MUDr.ován‪í‬ ProŽeny.cz

Kdyby existoval návod na spokojený vztah, nemusely by vycházet stovky knih o tom, jak něco takového v životě vybudovat. Přesto šťastné páry existují. I bez návodů. A nemusí jít zdaleka jen o páry…
Ti mají ale pěkný vztah, řeknete si možná o lidech ve svém okolí. Co to ale znamená? Že se k sobě chovají slušně? Nebo že se často pohladí a políbí? Případně si navzájem ochotně plní svá přání? „Vše, co vám váš selský rozum napovídá, že by mohl být dobrý vztah, co vám dává smysl, se v realitě většinou nepotvrdí, jak ukazují i klinické výzkumy,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování psycholožka a psychoterapeutka Barbora Downes, jež působí na klinice Canadian Medical.
Hádky ano i neHádka čistí vzduch. Protivy se přitahují. Jsou spolu kvůli sexu. Kolik takových vztahových „pravd“ znáte a možná se jimi řídíte? Nejspíš hledáte zlatý grál partnerství v podobných poučkách marně, což psycholožka ilustruje na příkladu hádek: „V odborné literatuře jsou zmiňovány páry, které se moc nehádají, čímž se vlastně vyhýbají konfliktu. Přesto to tomu vztahu nic nedělá.“ Což je s podivem, protože člověk by si řekl, že takový potlačovaný konflikt může být živnou půdou pro budoucí nesváry. Emoce přece musí ven.„No a pak jsou tady páry, které se hádkám nevyhýbají, a ono je to pak úplně rozloží,“ doplňuje odbornice a ještě přidává téma hádek před dětmi. To se přece nemá dělat! „Doporučení nehádat se před dětmi je také trochu mýtus. Sama se setkávám s klienty, kteří vyrostli v rodině, kde se nikdo nikdy nehádal, což může přinášet problémy. Když si pak najdou partnera italského typu, tak si s tím absolutně nevědí rady.“
Rozhoduje mužCo z toho plyne? Víme, že nic nevíme, řekl by klasik. Ale nějaká vodítka, jak udržet partnerství nejen funkční, ale hlavně příjemné, přece musejí existovat. „Dobrý vztah není v tom, co vidíme na první pohled. Rozhodují mikromomenty, říká se tomu vzájemné naladění,“ reaguje v rozhovoru Barbora Downes.A jak je to s komunikací? Bez ní se ve vztahu určitě neobejdeme. „Je to zase jenom jedna z mnoha součástí. Ona určuje, jak budeme zacházet s konfliktem. Co rozhoduje, je míra emoční inteligence. Dokonce si troufnu tvrdit, že rozhoduje výše emoční inteligence muže,“ říká psycholožka s tím, že ženy se přece jen dokážou lépe vyznat samy v sobě, a hlavně o tom umějí mluvit. Kdo se teď ošívá, že ženy někdy mluví až příliš, zatímco muži jen tehdy, když mají co sdělit, nechť pomne, že emoce hrají ve vztazích velkou roli, nelze je proto opomíjet. „Být suchý a komunikovat precizně zkrátka nestačí,“ domnívá se Barbora Downes.Většinu problémů nevyřešímeJaké konflikty podle zkušeností párové psychoterapeutky lidé nejčastěji řeší? Jsou to prý peníze, tchyně, vztahy se širší rodinou a sex. „Ale není to určující, já jako pozorovatel procesu sleduji, jak se lidé o konfliktech baví. Ono totiž nejde ani tak o obsah, ale o to, jak k tomu přistupují. Výzkumy ukázaly, že přes sedmdesát procent problémů v páru je nevyřešitelných. Je tedy jasné, že téma se zřejmě bude opakovat, ale můžeme to zkusit vyřešit tak, aby příště neskončilo konfliktem,“ poodhaluje tajemství párové terapie psycholožka.Je vztah opravdu práce? Jak s naší touhou sytit citovou potřebu koresponduje trend singles nebo naopak polyamorie? A co se stane se všemi „neměnnými“ konflikty, když vyměníme partnera? Celý rozhovor na téma vztahů si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.
S kým jsme si povídali?Mgr. Barbora Downes je psycholožka a psychoterapeutka, která se věnuje párové a individuální terapii dospělých. Kromě vlastní praxe působí také na klinice Canadian Medical.

Nic proti sluníčku a teplu. Ale chladnější jaro má také něco do sebe. Minimálně v  hromadné dopravě se dá zhluboka nadechnout, aniž by člověka uzemnil odér propoceného cestujícího. Proč se někdo potí hojně a jiný málo? A co to znamená, když se řekne, polil mě studený pot?
