Den na Morav‪ě‬ Český rozhlas

Otec Jany Krutilové z Brna se stal po druhé světové válce vojenským pilotem, posléze dispečerem na letišti. Osudného 21. srpna 1968 odmítl přistání okupačních vojsk. Svůj postoj odnesl propuštěním z práce, důsledky pocítily i děti. Sama Jana Krutilová nemohla po maturitě studovat na vysněné filozofické fakultě. Až mnoho let po Sametové revoluci se dozvěděla některé podrobnosti z vojenské kariéry svého otce. Třeba to, že se jako pilot dostal také do dějiště Korejské války.

Antonín Konečný z Veselí nad Moravou je pokračovatelem starého sedláckého rodu. Podobně jako jeho rodičům se mu podařilo hospodařit i za minulého režimu. Ten to sice nezakazoval, ale značně komplikoval. Nedovolil například to, aby si Antonín Konečný oficiálně koupil potřebné zemědělské stroje. Bezstarostné časy ale pak nepřinesla ani Sametová revoluce. Například v červenci 1997 zasáhly část Veselí nad Moravou ničivé povodně.

Jaroslav Hrbáč se narodil v Hrubé Vrbce do muzikantské rodiny. I jeho samého folklór provázel celý život. Vystupoval s CM Slávka Volavého i se souborem Olšava. Jeho pěvecké umění mu dokonce umožnilo podívat se za hranice v době, kdy vyjet například do Rakouska nebo Nizozemska bylo velkou vzácností. Jedním ze zlomových bodů v jeho životě pro něj byla okupace Československa v roce 1968. Na protest vystoupil z KSČ, pročež mu byl až do 80. let znemožněn jakýkoliv karierní postup.

Spisovatel a dlouholetý pedagog JAMU Pavel Švanda sice přišel na svět ve Znojmě, jeho rodina ale po Mnichovu přesídlila do Brna. Tam jako osmiletý chlapec zažil bombardování města v listopadu 1944. V jeho paměti nadlouho utkvěl pohled na poničené město. Závěr války Švandu zastihl v Bukovince u Křtin. Vzpomínky na všechny události zůstaly živé i desítky let po skončení válečného konfliktu. Přesto si Švanda myslí, že se na něm nijak dlouhodobě negativně nepodepsaly.

Brněnská rodačka Dagmar Halasová pracovala jako kustodka Moravské galerie, podepsaná je pod desítkami vlastních knih i překladů z oblasti beletrie, dějin umění a náboženské literatury. Jejím životním dílem je překlad Jeruzalémské bible, léta ji z francouzštiny do češtiny tajně převáděla spolu se svým manželem, synem básníka Františka Halase a porevolučním českým velvyslancem u Svatého stolce v Římě.

Architekt a dlouholetý pedagog brněnského VUT Jaroslav Drápal celý život řešil dilema, zda se věnovat praktické architektuře, nebo o ní přednášet studentům. Žák Bohuslava Fuchse a Bedřicha Rozehnala nakonec zvládl oboje, ačkoliv to kvůli svým postojům neměl po srpnu 1968 jednoduché. Navíc nikdy nevstoupil do komunistické strany. Po Sametové revoluci spolu s manželkou založil architektonickou kancelář, dál ale učil na vysoké škole, a to i dlouho po osmdesátce.