43 episodes

Aktuální témata na trhu s reklamou, trendy a výhledy do budoucna nejen ze světa Seznam.cz – to je podcast Nejen o reklamě. Hosty vyzpovídá seznamácký odborník Martin Jandora. Nový díl vychází každý druhý čtvrtek, tak nastražte uši.

Nejen o reklam‪ě‬ Seznam.cz

    • Business
    • 4.4 • 14 Ratings

Aktuální témata na trhu s reklamou, trendy a výhledy do budoucna nejen ze světa Seznam.cz – to je podcast Nejen o reklamě. Hosty vyzpovídá seznamácký odborník Martin Jandora. Nový díl vychází každý druhý čtvrtek, tak nastražte uši.

    Magida Sukkari: Data si zaslouží náš systematický přístup

    Magida Sukkari: Data si zaslouží náš systematický přístup

    Magi, ty jsi studovala na matematickém gymnáziu a pak jsi pokračovala na Filosofickou fakultu UK, kde jsi se věnovala historii. Jsi spíš analytický typ nebo vypravěčka příběhů?



    Já jsem trochu dva v jednom. Baví mě data a historie je vlastně také hodně o číslech. Za těmi čísly mě baví hledat příběhy a souvislosti, je to skládání puzzlíků. Navíc mi přijde, že se tyto dva obory navzájem dobře doplňují.



    Pracuje se s výzkumem v Česku na rozdíl od zahraničí jinak? Vnímáš ve světě nějaký trend?



    Já myslím, že v principu ne. Bohužel Čechy a Slovensko jsou tak malé trhy, že i přesto, že lokální brand manažeři nebo research direktoři by chtěli prozkoumat, jak se to dělá tady, ze zahraniční centrály dostanou přikázáno, aby se to udělalo tak, jak to funguje u nich. Což není moc šťastný postup.



    Ovlivnila pandemie nějakým způsobem marketingový výzkum?



    Ano i ne. V podstatě urychlila integraci trendů, které už nastoupily předtím. Třeba online výzkumy, panelové dotazování a technologické postupy jako AI a oční kamery. Dnes je to tak, že jsou projekty postavené jako kombinace metod a přístupů.



    Ty se hodně věnuješ měření médií. Většinou je to tak, že existují studie vždy pro jeden daný mediatyp. Ideální by však byla crossmediální metrika. Někdo by se musel pokusit udělat velký crossmediální výzkum nebo se vezmou data z jednotlivých mediatypů a dopočítají se překryvy. Co bys uvítala ty? Jak to dělají třeba jinde?



    Těch příkladů dobrých řešení ve světě moc není. Poměrně daleko jsou v této oblasti měření například Skandinávie nebo Nizozemí. V zásadě je to tak, že existuje hub, základní výzkum, který popisuje překryvy mediatypů. A na ten se pak párují velké mediální projekty. Zatím je nereálné, aby se dal udělat dostatečně reprezentativní, skutečně crossmediální výzkum na dostatečném počtu respondentů, který by popisoval úplně všechno od onlinu po deníky. Ale uvidíme, co nám budoucnost přinese.

    • 28 min
    Ondřej Lukáš (Člověk v tísni): Naší zbraní v boji za lidská práva je hlavně špičkový marketing a komunikace

    Ondřej Lukáš (Člověk v tísni): Naší zbraní v boji za lidská práva je hlavně špičkový marketing a komunikace

    Do nahrávacího studia tentokrát dorazil Ondřej Lukáš z Člověka v tísni. S moderátorem Martinem společně probrali fungování neziskové organizace, výhody a nevýhody síly značky Člověk v tísni v marketingové komunikaci nebo to, jak probíhá práce na jednotlivých kampaních. 



    Co obnáší pozice mediálního koordinátora lidskoprávního oddělení?



    Lidskoprávní oddělení má za cíl zlepšovat postavení lidských práv v zemích, a to i těch od nás velmi vzdálených. V současné době působíme v 18 zemích. Pomáháme třeba aktivistům, kteří se dostanou do problémů. Snažíme se lobovat za jejich propuštění, finančně pomáháme jejich rodinám. Dále se snažíme pomáhat lidskoprávním organizacím. Nejviditelnější je teď válka na Ukrajině, kde jsme po 24. únoru museli změnit své cíle z dlouhodobé pomoci na pomoc okamžitou. Neboť jednotliví lidé a organizace potřebují pomoc teď hned. Začali jsme podporovat i tři ukrajinská média, protože jejich příjmy ze dne na den klesly na nulu. Vypláceli jsme platy redaktorům, aby mohli i nadále pracovat.



