Čestmír Strakat‪ý‬ Čestmír Strakatý

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Pracuju, odpovídá hudebník Václav Havelka na otázku, co všechno aktuálně dělá. Tvůrčí svoboda a autenticita jsou pro něj natolik důležité, že než by dělal ústupky, radši upozadil svou ambici živit se pouze autorskou tvorbou. I tak říká, že má štěstí, protože výčet všech jeho aktivit nějak souvisí s hudbou. Mimo jiné je autorem hudebního doprovodu řady uměleckých představení, která často na jevišti sám živě doprovází, což v případě pátým rokem uváděného Romea a Julie prakticky znamená tříhodinovou přehrávku s každou reprízou, s česko-islandským projektem fyield upozorňujícím na klimatické změny absolvoval severoamerické turné, producentsky se podílí na dvou mezinárodních hudebních festivalech Metronome Prague a Colours of Ostrava nebo vytváří hudební dramaturgii v centru současného umění MeetFactory. Jak tenká může být hranice mezi zmiňovaným štěstím a jak snadno se z enormního zaujetí a lásky může stát neštěstí, už ale taky poznal. Musel se naučit striktně si ordinovat mentální a fyzický prostor pro sebe i odejít ze vztahu, který ho nenaplňoval. Přiznává, že to bylo bolestivé a v jednu chvíli mu to podlomilo nohy. Doslova. Zpětně to vnímá jako dar, díky kterému se stal laskavější. S odstupem času si hledá cestu i k otci, který propadl závislosti na alkoholu. O tom všem, navzdory tomu, že jsme se viděli poprvé, mluvil velmi otevřeně a já si toho moc vážím. Pevně věřím, že to oceníte i vy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

„Nevěřím, že by izraelská armáda postavila v Gaze lidi jako nacisté v Lidicích a odstřelovala je. Veškeré mé zkušenosti říkají, že to nedává smysl,“ má jasno David Shorf, který v Izraelských obranných silách (IDF) sloužil. Ne snad proto, že by toužil po adrenalinových zážitcích a chtěl si hrát na vojáky. Má izraelský pas, a tak se na něj vztahovala branná povinnost. Je přesvědčený, že izraelští vojáci dělají maximum, aby mezi oběťmi nebyli palestinští civilisté, ale při prohledávání potenciálních útočišť Hamásu se sami stávají chodícími terči, a tak když zaslechnout výstřel, taky pálí. Válka je chaos, a kdyby byl Shorf náčelníkem generálního štábu IDF, dávno by ji ukončil. Její prodlužování je zbytečné a nepomáhá vůbec nikomu, kromě Benjamina Netanjahua, toho drží u moci, a proto se vymlouvá, že nerozhoduje. Reálně je ale tím, kdo operaci velí. Izraelský premiér je podle něj zlý člověk, který, jak říkají i Shorfovi izraelští kamarádi, je pro budoucnost země větším ohrožením než samotný Hamás. Hrozí totiž, že pokud se mu podaří přestát všechny protivládní protesty, nejschopnější Izraelci odejdou do zahraničí. A zůstanou ti, kteří můžou přetvořit charakter státu a z demokracie udělat chalífát v jarmulkách. Doufá proto, že se schyluje ke konci současného kabinetu a ten další, ať už v něm usedne kdokoli, přispěje k tomu, aby spolu obě strany znovu začaly jednat. Argumenty, které by k tomu mohly přispět, pojmenovává Shorf v rozhovoru. Není jich málo. A zároveň upozorňuje, že uzavřít Gazu a udělat z ní zoologickou zahradu by mohlo mít ještě hrozivější následky než ty, které šokovaly svět 7. října loňského roku. Proč nejde Hamás zničit? Čím je specifická izraelská mentalita? Proč je nepřípustné odvolávat se na frázi From the river to the sea, Palestine will be free? Co si myslí o izraelských osadnících? Nebo jak ho služba v izraelské armádě formovala, v čem je jiná než česká vojna a komu se v ní vyhýbal? Poslechněte si.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Eva Burešová o sobě říká, že je zpěvačka, herečka, maminka a hlavně šťastná žena. K tomu poslednímu jí trvalo dojít nejdéle, hlavní roli v Národním divadle hrála už ve třinácti. Zatímco ostatní ji měli tehdy za malou holku, ona se cítila dospělá, a makala o to víc, aby dostávala další nabídky a mohla se věnovat tomu, o čem odmala snila. Před pár měsíci vážně přemýšlela, že se toho vzdá. Snaha dělat všechno správně a nezavdat nikomu důvod říct o ní něco špatného ji přivedla až do nemocnice. Tehdy si uvědomila, že buď začne dělat něco jiného, nebo se přestane hnát za tím, aby se zalíbila všem. Podstatnější než být vnímaná jako dobrý člověk, je pro ni se tak skutečně chovat a šířit dobro dál, zvlášť v dnešní době, kdy je mezi lidmi hodně strachu, nenávisti a smutku. S tímhle zjištěním, ke kterému je ráda, že dospěla ještě před třicítkou, i když to bylo těsně, přistupuje nejen nově ke své tvorbě a dlouhodobě k pomoci samoživitelkám i samoživitelům nebo šikanovaným dětem. Sama si zažila obojí. Svého prvorozeného syna vychovávala tři roky sama a ze základní školy v ní zůstala obava a nedůvěra v autority. O tom, jak se s tím vším vyrovnávala, kde nacházela oporu nebo kdo ji zklamal, který moment ve svém kariérním životě považuje za zlomový a v co doufá, že ještě přijde s věkem, mluví Eva Burešová velmi otevřeně. Věří, že upřímnost je cestou, jak dát druhým vědět, že v tom nejsou sami.