Jako by už tak nebylo v našem těle dost složitostí, i proces pocení nemá jenom jednu příčinu. Třeba když sníme ostré jídlo, zpotí se nám horní polovina těla. Tomu se říká pocení gustatorní. Na někoho podobně působí i káva. „Pití kávy nebo čehokoli s kofeinem aktivuje centrální nervový systém, který ovládá potní žlázy,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování MUDr. Michael Novotný. Pot tedy nemá jen funkci ochlazující, ale spouští ho i  jiné vlivy než pouze horko a fyzická námaha.
Jako otisk prstuTeplota potu je více méně stejná. Proč tedy máme pocit, že nás někdy polévá ten studený?Je to dáno tím, že ochlazení nevnímáme negativně. Zato když pot spustí nějaká emoční reakce, může nám tekutina připadat chladnější, protože pokožka není přehřátá. Lidé si nejspíš potřebovali termoregulační a emocionální pot nějak slovně odlišit, proto použili slovo studený, domnívá se odborník s tím, že činnost potních žláz v tomto případě spouštějí hormony stresu. Typickým příkladem, kdy nás zalije „studený pot“, je bolest. Kdo si někdy zvrtnul kotník nebo si nakopl malíček o rám dveří, ví dobře, o čem je řeč.
Emocionální pot pochází z apokrinních žláz, které řídí hormonální systém. „Aktivní se stanou až během puberty. Pot z těchto žláz obsahuje bílkoviny a tuky, proto jsou také při rozkladu víc cítit,“ vysvětluje doktor Novotný fakt, proč teenagera začasté poznáme po čichu. Malé děti se potí mnohem méně, protože jejich pot pochází pouze z ekrinních žláz, tedy těch, které mají v případě nutnosti za úkol ochlazovat pokožku. Složení potu pocházejícího z ekrinních žláz je podle odborníka tak přísně individuální, že jej lze přirovnat k otisku prstu. A mimochodem, ztráty tekutiny způsobené činností ekrinních žláz je vždycky velmi důležité co nejdříve nahradit. Proto nás také lékaři varují, že při horku a zvýšené námaze musíme více pít.
Každý se potí jinakHustota potních žláz není u všech stejná, navíc také záleží na jejich velikosti a na tom, kolik potu jedna potní žláza vyloučí. Svou roli hraje také citlivost nervového systému, proto se každý člověk potí trochu jinak. Kromě rozdílů mezi malými dětmi a teenagery jsou ještě rozdíly mezi pohlavími, ženy totiž mají potních žláz méně než muži. „A méně se potí i staří lidé,“ říká doktor Novotný a v rozhovoru podrobně vysvětluje proč. U žen pak nastává zvýšené pocení v období menopauzy. Změněná hladina estrogenu mate organismus, kterému chvíli trvá, než si zvykne na nové poměry. Celý mechanismus takzvaných návalů během menopauzy vysvětluje odborník v podcastu MUDr.ování, kde se dozvíte také to, proč je dobré aplikovat deodorant na pokožku či oblečení hned poránu a na kterých místech se nikdy nikdo nemůže zpotit.
S kým jsme si povídaliMUDr. Michael Novotný je internista, který spolupracuje s kosmetickými a farmaceutickými firmami v oblasti dermatologického poradenství.
MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Nový díl vychází každou středu v 11:00.
Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.

Obavy z nechtěného těhotenství nemají jen mladí lidé. I sexuálně aktivní páry po padesátce řeší, jak zabránit případnému početí. Má antikoncepce v tomto věku nějaká specifika a jsou druhy, které by lékař už nedoporučil?
Případ, kdy si žena myslí, že přestala menstruovat kvůli menopauze, a přitom byla „v tom“, není žádná rarita. A i když matek ve vyšším věku přibývá, po padesátce už přece jen drtivá většina žen mateřské slasti i strasti s úlevou přenechá mladším.
O sexu to ovšem neplatí, proto je třeba se chránit. „Chuť užít si kvalitní sex je namístě stejně jako potřeba ochrany. Protože pokud se mě zeptáte, zda může žena po padesátce otěhotnět, pak odpovím, že ano. Jistá možnost, že k tomu dojde, tady je,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování gynekolog a sexuolog Luděk Fiala s tím, že volba vhodné ochrany ovšem nemusí zůstat jen na ženě.
Renesance pesaruNa oblibě stoupá vasektomie, ale ne každý muž je ochoten tento drobný, asi půl hodiny trvající zákrok podstoupit. Někteří raději sáhnou po kondomu, ale jeho použití má v pokročilém věku svá drobná úskalí. „Může se stát, že erekce netrvá dlouho, penis ochabne, kondom sklouzne. S podporou preparátů erekce vydrží delší dobu, pak je možné kondom používat,“ říká Luděk Fiala.