    Za těch 30 let fungování jste hodně vyrostli. Dokázal byste popsat, kolik lidí pro vás nyní pracuje?



    Neustále se to dynamicky mění. Ale už řadu let máme daleko víc zaměstnanců v zahraničí než v samotném Česku. V současné době máme v Česku něco kolem 500 lidí a v zahraničí pak asi 2000.



    Jak se komunikují věci spojené s porušováním lidských práv?



    Velmi těžce. Je to případ od případu. Nejde jen o to někomu pomoct, doručit finanční částku nebo ho relokovat do bezpečí. Snažíme se, aby se situace zlepšovala komplexně a byla udržitelná. To znamená, že ta komunikace je složitější. Začíná to u konkrétní pomoci a dále následuje lobbing v nejdůležitějších evropských a světových organizacích, kam jezdíme a snažíme se tyto změny zakotvit do legislativy. Zkrátka aby lidská práva měla právní rámec, který by znesnadnil i v budoucnosti tato lidská práva porušovat.



    Jakými kanály komunikujete? Digitální komunikace v posledních letech výrazně roste, překlopili jste i vaši komunikaci spíše do digitálu?



    Určitě omezujeme papírovou komunikaci jako je tištěná reklama a billboardy. Důvod je jednak marketingový, ale také ekonomický a ekologický. Chceme se chovat udržitelně. Snažíme nezatěžovat životní prostředí více než je potřeba.



    Značka Člověka v tísni je už poměrně známá. Jak vnímáte konkurenci, probíhá nějaký tzv. boj o dárce?



    Konkurenční prostředí existuje a je poměrně silné. My jsme sice silná značka, ale nejsme monopol. Je tu spousta organizací, které vykonávají skvělou práci. Jejich expertíza je prověřená lety práce a rozhodně se je nesnažíme přebít. Naopak je dobré spolupracovat a učit se jeden od druhého. Dokonce jsme členy několika skupin, kde si vyměňujeme informace.



    Co dále uslyšíte:



    Jak funguje výběr dárků pro Skutečný dárekOtevírá silná značka Člověk v tísni někde dveře?Jak motivovat markeťáky, aby šli pracovat do neziskového sektoru

    • 40 min
    Marek Vrabec (Prague Sounds): Z Hradu jsem odcházel jen s odhodláním a chutí dokázat, že to zvládneme

    Marek Vrabec (Prague Sounds): Z Hradu jsem odcházel jen s odhodláním a chutí dokázat, že to zvládneme

    Hostem nové epizody Nejen o reklamě byl impresário Marek Vrabec. S moderátorem Martinem toho spolu probrali hodně. Například řešili podrobnosti ve změně názvu festivalu Struny podzimu na Prague Sounds, technické výzvy pořádaní koncertu na Vltavě nebo také, kdo v dnešní době poslouchá vážnou hudbu.



    Jaký je rozdíl mezi tím, když jste festival pořádali před 25 lety jako mladí nadšenci s hradem za zády a tím, jak vypadá festival dnes, kdy jste organizace, která ví, co chce a kam míří?



    Je to obtížně srovnatelné. Tehdy převládalo nadšení nad vědomostmi a dovednostmi. Bylo nás na to málo. Díky tomu jsme se ale naučili všechny činnosti, které vykonáváme dnes. Byť v jiném rozsahu a daleko sofistikovaněji.



    Jak vypadá organizační tým festivalu a vlastně celá organizace?



    Náš tým se během let postupně proměnil a rozrostl. Nyní se počet ustálil na 10 až 12 lidí, kteří celoročně pro festival pracují. V průběhu samotné akce se o organizaci starají desítky lidí. Jen pro představu, postavit pódium na pontonech v Praze není lehké. Vše se musí dopravit ze smíchovského přístavu a staví se to pak šest dnů.



    Jak pracujete s reklamou? Jak dáváte o festivalu vědět?



