BigTalk BigTalk

Nová čísla vyprávějí úplně jiný příběh české ekonomiky, než jsme znali doteď.

Český statistický úřad na konci června zpřesnil roční data národních účtů od roku 2021 a revidoval i časové řady dál do minulosti. A úplně tím změnil celkový pohled na českou ekonomiku posledních let. Do té doby jsme si totiž všichni mysleli, že se česká ekonomika jako jediná ze všech zemí EU ještě nedotáhla na předpandemickou úroveň. „Předtím jsme byli jedno procento pod tou úrovní, teď jsme podle nových čísel jedno procento nad tou úrovní. A na předcovidovou úroveň jsme se údajně dostali už v roce 2022,“ shrnuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník glosuje: „To, co teď popisují statistická čísla, ale vypráví úplně jiný příběh, než jsme doteď slýchali a hlavně jiný, než vidíme kolem sebe.“ Co a proč se v počítání statistiků změnilo? A jak se mohou výsledky tak lišit? To Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem podrobně rozebírají v nejnovějším speciálu BigTalku.

 

BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.

O překvapivě nízkou červnovou inflaci na cíli centrální banky se postaraly hlavně kolísavé položky typu potravin, alkoholu a pohonných hmot. A také zahraničních dovolených. „Pokles cen zahraničních dovolených o tři procenta byl hodně neobvyklý. Jako kdyby nenastal
obvyklý sezónní efekt, když se na začátku léta dovolené zdražují. A v konečném důsledku to ubralo z celkové inflace dvě desetiny,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář: „Ovlivnilo to jak jádrovou inflaci, tak
inflaci ve službách. Podle mě je to hlavní kandidát, který nás v červenci doběhne,“ říká Sklenář s tím, že „pokud nezasáhne nějaký mimořádný vývoj, do konce
roku se inflace musí zvednout nad tři procenta“.

Mimoto Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem v novém dílu BigTalku rozebírají i vývoj v průmyslu
a zamýšlejí se nad tím, jestli se může podařit znovu rozběhnout a hlavně dlouhodobě udržet v chodu Liberty Ostrava. Víc se dozvíte v novém BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

Skoro při jakékoliv mezinárodní transakci nakonec dojde na dolar, připomíná Petr Sklenář.

Už mnoho let sledujeme snahy o oslabení role dolaru v mezinárodním obchodu a devizových rezervách centrálních bank. A jeho role se skutečně zmenšila, ale žádná jiná měna ho nedokázala nahradit. „Když se podíváte na vyrovnávání zahraničního obchodu
v zahraničních měnách, tak to v konečném důsledku připomíná barter. Já něco dovezu do Indie, oceníme to v rupiích, a já si z Indie odvezu rýži oceněnou v rupiích. A tím to skončí,“ popisuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář typickou snahu o depolarizaci. A analytiky Miroslav Zámečník dodává: „Podíl dolaru na forexových transakcích je 88 procent. Jako fakturační měna představuje asi 50 procent světového obchodu. A v devizových rezervách tvoří dolar kolem 60 procent.“ Z čeho se skládá ten zbytek? A jak dlouho si ještě dolar svoje dominantní postavení může udržet. To se dozvíte
v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

 

BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.

Po třech dekádách nehybnosti se v Japonsku začaly dít věci. A to nejen ekonomicky, ale i geopoliticky významné.



Letos v březnu ukončila Bank of Japan éru záporných úrokových sazeb, když poprvé po 17 letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Po dlouhé době nulové inflace má teď Japonsko inflaci kolem tří procent. A růst platů s ní nedrží krok, protože mzdy narostly jenom o procento. A do toho prudce oslabil jen (od roku 2022 skoro o 30 procent), na kterém se negativně projevuje úrokový diferenciál mezi Amerikou a Japonskem. Nuda v Japonsku skončila. „To, co se tam děje v posledním roce, narušilo nehybnost, která trvala skoro tři dekády. A co se týče bezpečnostní politiky, tak došlo k narušení statu quo, který existoval od konce druhé světové války,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co teď Japonsko čeká? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.



BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.

Nemusí to být jenom jednosměrný nástroj, jak se tváří ČNB, upozorňuje v nejnovějším BigTalku Petr Sklenář.



Snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo „trochu překvapení, ale vlastně ne úplně nečekané“, glosuje v novém BigTalku poslední rozhodnutí Bankovní rady ČNB hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Spíš je to negativní zpráva pro korunu, která se bude dostávat zpátky někam k 25 korunám za euro.“ Kontext posilování měny rozebírají v novém dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem podrobněji na švýcarském příkladu. „Švýcarsko masivně vyprodává devizové rezervy, aby tlačilo na posilování švýcarského franku,“ říká Sklenář a Zámečník připomíná: „Byla to jedna ze zemí, které šly do kurzového závazku. Ale teď jdou Švýcaři úplně opačným směrem.“ V aktuálním BigTalku se dozvíte, jak může být práce s kurzovým závazkem součástí systematické měnové politiky. Víc se dozvíte v novém BigTalk s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.



BigTalk najdete každý týden na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts.

Takový rozdíl mezi výnosy z francouzských a německých dluhopisů jsme neviděli od roku 2012.

Evropské volby otřásly politikou v Belgii a hlavně ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na vítězství Národního sdružení Marine Le Penové rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. „Po eurovolbách se dluhopisové trhy mírně zavlnily. Ve většině případů dluhopisy ale zase klesly, což byl hlavně případ Německa. Ty francouzské naopak o něco narostly,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ve výsledku je rozdíl mezi francouzskými a německými dluhopisy nějakých osmdesát bazických bodů. To jsme tady od roku 2012 neviděli,“ říká Sklenář a dodává, že to výnosy z francouzských dluhopisů rázem poslalo na úroveň Kypru nebo Španělska. Co to znamená a jaké to bude mít důsledky? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.



BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.