Vedle kondomu patří k bariérové antikoncepci také pesar, jenž podle odborníka zažívá renesanci. A to zejména u mladších žen, které nechtějí užívat hormonální antikoncepci. Doktor Fiala tuto rozvážnost chválí: „Užívání hormonů by mělo být velmi obezřetné, stejně jako by řekli kolegové internisti, že obezřetní musíme být v antibiotikách. Vždycky je dobré vážit pro a proti. Pokud žena hormonální antikoncepci užívá, gynekolog ji má instruovat, že musí chodit častěji na kontroly, a to nejen gynekologické, ale i do nějakého mama centra,“ upozorňuje v podcastu.
Hormony ano i neŽenám, které od starostí s otěhotněním po padesátce pomalu přejdou ke starostem s nadcházejícím klimakteriem, by doktor Fiala naopak hormonální substituci doporučil. „Nedostatek hormonů vede k osteoporóze, ovlivňuje hmotnost, tedy je zde riziko diabetu stejně jako hypertenze nebo ischemické choroby. Některé ženy mají s příchodem klimakteria deprese a podle mého je lepší, když v tomhle případě budou užívat substituci než antidepresiva.“
Prodlužuje se s delší dobou dožití také věk, kdy je žena plodná? A jak ovlivní její plodnost hormonální substituce? Jak pozná, že je v přechodu, když jí menstruaci řídí hormonální antikoncepce? A je vasektomie ještě stále nevratný zákrok? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.
S kým jsme si povídaliDoc. MUDr. Luděk Fiala, MBA, Ph.D., je přední český sexuolog a gynekolog. Pracuje v Sexuologickém ústavu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Působí též na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Plzeň. Má bohatou přednáškovou a publikační činnost, je soudní znalec v oboru sexuologie a napsal také několik cestopisů a knížek pro nejmenší.
MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Nový díl vychází každou středu v 11:00.
Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Přípravky tlumící příznaky alergie jsou k dostání stejně jednoduše jako třeba léky na bolest hlavy. Alergie dávno není něco vzácného, naopak. Jedinců s popletenou imunitou přibývá. Že ještě nejste mezi nimi? Všeho do času, vážení přátelé.
Když jsme byli malí a snědli první jahody z babiččiny zahrádky, nejdřív přistál pohlavek, že jsme se nepodělili s ostatními, a pak nám naskákaly pupínky. Kopřivka za pár dní zmizela, jahody před námi schovali a bylo to vyřešené. Dneska se ale s vyrážkou a dalšími alergickými reakcemi tělo potýká mnohem déle. Jak je to možné?
Lidský organismus se nestíhá přizpůsobit novým podmínkám, evoluce je holt pomalejší než revoluce, což se týká hlavně obrovských změn v životním stylu. Kvůli tomu bude nějaká forma alergie za dvacet let trápit každého, jak v podcastu MUDr.ování potvrdil imunolog a alergolog Radek Klubal. „Nežijeme v harmonii se světem kolem nás, cestujeme do krajin, kde naši předci nebyli. Pokud naše rodina po generace vyrůstala ve stejných klimatických podmínkách, byli její členové vystaveni stále stejným potravinám. Na podzim se sklízela jablka, ta byla uložena ve sklepě, kde vždycky trochu scvrkla. Dnes si v lednu či únoru koupíme čerstvá vypěstovaná někde ve skleníku ve Středomoří, takže jíme šťavnaté plody, s čímž imunitní systém nepočítá,“ přibližuje na příkladu změnu v chování, která mate náš organismus, odborník.
Kupka hnoje je sexyKromě toho, že nežijeme v souladu s místem, kde pobývaly generace našich předků, máme kolem sebe až příliš čisto, což může k rozvoji alergii také přispět. Imunita zlenivěla a taky se trochu nudí. A z nudy ještě nikdy nepovstalo nic dobrého. Ale i když by posílení zdraví bylo skvělým argumentem, proč navždy odložit vysavač a prachovku, tak jednoduché to bohužel není. Ostatně ani oblíbené rčení, že by měl člověk za svůj život sníst kupku hnoje, nefunguje generálně. „Ano, to je tak zvaná hygienická hypotéza, která se otevřela laické i odborné veřejnosti před nějakými třiceti lety. Tehdy se dokazovalo na dětech vyrůstajících na vesnici čili v kontaktu nejen se psy a kočkami, ale i hospodářskými zvířaty, že trpí na alergie méně. Ta teorie je hezká, jak se říká sexy, takže zaujala laickou i odbornou veřejnost, ale není to tak úplně přímočaré,“ říká Radek Klubal s tím, že celý problém popletené imunity je složitější. A ještě s tím vším míchá mikrobiom. „Je to společenství složené ze stovek tisíc organismů. Formuje zevnitř nás imunitní systém, jeho špatné nastavení vede ke ztrátě harmonie,“ vysvětluje v podcastu imunolog Klubal.