    Oslovujeme lidi, kteří hledají něco víc. Snažíme se to zohlednit i v té vizuální podobě. Několik let už pracujeme se studiem Najbrt, autorem letošního ročníku je konkrétně Jonatan Kuna. Letos byl úkol dvojnásobně těžký. Zadání znělo: zvládnout přechod z názvu Struny podzimu na Prague Sounds. Když přijdete na web Strun podzimu a Prague Sounds, je tam krásná animace, která z názvu Struny podzimu vykvete do Prague Sounds. Každý znak písma je svým způsobem unikát a určitým způsobem umělecké dílo, tak jako každý koncert festivalu. Věřím, že si to tu cílovku najde a ta to ocení. 



    Co dalšího uslyšíte?



    S jakým rozpočtem v současné době festival pracujeProč se festival přejmenovalKdo je cílovým posluchačem

    • 43 min
    Bára Janurová (Seznam.cz): Firmy očekávají, že přijmou již hotové lidi, které není třeba dále rozvíjet

    Bára Janurová (Seznam.cz): Firmy očekávají, že přijmou již hotové lidi, které není třeba dále rozvíjet

    V našem křesle pro hosta se tentokrát na téma (sebe)rozvoje zajímavě rozpovídala Bára Janurová, která tuhle alchymii ovládání soft i hard skills šíří u nás v Seznamu.  A to už šest let. S Martinem probrali situaci vzdělávání ve firmách, fungování školení v Seznamu nebo Bářin blog.



    Spolu s kolegy z týmu vzdělávání umíte zájemce naučit zcela nové schopnosti, a to i opravdu vybroušené hard skills. Je to tak?



    Je to tak, nabízený záběr témat a tréninků máme hodně široký. V jiných firmách to nebývá obvyklé, že se tolik úrovní obstarává interně.



    Jaká je úroveň vzdělávání ve firmách?



    Nemám přehled o celém trhu, ale bude se to dost lišit firma od firmy. Podle mě se úroveň vzdělávání se hodně zvedla. Jsou firmy, kde jedou tzv. devadesátky, tam si sednete do místnosti, osm hodin posloucháte lektora, který pro svá tvrzení nemá zdroje a nemá své „rady“ ověřené. Ovšem existují i firmy, které svou zaměstnaneckou kulturu vedou naprosto skvěle.



    Co je z hlediska rozvoje podle mě nejhorší, když firma očekává, že najme hotové lidi, které netřeba dál vzdělávat. Protože trh se neustále mění a tím i potřeba různých dovedností. Předpokládat, že dnes najmu zaměstnance a bez rozvoje jeho dalších vědomostí a dovedností bude efektivní, je zkrátka naivní.



    Za těch 6 let jsi učila už velký průřez všeho, co se v Seznamu dělá. Například umění, jak má manažer vést své podřízené, docházka pro HR a další dovednostní kousky.



    Máš pravdu v tom, že my trenéři jsme získali dobrý vhled do všech pozic, které v Seznamu máme. A to proto, že každý z kolegů k nám někdy přijde na školení nebo konzultaci a spolu pečlivě probereme, co na své pozici řeší.



    Já si pamatuju, že před lety, kdy začínalo RTB a trh ho teprve začal objevovat, vy jste hned začali toto téma školit. Někdo od vás přišel, sehnali jste si materiály a chvíli na to připravili plnohodnotné školení.



    Já to doplním, ať to nevypadá, že jsme pohádkoví supermani. Vždy máme k ruce zdroj, který nám ty informace dobře zpracuje a dál s námi konzultuje. To je za mě velká výhoda Seznamu. Máme tu odborníky téměř na cokoli a tajemství našeho umění je o tomhle důležitém člověku vědět. A zapojit ho do procesu předání svého know how a cenných postřehů zase nám. My pak těm výsledkům bádání dáme formu, ale on nám primárně předá obrovsky cenný obsah.



    Během covidu jste fungovali pouze online. Teď už jste nějaký čas opět zpátky v zasedačkách. Jak bys tato dvě období porovnala?



    My jsme tehdy do onlinu skočili fakt rychle. Zrušili jsme téměř ze dne na den všechna prezenční školení a přešli na webináře. Když bych měla porovnat třeba zájem, ten byl během covidu velký. Lidé potřebovali zaměřit pozornost jinam než na strašící statistiky nakažených. A zároveň měli potřebu se dál vzdělávat. Také byl zájem o jiná témata, než tomu je teď. Dnes jsou více oblíbenější témata jako zvládání pracovního stresu nebo time management, což souvisí s návratem do kanceláří.



