Za dvacet let budeme alergičtí všichni, říká imunolog Radek Klubal MUDr.ování

Přípravky tlumící příznaky alergie jsou k dostání stejně jednoduše jako třeba léky na bolest hlavy. Alergie dávno není něco vzácného, naopak. Jedinců s popletenou imunitou přibývá. Že ještě nejste mezi nimi? Všeho do času, vážení přátelé.
Když jsme byli malí a snědli první jahody z babiččiny zahrádky, nejdřív přistál pohlavek, že jsme se nepodělili s ostatními, a pak nám naskákaly pupínky. Kopřivka za pár dní zmizela, jahody před námi schovali a bylo to vyřešené. Dneska se ale s vyrážkou a dalšími alergickými reakcemi tělo potýká mnohem déle. Jak je to možné?
Lidský organismus se nestíhá přizpůsobit novým podmínkám, evoluce je holt pomalejší než revoluce, což se týká hlavně obrovských změn v životním stylu. Kvůli tomu bude nějaká forma alergie za dvacet let trápit každého, jak v podcastu MUDr.ování potvrdil imunolog a alergolog Radek Klubal. „Nežijeme v harmonii se světem kolem nás, cestujeme do krajin, kde naši předci nebyli. Pokud naše rodina po generace vyrůstala ve stejných klimatických podmínkách, byli její členové vystaveni stále stejným potravinám. Na podzim se sklízela jablka, ta byla uložena ve sklepě, kde vždycky trochu scvrkla. Dnes si v lednu či únoru koupíme čerstvá vypěstovaná někde ve skleníku ve Středomoří, takže jíme šťavnaté plody, s čímž imunitní systém nepočítá,“ přibližuje na příkladu změnu v chování, která mate náš organismus, odborník.
Kupka hnoje je sexyKromě toho, že nežijeme v souladu s místem, kde pobývaly generace našich předků, máme kolem sebe až příliš čisto, což může k rozvoji alergii také přispět. Imunita zlenivěla a taky se trochu nudí. A z nudy ještě nikdy nepovstalo nic dobrého. Ale i když by posílení zdraví bylo skvělým argumentem, proč navždy odložit vysavač a prachovku, tak jednoduché to bohužel není. Ostatně ani oblíbené rčení, že by měl člověk za svůj život sníst kupku hnoje, nefunguje generálně. „Ano, to je tak zvaná hygienická hypotéza, která se otevřela laické i odborné veřejnosti před nějakými třiceti lety. Tehdy se dokazovalo na dětech vyrůstajících na vesnici čili v kontaktu nejen se psy a kočkami, ale i hospodářskými zvířaty, že trpí na alergie méně. Ta teorie je hezká, jak se říká sexy, takže zaujala laickou i odbornou veřejnost, ale není to tak úplně přímočaré,“ říká Radek Klubal s tím, že celý problém popletené imunity je složitější. A ještě s tím vším míchá mikrobiom. „Je to společenství složené ze stovek tisíc organismů. Formuje zevnitř nás imunitní systém, jeho špatné nastavení vede ke ztrátě harmonie,“ vysvětluje v podcastu imunolog Klubal.
Naděje do budoucnaPrávě detailní poznání mikrobiomu by mohlo do budoucna přinést lidstvu úlevu od alergií. Do té doby budeme muset bojovat zbraněmi, které již máme. A některé dokonce držíme sami v ruce. Minimálně můžeme vyhledat staré recepty našich babiček a vařit ze surovin, které se u nás historicky konzumovaly. Neuškodí také trochu zvolnit tempo, ostatně sami víme, že když jsme přetažení a unavení, reagujeme na své okolí podrážděně. Nelze se pak divit, že naše imunita se chová podobně.
Trpěli alergiemi pralidé? Proč mají kortikoidy špatnou pověst? A jak je možné, že v dospělosti některé alergické reakce mizí? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.
S kým jsme si povídali? MUDr. Radek Klubal, vedoucí lékař kliniky Medicínské centrum Praha vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jeho specializací je alergologie, imunologie, dermatologie (i dětská), infekční lékařství, preventivní medicína a venerologie.
MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpoví