ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictv‪í‬ ZdraveZpravy.cz

„Když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Markéta Švejdová, která si dvakrát do měsíce bere na odpoledne 15letého Robina s autismem. Dělá to už zhruba rok a vidí v tom, jak říká, samá pozitiva.

Homesharing je činnost, kdy takzvaný hostitel tráví čas s někým, kdo trpí nějakým mentálním či jiným zdravotním hendikepem nebo hendikepy. Většinou jde o dítě či mladého dospělého. Předchází tomu školení v režii pacientské organizace, která poučí hostitele a vybere mu takového „kamaráda“, s nimž by si měli rozumět. Třeba mají společné záliby a zájmy. Hostitel k tomu nepotřebuje žádné speciální nebo ošetřovatelské vzdělání.

„Dvakrát do měsíce trávím odpoledne s úžasným 15letým klukem, který má mentální hendikep, má autismus, ale i má téměř vždy jen pozitivní náladu. Avšak nemluví. Takže já se s ním nedomluvím běžnou řečí,“ popisuje Robina v podcastu Zdravé Zprávy hostitelka Markéta Švejdová.

„Musela jsem se tedy naladit na komunikaci, jejímž prostřednictvím se s ním komunikovat dá. Což vlastně není vůbec složité, protože to dá jasně najevo. Buď tím, že si mě odvede, kam potřebuje. Nebo, že se tváří vesele, nebo nevesele. Anebo ukáže, co chce. A ten čas spolu nejvíce trávíme venku na výletech, protože oba máme rádi výlety. A to je vlastně to, co se mi na homesharingu líbí, že ty děti jsou vždy různé a ti hostitelé také,“ pokračuje.

Na otázku, co ji přivedlo k homesharingu, odpovídá, že to byl fakt, že už má dospělé děti, a tak má i přes své pracovní vytížení kapacitu „starat se ještě o někoho“.

„Homesharing mi hlavně přináší takovou možnost zastavení a žít ten život v tom konkrétním okamžiku. V dnešní době, kdy je člověk stále na mobilu, mailu, něco zařizuje, plánuje, tak naopak, když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká.

Markéta Švejdová, která žije v Praze, tvrdí, že homesharing je čistě její aktivita, jíž ji její rodina v pohodě toleruje. Proto není nic výjimečného,

Na cestě s Robinem… Více na www.zdravezpravy.cz

Před praktickými lékaři opět stojí nové výzvy. Jsou to sdílené praxe, zapojení do paliativní péče i uvolnění preskripce na vybrané léky. V podcastu Zdravé Zprávy o tom mluví předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.

Podcast jako podcast poslouchej již nyní, zítra [20.5.] pak více na www.zdravezpravy.cz!

„Je to velmi neblahé. A nepřála bych si, aby se něco takového stalo v našich nemocnicích,“ říká v rozhovoru a podcastu Zdravé Zprávy k nedávné záměně pacientek ve FN Bulovka ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková. 

Vyjadřuje se i k potřebě následné intenzivní lužké péče nebo domovů pro seniory / Více už teď v podcastu a pak zítra [16.4.] v psané podobě na www.zdravezpravy.cz!!!

„Pacient může čerpat až osm lékových konzultací ročně ze zdravotního pojištění,“ říká v rozhovoru pro Zdravé Zprávy Irena Murínová z Oddělení klinické farmacie Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní Nemocnice Praha.



Uplatňuje se klinická farmacie jen v lůžkové péči, nebo je dostupná i ambulantně?

Například já jsem z Ústřední vojenské nemocnice v Praze a tam jsme
zřídili od loňského prosince nově ambulanci klinické farmacie. A třeba ve FN Bulovka, v Liberci, v Benešově ty ambulance fungují už delší dobu. U nás jsme poskytovali péči pro naší ambulantní péči, lékaři nám volali a měli dotazy k medikaci svých pacientů. Ale ukázalo se, že je třeba, aby lékař mohl odeslat i pacienta k nám do ambulance.

Spadají výkony klinického farmaceuta plně do úhrad ze zdravotního pojištění?

Nově je tam i možnost, že pacient za námi může do ambulance přijít, aby tu péči mohl pobírat. A ta péče je hrazena ze zdravotního pojištění. Pacient může čerpat až osm konzultací po 15 minutách ze zdravotního pojištění za rok.

Jak se pacient dostane do ambulance klinické farmacie, kde mu odborník zhodnotí nastavenou medikaci?

Funguje to tak, že lékař vydá pacientovi žádanku, klasickou, jako
když ho odesílá třeba na rentgen. Stejně tak mu dá žádanku do ambulance klinické farmacie. A na té žádance je napsán požadavek lékaře, co chce zkonzultovat. Jestli tam jsou lékové interakce, jestli jsou ty dávky léčiv v pořádku, protože pacient například zahájil dialýzu.

A jde jen o léky nebo i samotná onemocnění pacienta?

Pacient má od lékaře ještě resumé jeho zdravotnické dokumentace. Tedy nejen toho, co užívá za léky, ale i s čím se léčí, jaké má aktuální
laboratorní hodnoty. S tím přijde pacient k nám, my to s ním
zkonzultujeme a napíšeme doporučení, které je směrováno zase k lékaři, který si tu naši péči vyžádal.

Celý rozhovor je dostupný na www.zdravezpravy.cz

„Lékaři jsou přetížení a mnoho pacientů za nimi přesto stále přichází s banálními onemocněními, které se dají řešit samoléčbou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka [ODS].

Podobně to vidí i druhý host podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Hradečný ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků [SVOPL].

„Samoléčba tady je, funguje, ale problém je, že nemá svou vlastní právní formu. A to znamená její oficiální začlenění do zdravotního systému,“ vysvětluje.

