bylo v důsledku takového jednání v letech 2017 a 2018 spuštěno řízení, které může vyústit až v odebrání určitých práv spojených se členstvím v Unii. V případě Maďarska bylo v rámci řízení identifikováno až 12 problematických oblastí, mezi něž patřila svoboda projevu, nezávislost soudnictví, práva menšin, či korupce a střet zájmů. U Polska se pak obavy týkaly narušení nezávislosti soudnictví. A právě podmínka soudní nezávislosti hrála velkou roli i při vyjednávání nového rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027, který zahrnuje také ekonomický balíček pro oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Využití těchto prostředků bylo podmíněno dodržováním pravidel právního státu.

Je tento mechanismus, kdy se získání financí z fondu na obnovu (či jakéhokoliv jiného finančního balíčku) podmíní dodržováním pravidel právního státu, jedinou cestou, jak donutit problematické státy k nápravě? Byl by takový prostředek postačující v případě, kdy by se problematickou zemí stala některá ze silnějších ekonomik EU? Jaké jiné nástroje má Evropská unie k dispozici pro jednání s problematickými členskými státy v případě, že by tyto blokovaly přijetí důležitých ustanovení? Podaří se Evropské komisi, která řídí přerozdělování financí na obnovu, Maďarsko přivést ke změnám v zákonech o veřejných zakázkách a dalším změnám?

• Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, komisařka pro hodnoty a transparentnost

• Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a Starostové a nezávislí

• Aneta Zachová, šéfredaktorka, EURACTIV.cz

Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz

Dodržování zásad právního státu je, společně s demokracií, rovností a dodržováním lidských práv, jednou ze základních hodnot Evropské unie. V posledních letech však můžeme u některých členských států pozorovat jistou neochotu tuto hodnotu respektovat a chránit, a to zejména ze strany Polska a Maďarska, proti kterým bylo v důsledku takového jednání v letech 2017 a 2018 spuštěno řízení, které může vyústit až v odebrání určitých práv spojených se členstvím v Unii. V případě Maďarska bylo v rámci řízení identifikováno až 12 problematických oblastí, mezi něž patřila svoboda projevu, nezávislost soudnictví, práva menšin, či korupce a střet zájmů. U Polska se pak obavy týkaly narušení nezávislosti soudnictví. A právě podmínka soudní nezávislosti hrála velkou roli i při vyjednávání nového rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027, který zahrnuje také ekonomický balíček pro oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Využití těchto prostředků bylo podmíněno dodržováním pravidel právního státu.

Je tento mechanismus, kdy se získání financí z fondu na obnovu (či jakéhokoliv jiného finančního balíčku) podmíní dodržováním pravidel právního státu, jedinou cestou, jak donutit problematické státy k nápravě? Byl by takový prostředek postačující v případě, kdy by se problematickou zemí stala některá ze silnějších ekonomik EU? Jaké jiné nástroje má Evropská unie k dispozici pro jednání s problematickými členskými státy v případě, že by tyto blokovaly přijetí důležitých ustanovení? Podaří se Evropské komisi, která řídí přerozdělování financí na obnovu, Maďarsko přivést ke změnám v zákonech o veřejných zakázkách a dalším změnám?

1 hr 29 min