Naděje do budoucnaPrávě detailní poznání mikrobiomu by mohlo do budoucna přinést lidstvu úlevu od alergií. Do té doby budeme muset bojovat zbraněmi, které již máme. A některé dokonce držíme sami v ruce. Minimálně můžeme vyhledat staré recepty našich babiček a vařit ze surovin, které se u nás historicky konzumovaly. Neuškodí také trochu zvolnit tempo, ostatně sami víme, že když jsme přetažení a unavení, reagujeme na své okolí podrážděně. Nelze se pak divit, že naše imunita se chová podobně.
Trpěli alergiemi pralidé? Proč mají kortikoidy špatnou pověst? A jak je možné, že v dospělosti některé alergické reakce mizí? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.
S kým jsme si povídali? MUDr. Radek Klubal, vedoucí lékař kliniky Medicínské centrum Praha vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jeho specializací je alergologie, imunologie, dermatologie (i dětská), infekční lékařství, preventivní medicína a venerologie.
MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpoví

Jaký je rozdíl mezi mokrou a suchou pedikúrou? Co způsobuje kuří oka? A proč se někdy kůže na chodidlech chová jako podrážka a tlumí nárazy?
Při pohledu z okna se to nezdá, ale opravdu je za dveřmi chvíle, kdy se vzduch ohřeje natolik, že vykročíme do světa naboso. Takže vytáhněte lavory, pilníky a nůžtičky, je čas na pedikúru! Anebo to zvládnete bez vody, jen tak nasucho? Záleží, co je vám příjemnější.
Pokud si nohám kromě ošetření chcete dopřát i relaxaci, pak je voda dobrý začátek. Na pedikúře v salonu už se ale setkáte spíš se suchou metodou. „Přístrojová technika, tedy ošetření nohou nasucho, je modernější cesta, kterou se dá zvládnout úplně všechno. Navíc je bezpečnější z hlediska epidemiologie, protože se nepoužívají ostré řezné nástroje, takže téměř nehrozí riziko poranění,“ říká v další epizodě podcastu MUDr.ování podolog Jaroslav Fešar s tím, že z hlediska jeho odbornosti jsou mu milejší boty, které nosíme v zimě. Noha je v nich dobře schovaná a nehrozí bolestivé otlaky jako v létě. Což může potvrdit každá žena, která si někdy obula sandálky z tenkých pásků. Elegantní, ale bolestivé!
Reakce na tlakCo si budeme povídat, my, ženy, jsme nějakou tu bolest pro krásu ochotny vytrpět. Ale co opravdu nemusíme, pomrkávat na svět kuřími oky. Nebo vystavovat ztvrdlou kůži na patách. Kde se tam vlastně pořád bere? Dříve pokožka na chodidle do jisté míry nahrazovala podrážku. Proto ve chvíli, kdy začneme chodit, trochu ztvrdne, aby dokázala tlumit nárazy. Když nohu uzavřeme do boty, je na ni vyvíjen tlak nejen zespoda, ale třeba i zezadu na patě. „A kde je tlak, je také rohovatění,“ vysvětluje podolog. Kdybychom v tomto stadiu pokožku neošetřili, vytvoří se zde žlutá, nevzhledná kůže.
„Nejhorší ale je, co se děje potom, tedy vznik prasklin. Mohou se zanítit, skrz ně se může do těla dostat infekce a způsobit mohou i další komplikace,“ varuje Jaroslav Fešar. Vznik kuřího oka je také spojen s tlakem, tentokrát bodovým. Bota tlačí na prst, pokožka se brání zesílením až zrohovatěním. „Ale protože kůže nemůže růst donekonečna, protože ji nahoře blokuje bota, začne se v tu chvíli propadat. Rohovina se zapíchne dovnitř, tlačí na nervy, což způsobuje citlivost a bolest.“ Jako první pomoc fungují hydrogelové náplasti, následovat by mělo ošetření u pedikéra nebo podologa.
Problémy neskrývejte pod lakNe všechny problémy s nohama nám ale způsobují boty. Někdy si trable způsobíme sami nevhodným ošetřením nebo nepozorností. „Až osmdesát procent lidí si špatně stříhá nehty u nohou, což může mít za následek vrůstající nehet a s ním spojené bolestivé píchání a někdy i zánět,“ říká podolog a v podcastu detailně popisuje správnou techniku.
