Nenásilný podcast Petr Holík a Petr Sucháček

Konflikt je nástrojem transformace. Bez konfliktů není možná změna k lepšímu. Na workshopech a ve většině epizod se však věnujeme tomu, jak konfliktům předcházet, nebo jak v nich konverzaci navigovat. Tentokrát se podíváme na to, jak a proč konflikty otvírat.
V této opravdu hutné epizodě se dozvíte: Jaké má konflikt fáze? Jak konflikt vyvolat, nebo do něj vstoupit? A jak na to v případě, že se druhá strana konfliktu vyhýbá?
Vše diskutujeme s oporou o příklady z našich vlastních životů. Užijte si poslech a nebojte se konfliktů – mohou být velmi užitečné!

Naše představy a předpoklady o lidské povaze ovlivňují, jak s lidmi jednáme, co považujeme za možné a jaké sociální struktury vytváříme. V epizodě představujeme a komentujeme 10 předpokladů, na kterých je založena praxe nenásilí. Nenásilná komunikace je pak metodou, která obsahuje cvičení a postupy, které je možné trénovat, a přenášet tak principy nenásilí do konverzací i do způsobu života.
Znalost a občasné připomínání si těchto principů nám přijde velmi užitečné. Jednak o nich můžeme přímo mluvit v rámci konverzací, které vedeme, a taky mohou posloužit jako delší odpověď na otázku, co je to nenásilná komunikace.

Dělat život, nebo být naživu („Doing Life“ nebo „Being Alive“)? Tímto klíčovým rozlišením končíme sérii Zpátky ke kořenům, za kterou se také v epizodě krátce ohlížíme.
Volba tématu pouhého dělání nebo naopak plého prožívání života na závěr této série není náhodná. Završuje pro nás totiž naši cestu Zpátky ke kořenům nenásilí. Bezduché plnění povinností a odpojení od našich potřeb, přání a tužeb nás dostává do nevědomého a automatizovaného módu života. V tomto módu je těžké (až nemožné) hledat hlubší smysl, uvědomovat si sebe i druhé a experimentovat s tím, jak udělat svět krásnější. Právě k tomu totiž směřují všechny praxe a principy, které jsme probírali v průběhu celé této série. Přejeme vám, ať jste doopravdy naživu a doufáme, že série Zpátky ke kořenům pro vás byla v tomto ohledu přínosem.

Představujeme jednoduchý model Adama Kahana, který pomáhá rozhodovat se v nepříjemných situacích a nabízí základní rozcestník strategií, kudy je možné se vydat. Ukazuje také, že shoda všech zúčastněných nebo odchod pryč nejsou jedinými a často ani nejlepšími možnostmi.

Nad zkušenostmi z našich vlastních životů diskutujeme, jaké dopady jednotlivé strategie mohou mít a co nám jejich využití v životě přineslo. Kahanův model tak sami využíváme jako nástroj, který nám umožňuje lépe pochopit své vlastní hranice a možnosti. Zároveň se ukazuje jako užitečný při přípravě na náročné rozhovory a jednání.

Zdroj:
Adam Kahane: Spolupráce s nepřítelem. Jak vyjít s lidmi, s nimiž nesouhlasíme.

Myšlenky nenásilí vycházejí z vědomí vzájemné provázanosti, tzv. interdependence. Jedná se o uvědomování si, že na druhých nejsme zcela závislí, ani od nich nejsme zcela odtržení. Namísto toho žijeme v síti vazeb se vším, co nás obklopuje. V této epizodě se vracíme k základním myšlenkám nenásilné komunikace a na příkladech z našich vlastních životů diskutujeme, kde tyto myšlenky reálně v životě potkáváme.
Jak jinak vypadá naše jednání, když jsme vůči interdependenci pozorní? Nejde totiž jen o teoretický koncept. Projeví se to třeba i na tom, v kolik hodin v práci uspořádáte meeting. A ještě konkrétnější budeme v epizodě – užijte si poslech.

Život není vždycky ideální. Dostáváte se do situace, ve které nejsou naplněné vaše potřeby a celé to prostě stojí za prd. Stejně tak, jak je užitečné a výživné oslavit potřeby naplněné, je taky užitečné a výživné smutnit nad těmi nenaplněnými. V textech o nenásilné komunikaci proto často najdete termín truchlení.
Kvalitně smutnit, či truchlit, je zásadní dovednost, která umožňuje člověku být v kontaktu sám se sebou opravdově a plně, a to i v dobách, kdy nezažívá nejlepší chvíle. Díky tomu se zvyšuje pravděpodobnost, že budeme jednat vědomě i v těch náročnějších obdobích.
Přestože je truchlení vnitřní proces, nějakým způsobem se projeví i navenek. V dnešní epizodě se proto dozvíte, jaký je rozdíl mezi omlouváním se, které často podporuje hru na dobře/špatně a vyjadřováním lítosti, které směřuje k vzájemnému respektu a obnově zraněných vztahů.
V závěru nabízíme konkrétní postup, jak truchlit, který sami využíváme, když se chceme potkat s vlastními nenaplněnými potřebami. Doufáme, že vám přinese inspiraci a odvahu být opravdově sami se sebou, ať už je vám zrovna jakkoliv.