    Co dalšího uslyšíte:



    Jak se pozná dobrý trenérKolik trenérů chce do SeznamuKolik akcí a seznamáků už Bára odškolilaJak Bára řeší vlastní osobní a profesní rozvoj

    • 44 min
    Ondřej Aust (Médiář): V médiích jde především o to, aby vám lidi věřili

    Ondřej Aust (Médiář): V médiích jde především o to, aby vám lidi věřili

    Hostem nového dílu Nejen o reklamě byl Ondřej Aust. Šéfredaktor zpravodajského oborového webu Médiář si s moderátorem Martinem povídal o tom, proč je print dnes už těžkopádný, v čem všem ho dnes dokáže předčit internet a digitální distribuce, jak to mají v redakci pracovně nastavené nebo proč se vyplácí ctít sezónnost.



    Print vs. digital. Média se postupně přesouvají do online prostředí. Jaký vliv to má na kvalitu novinářského řemesla?



    Internet se stal levnou distribuční platformou. Pro práci lidí v redakci je rychlost internetu ovšem zničující. Věci se dodělávají za běhu. Dřív byste počkal, až nasbíráte a ověříte všechny informace, a teprve pak to vydal. Dnes je to spíš vydávání na pokračování. Na druhou stranu, i nám se vyplatilo počkat si dva tři dny, sehnat další hlasy, dopracovat materiál, než jsme ho vydali. Důvěryhodnost webu je důležitá a na zájmu čtenářů se to projeví. Musíte mít ale opravdu velkou kázeň a vydržet informaci hned nevydat. Boj o rychlost je jasný a málokdo mu odolá. Psát na internet ovšem neznamená sednout ráno a chrlit kvanta textů, než večer padnete. Podle mě nejlépe funguje, když se průběžně dělá web a občas k tomu vydá print. Ne naopak.



    Navíc současná situace rozdělí už dost skomírající tiskový trh na tituly, které přežijí, protože je lidé budou číst, budou chtít je mít na papíře a ke značce se přimknou, když je silná. A pak na tituly, které jsou dělané jen setrvačně. Přijde očistný proces.



    Jak funguje Médiář? Jaké jsou Vaše úkoly, když jako redaktor ráno přijdete do práce?



    Ještě, než přijdu do práce, přijde hned po probuzení pomyslná rozcvička zkontrolováním mobilu. Ověřuju, jestli v šest ráno odešel newsletter a už koukám, co se mi do emailu sype. Do toho vás od práce odtahují nejrůznější tiskovky a akce, které se po covidu opět rozběhly.



    Všechna témata, která vám přijdou nosná, musíte mít pečlivě promyšlená. A je jedno, jestli jste v redakci dva nebo je vás 50. Musíte mít dobře propracovaný koncept daného média a podle toho jet.



    A co se nám v Médiáři také vyplácí, je ctít sezónnost. Na webu a obecně v médiích se témata periodicky opakují. Sezónu nemáte jen inzertní, ale také pozornost lidí se v průběhu roku mění. Práce na webu nikdy není hotová, ale třeba letní měsíce, kdy všichni jedou jen „na půl plynu“, jsou klidnější.



    Jak funguje spolupráce a synergie mezi Médiářem a mediálními domy?



    Před lety jsme řešili, jaká bude naše nabídka, díky které můžeme ekonomicky existovat. Než jsme tohle uspokojivě vyřešili a začalo to fungovat, jsem si říkal, že v momentě, kdy náš projekt nebude ekonomicky úspěšný, musíme si přiznat, že ho trh nechce. Takhle jednoduché to je.



    V obsahové rovině narážíme na to, že paradoxně žádný z mediálních domů, až na výjimky, si segmentu komunikace (který není malý!) nevšímá. My dnes spolu s dalšími kolegy sloužíme pouze jako doplněk, kde se mediální domy prezentují. Důležité je však zdůraznit, že segment této mediální i nemediální komunikace má obrat hodně přes 100 miliard Kč ročně. A mě udivuje, že jednotlivé mediální domy a deníky na rozdíl od zahraničních titulů, jako je například Guardian, si tak velkého segmentu nehledí. Speciálně u ekonomických titulů bych to čekal, protože segment komunikace není zanedbatelný a svým významem ho považuji za klíčový pro společnost. Mediálním domům tak uniká řada zajímavých témat, která by si navíc zasloužilo dostat do hlavního proudu.



    Jak vypadá marketing a PR vaší značky Médiář? Co děláte proto, abyste byli vidět a slyšet?



