Plus Český rozhlas

Podle nejrůznějších známek nejméně ve dvou pobaltských zemích vzrůstají proruské nálady. V Lotyšsku a Estonsku, kde nacionalistické tendence rostou zejména strachem z vojenského konfliktu s Ruskem, se do evropského parlamentu dostaly přibližně stejné politické síly jako před pěti lety.

Češi a Slováci si mohou oddechnout. Jejich účast ve volbách do Evropského parlamentu už není do nebe volající ostuda, ale takový slušný východoevropský výsledek, který se začíná blížit 40 procentům. V oslovské lavici nejmenší účasti mezi třemi posledními zůstaly pak dvě balkánské země, Chorvatsko a Bulharsko.

Macronovo rozhodnutí z neděle vypsat v kratičkém termínu volby vyvolalo v zemi konsternaci a mezi politiky velkou nervozitu, horečnou činnost a všemožná jednání. Do neděle 16. června, kdy vyprší lhůta k zaregistrování kandidátů, se může stát ještě leccos. A každý den přináší tolik nového, že by bylo marné chtít od průzkumů veřejného mínění odpověď na otázku, kdo má jakou šanci volby vyhrát.

K volbám do Evropského parlamentu přišlo v Česku přes 36 procent voličů, což sice nevypadá jako ohromující číslo, ale pořád je to u nás zatím nejvyšší účast v eurovolbách. Více se zmobilizovali protestní voliči, zvítězilo opoziční hnutí ANO o 4 procenta před nejsilnějším vládním uskupením, koalicí Spolu, a dvěma neparlamentními koalicemi, Přísahou s Motoristy sobě a Stačilo vedenou komunisty.

S kytarou, buřty i písničkou na rtech sjíždějí čeští a slovenští Sokolové americkou řeku Shenandoah. Nejslavnější kadibudka na Slovensku opět stojí. Takový výhled, třeba i se staženými kalhotami, na Vysoké Tatry nikde jinde nezažijete. I o tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Andrej Babiš ve sněmovně opět urážel novináře. Deník N označil za Deník nenávisti. Není to poprvé, co se takto pustil do nezávislých médií. Zjevně se vydal slovenskou cestou, tedy cestou, kdy politici obviňují média, která jim nejdou přímo na ruku, z rozeštvávání společnosti.