Podle něj přitom již nyní takzvaná samoléčba, to znamená udržování se ve zdraví a léčení drobných onemocnění bez návštěvy lékaře, generuje obrovské finanční úspory.

„Dneska se v Česku díky samoléčbě vyřeší 10,4 milionu případů lehčích onemocnění ročně. To je úspora pro zdravotní systém 9,5 miliardy korun. Z aktuální studie víme, že i dalších minimálně 15 procent návštěv u praktických lékařů, to je zhruba 13 milionů návštěv, by šlo řešit samoléčbou. To znamená úsporu dalších 5,1 miliardy korun,“ vysvětluje.

Podle Petra Fifky samoléčba nepřináší jen finanční, ale i časové úspory. To jak na straně zdravotníků, tak především pacientů.

„Vyrůstá nám tu generace, pro kterou je čas strávený v ordinaci lékaře přílišnou zátěží a raději dá přednost u lehčích onemocnění rychlému řešení,“ zdůrazňuje.

Dodává, že jedna z příčin, proč samoléčba jako taková není v Česku tolik rozvinutá, leží v „historicky velké nedůvěře zdravotního systému k tomu, že člověk je schopen se sám postarat o své vlastní zdraví“.



Nejen lékaři, ale i lékárny

Podcast Zdravé Zprávy o samoléčbě navazuje na kulatý stůl ke stejnému tématu, který se konal minulý týden v Poslanecké sněmovně PČR. Jde o jednu z prvních iniciativ, která by měla pomoci téma samoléčby více rozvinout i v Česku.

„Chtěli jsme si popovídat o tom, jak jsme na tom v České republice. Jak jsou na tom lékárny, jak je na tom legislativa. A jak jsou na tom konečně i lidé se zdravotní gramotností. To znamená jít do lékárny, identifikovat svoji chorobu, nějakou běžnou nebo banální, a vyžádat si od lékárníka radu a koupit si tam volně prodejný lék,“ vysvětluje Petr Fifka, co bylo cílem kulatého stolu.



Zároveň nabízí další možnost, jak v těchto případech postupovat. A tou je, že lékárník či farmaceutický asistent pacientovi lék pro samoléčbu nevydá, ale po krátkém rozhovoru s ním ho přece jen pošle k praktickému lékaři. Je tu ale i související problém. Konzultace tohoto typu [samoléčba vs. lékař] dnes lékárníkům nikdo neproplatí.

„Určitě jedním z klíčových prvků posílení samoléčby bude najít způsob, jak odměnit lékárny jako instituce, které mají vztah se zdravotními pojišťovnami, za ten výkon, kterým je rada pacientovi v případě samoléčby. To je věc, o které musíme do budoucna uvažovat, a musíme o ní hovořit, jak v rámci politiky, tak zejména s pojišťovnami,“ říká místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Další překážkou bránící rozvoji samoléčby v Česku podle Fifky i Hradečného je slabá zdravotní gramotnost české veřejnosti.

 „Ne každý v Česku dokáže identifikovat...

Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Věříme, že jen v Praze dnes otestujeme na HIV, hepatitidu C nebo syfilis kolem tisícovky lidí,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy medicínská ředitelka farmaceutické společnosti Gilead Sciences Kateřina Dvořáková.

Bezplatné a anonymní testování dnes [24.11.] firma pořádá i v Brně na Mendlově náměstí. Testování je součástí Evropského týdne testování. Akce každoročně obyvatelům zemí Evropské unie nabízí anonymní a bezplatné testování na HIV, žloutenku typu C nebo syfilis.

„Naše aktivity v oblasti prevence jsou celoroční. Letos jsme se rozhodli v rámci Evropského týdne testování pro testování ve větším rozsahu. Proto jsme zvolili železniční hlavní nádraží. Na takovém místě, kde je velká fluktuace lidí, právě taková akce lidi zaujme. Spojujeme zde nejenom testování na infekční onemocnění, ale i edukaci,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Kateřina Dvořáková.

Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences se dlouhodobě zaměřuje na vývoj nových preventivních přístupů v oblasti HIV a zároveň na vývoj originálních léčivých přípravků v oblasti léčby HIV, hepatitid, ale i covidu-19.

Podle Kateřiny Dvořákové vyjednání testování na hlavním nádraží vzalo několik měsíců. Do úvahy přicházela i další místa v centru Prahy. Farmaceutická firma se nakonec ale rozhodla pro Hlavní nádraží Praha. Jedním z důvodů je i to, že v jeho prostorách a před ním spíše s možností testů osloví českou veřejnost.

„Kdybychom tuto akci naplánovali třeba na Václavské náměstí nebo užší centrum města, oslovili bychom mnoho turistů, což nebylo našim cílem. My cílíme na českou veřejnost,“ vysvětluje Kateřina Dvořáková.



Proč se nechat otestovat na HIV a žloutenku



V České republice lékaři ročně zjistí přes 200 nových případů infekce HIV a přes tisíc tisíc infekcí hepatitid C. U některých pacientů onemocnění nevykazuje zjevné obtíže, ale někteří pacienti zjistí svoji diagnózu až v pozdním stadiu onemocnění.

„V naší společnosti jsou stále velké předsudky u těchto nemocí. A často od lidí slyšíme, mě se to netýká, na test nejdu, nepodporuji to. To ale není pravda,“ říká v podcastu Kateřina Dvořáková.

Naopak pravidelné testování na tyto infekční nemoci by podle ní mělo být součástí zdravotní prevence každého z nás.  Už proto, že při včasném podchycení nemoci lze dnes hepatitidu C úspěšně vyléčit. A úspěšně léčitelné je dnes i onemocnění HIV.

„Každý žijeme sexuálním životem a pak je tu ještě zátěž... / Více na www.zdravezpravy.cz !!!