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Jednota v postoji a pomoci Ukrajině je po volbách ohrožená, míní europoslankyně Dita Charanzová. Před pěti lety byla zvolená za ANO, vývoj názorů hnutí na Evropu pro ni ale byl nepřijatelný, a proto z něj odešla. V rozhovoru popisuje, k jakému myšlenkovému posunu došlo u Andreje Babiše, a odpovídá na otázku, jaké postoje doopravdy zastává. Mluvili jsme ale taky o tom, co dělá vliv v Evropském parlamentu a jak probíhají vyjednávání. Ví o tom mnohé, byla totiž jednou z jeho vůbec nejvlivnější členek. Rozhovor jsme točili jen pár hodin po volbách a sdílím ho s vámi co nejdřív, protože otřesy v Evropě i Česku jsou a dost možná ještě budou značné. Proč uspěl Filip Turek? V čem jsou tyto volby budíčkem (nejen) pro české politiky? A může prezident Emmanuel Macron ustát prohru ve Francii? I o tom jsme se s Ditou Charanzovou bavili.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Pořád je čemu se smát, říká komentátor Jindřich Šídlo s tím, že jsou ale témata, ze kterých není na místě dělat si legraci. Jedním z nich je válka v Gaze, do hlubších debat o ní se vědomě nepouští, speciálně ne na sociálních sítích. Jakkoli se to ne vždy daří i jemu samotnému, považoval by za užitečné, kdyby si každý dal závazek, že než na ně něco napíše, bude tři minuty přemýšlet. Obezřetný je i v souvislosti s volbami, hlídá si, aby nikomu nedal podnět myslet si, že na nich má nějaký osobní zájem. Způsob, jakým přistupuje k novinařině, neovlivnil ani nedávný atentát na Roberta Fica. Slovenská média, která jsou mnohem víc součástí politiky než ta česká, i když ta se k tomu za posledních 10 let taky posunula, si podle něj nemohou nechat říkat, že jsou odpovědná za to, že se nějaký „šílenec“ pokusil zavraždit slovenského premiéra. Tamní vládní scéna k vyhrocené situaci přispěla. Úplně zdravé nebylo, ani když se čeští novináři nechali Andrejem Babišem nacpat do role jeho veřejného nepřítele. Zpětně to za chybu nepovažuje, přičítá to době a naplňuje ho to lehkým optimismem, že Česko je vlastně docela stabilní a že ani několik let soustředěné vlády Miloše Zemana s Andrejem Babišem ho neposunulo směrem k nedemokratickým maďarsko-slovenským tendencím ani o píď. Jak hodnotí vládu Miloše Zemana a co bylo exprezidentovým jediným úkolem v druhém funkčním období? Co si myslí o šéfovi hnutí ANO? Mají názorově zaujatá média vůbec schopnost referovat o politice a společnosti bez předsudků? A kam směřují Seznam Zprávy? I o tom jsme s Jindřichem Šídlem mluvili.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Politická vůle směřovat ke konci války v Pásmu Gazy je evidentně velká nejen ze strany USA, ale i části izraelské vlády, problematický je protějšek, konstatuje reportér Jakub Szántó. Zásadní je podle něj uvědomit si, že na druhé straně vyjednávání není stát, ani legitimní politická síla, ale teroristická organizace na úrovni Islámského státu nebo Al-Káidy, která má v zásadě i stejný cíl. Boj na život a na smrt vede ve jménu islamistického chalífátu, nikoli palestinského národního státu, jak se spousta lidí mylně domnívá. Těžko si tak představit situaci, že Jahjá Sinvár někde v tunelech pod městem Chán Júnis, kde se pravděpodobně ukrývá, řekne ano a příměří začne fungovat. Skeptický je k mírovému plánu, který považuje spíš za americký, i jeho novinářský kolega a podcaster Pavel Pawluscha Novotný. I když připouští, že ne tolik. Pravdou je, že vůdce Hamásu reprezentuje to nejbarbarštější, co hnutí nabízí, ale taky jsou jeho součástí pragmatici, kteří žijí léta v zahraničí, zejména v Perském zálivu a jsou dost často pod tlakem tamních vlád. Tvrdit, že jeho stoupenci jsou na věky věků zplozenci pekla odsouzení k tomu, že buď zemřou, nebo se probojují do věčného chalífátu, a srovnávat je s antisystémovým Islámským státem nebo Al-Káidou, mu přijde nepatřičné. Hamás ve svých nejlepších dobách totiž dokonce zvažoval, že ve vztahu k Izraeli nastolí dlouhodobé příměří. V říjnu 2023 v něm ale převážilo nejtvrdší křídlo, které překročilo veškeré hranice. Takhle drsnou válku region nezažil a svět na to reaguje. Z jeho reakcí se ale často vytrácejí fakta a místo z historie vychází diskuze z hysterie, v níž se zlehka zachází s pojmy jako genocida nebo hladomor, které mají jasné právní definice, prozatím nenaplněné. Zatímco dřív byl Blízký východ okrajové téma, dnes jsou na něj odborníci všichni. I proto jsem znovu pozval k rozhovoru Pavla Pawluschu Novotného a Jakuba Szánto, kteří jsou regionu prokazatelně znalí a získávají informace přímo odtud.