    Spoléhám na kanály, které jsou prosty algoritmů. V praxi to znamená, že se soustředím na n

    • 51 min
    David Finger (Seznam.cz): E-mail rozhodně není mrtvý kanál, který lidé přestanou používat

    David Finger (Seznam.cz): E-mail rozhodně není mrtvý kanál, který lidé přestanou používat

    K mikrofonu našeho podcastu tentokrát usedl David Finger. V Seznamu zodpovídá za rozvoj služeb Email.cz, Seznam Účet a Mapy.cz. S Martinem si povídali o budoucnosti e-mailové komunikace, co stojí za motivací uživatelů se přihlašovat a také třeba o tom, co může nabídnout Email Profi.



    Co je to Seznam Účet a proč bych měl být do něj přihlášený?



    Je to neustále se rozvíjející samostatná služba, takové centrální nastavení. Mám tam evidované své jméno, zabezpečovací údaje, mohu vyplnit adresu a vidím tam také, kde a jaké jsem udělil souhlasy. Je to centrum, které stojí nad seznamáckými službami a pomáhá mi upravit Seznam tak, aby fungoval pro mě a já měl přehled, co na Seznamu dělám.



    Seznamácký Email je silná a často používaná služba. Kolik má uživatelů?



    Email má evidováno zhruba 23 mil. registrovaných e-mailových schránek. Ne všechny jsou ale aktivní, těch je kolem 6,5mil. Aktivní schránkou se rozumí, že minimálně 1× za měsíc se do schránky někdo přihlásí.
    Starých účtů se ale nemůžeme už zbavit a uvolnit je, protože do nich stále chodí nějaká pošta. A pokud bychom tuto adresu nabídli někomu jinému, mohlo by se stát, že mu bude chodit nerelevantní pošta, a to by kazilo uživatelský zážitek.



    Dá se vypozorovat nějaký trend v tom, kdy si lidé e-mail zakládají? Má na četnost nových registrací například něco vliv?



    V první řadě se mění trend používání e-mailu jako komunikačního prostředku. Před příchodem mobilních telefonů a smartphonů byl e-mail používaný k běžné komunikaci. To už ustupuje a posiluje příjem pošty, která má komerční charakter a slouží jako prodejní kanál. E-mail je stále silný kanál formální komunikace. Doposud se považuje za protokol, který funguje skvěle globálně. Mohu komukoli ve světě napsat, a ta komunikace k němu dojde bez ohledu na tom, jakou platformu příjemce používá.



    Miliony e-mailových schránek znamenají bezpečnostní hrozby. Co vše může nastat?



    V první řadě jsou to podvody, které chtějí uživatele zmást a vylákat z nich informace. Můžou to být hesla, například k internetovému bankovnictví. Nebo lákají na výhodný (falešný) produkt, kdy zákazníkovi místo telefonu přijde poštou cihla.
    Podstatné jsou podvody, kdy se útočník tváří jako věrohodný subjekt a snaží získat jméno a heslo. Nejčastěji jako banka nebo e-shop. Zaznamenáváme i pokusy tvářit se jako naše služby, které žádají o aktualizaci hesla. Neznám službu, která by přes e-mail žádala své uživatele o aktualizaci hesla.



    Email Profi, tuto službu vnímám jako nástavbu našeho klasického e-mailu. Je to tak?



    V podstatě ano, protože původní zaměření e-mailu na vlastní doméně bylo myšlené pro firmy. Nicméně to může využívat kdokoli.



    Jakým způsobem to Seznam monetizuje?



    Pro nás je cenný především uživatel a to, že do ekosystému Seznamu přivedeme díky službě další uživatele. Jsme rádi za každého aktivního uživatele, který pak chodí po službách napříč Seznamu, jako je domovská stránka, Televize Seznam nebo Sreality atd.



    Co dále uslyšíte:



    Co by změnil, kdyby mohl cokoli hned vyřešitJaké jsou plány na jednotlivých službáchKdo měl v Seznamu historicky úplně první e-mailovou schránku

    • 37 min

Customer Reviews

4.4 out of 5
14 Ratings

14 Ratings

Top Podcasts In Business

Vojta Žižka
Vojta Žižka
Ve vatě
Seznam Zprávy
PPP - PODCAST PAVEL PROCHÁZKA
Pavel Procházka
Datarun
Datarun
SníDaně
SníDaně
Rozbité prasátko
Rozbité prasátko