Těžší kalibr jsou různé úrazy, které poškodí nehtové lůžko. Zejména v létě není nouze o situace, kdy lidem spadne na bosou nohu něco těžkého. „To může skončit zástavou růstu nehtu, což je problém z hlediska zdravotního, protože nehet kryje lůžko plné cév a nervů, ale i estetického, zejména u žen. V tento okamžik přijde na řadu zhotovování nehtových náhrad, které jsou od pravého nehtu k nerozeznání,“ říká Jaroslav Fešar.
A když už jsme zmínili ženy, tak jedna rada do našich řad, milé dámy. Pokud objevíte na nehtech jakoukoliv anomálii, barevnou či jinou, nepřekrývejte ji lakem na nehty. Poraďte se s odborníkem, co by to mohlo být. Jak říká Jaroslav Fešar, ženy se často dostaví až ve chvíli, kdy je značná část nehtu poškozena, přitom původně šlo o lapálii, jež by šla celkem dobře vyřešit.
Jaké pomůcky se při ozdravování nehtů používají? A proč se lidem potí nohy více než třeba záda? A proč je dobré mít jednoráz

Stáří není nemoc. Ale běžné nemoci se v tomto období mohou projevit jinak, než jsme byli doposud zvyklí. Starší lidé třeba nemívají horečky a infarkt je vůbec nemusí bolet.

Když se řekne starý člověk, člověk si automaticky představí spoustu zdravotních neduhů. Ale není to vždycky tak jednoznačné. Některé nemoci dokonce ve vyšším věku zmizí, protože souvisí s mládím. Co je ale důležité, u starších lidí se stírají typické příznaky nemocí. „Kromě toho, že starý člověk nemusí mít při močové infekci horečku, nemusí mít ani pálivé řezání. Nebo ho bolí celé tělo, ale probíhající infarkt ho bolet nemusí,“ říká v další epizodě podcastu MUDr.ování geriatrička Zuzana Šnajdrová z Nemocnice milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze.

Kdy začíná stáříLékařka, jejíž specializací jsou právě lidé ve vyšším věku, říká, že existuje několik druhů stáří. Tak zvané „young old“, kdy je člověk ještě celkem v kondici a při síle. „Od pětasedmdesátého roku přichází vlastní stáří, to už přibývají choroby. Vysoké stáří je nad pětaosmdesát, devadesát let, kdy už třeba řešíme problém soběstačnosti,“ vypočítává geriatrička. A to ještě zdaleka není všechno. Vedle tohoto kalendářního stáří ještě existuje stáří biologické a sociální.
Křehké bytí
Další ze specifik seniorského věku je takzvaná geriatrická křehkost. Člověk s tímto syndromem vykazuje větší riziko, pokud jde třeba o soběstačnost nebo způsobilost k  operačnímu výkonu. „Jedním z příčin křehkosti může být syndrom demence,“ vysvětluje Zuzana Šnajdrová. Neznamená to ale, že každý starý člověk musí nutně určitým druhem demence trpět. I když to tak možná někdy vypadá. Jestli si váš stařeček nepamatuje, co mu říkáte, možná nemá poruchu paměti. „Kognitivní stav může ovlivnit třeba jen špatný sluch – a co neslyšíme, to si nemůžeme pamatovat,“ říká odbornice a v podcastu vypočítává další příčiny, které mohou vyvolat zmatenost. Velmi častá je třeba dehydratace.
Nic není ztracenoVe stáří se zvýrazňují všechny negativní vlastnosti, říká se. Platí to i pro ty dobré? Jednoznačné není žádné z těchto tvrzení, podle Zuzany Šnajdrové jde spíš o to, že v pozdějším věku nám leckteré věci nejdou a kvůli tomu se můžeme na sebe někdy zlobit. Ale pořád není nic ztraceno, naučit se můžeme spoustu nového. „Potřebujeme častější opakování a víc času, ale učit se můžeme do vysokého věku,“ vysvětluje lékařka, která v podcastu dále hovoří o tom, kolik návštěv potřebuje, aby se dozvěděla, jaké léky pacient skutečně užívá, a proč vyšetřuje už ode dveří.

S kým jsme si povídali?MUDr. Zuzana Šnajdrová z České gerontologické a geriatrické společnosti pracuje v Nemocnice milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze 1. Je členkou České lékařské komory a její specializací je gerontologie, v níž se vyprofilovala zejména na oblast pacientů se syndromem demence.
MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Nový díl vychází každou středu v 11:00.
Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz.