Čestmír Strakat‪ý‬ Čestmír Strakatý

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

AI je tajemství, změna a taky příležitost, abychom se naučili žít trochu jinak, myslí si Michal Pěchouček, ředitel a spoluzakladatel Centra umělé inteligence na ČVUT a loňský laureát medaile Karla Kramáře, nejvyššího státního ocenění za zásluhy v oblasti vědy a výzkumu. Upozorňuje přitom, že v krátkodobém horizontu jsou naše očekávání od AI přehnaná. V tom středně a dlouhodobém ale může technologická realita překonat veškeré predikce. I proto, že proces náběhu technologie do reálného života je složitější než její vývoj, a tak je těžké předvídat, kdy se co stane. Podstatné je si uvědomit, že umělá inteligence umí něco, co my ne, a naopak, maximálně toho využít a minimálně se tím nechat omezovat. V praxi to znamená, že o sobě nenecháme rozhodovat a diktovat si rekomendačními systémy. Za posledních 15 let jsme si na to zvykli a už vlastně nevnímáme, že na základě toho, na co klikáme a co sdílíme, vzniká extrémně přesný mentální obraz, díky němuž dostáváme obsah, který se nám líbí. V novém paradigmatu by měl každý z nás převzít část odpovědnosti za své bezpečí. Dnešní útočníci totiž neatakují jen stroje, sítě, disky a telefony, ale také lidskou mysl. Uživatelé, kteří budou ochotni reagovat pouze na to, co jim přinese umělá inteligence, budou perfektním cílem manipulace. Kdokoli bude chtít, si je koupí. Jako společnost bychom proto měli usilovat o to, abychom lidi vytahovali ze světa algoritmů, aby si dokázali vytvářet názor z dat a informací, které se jim dostávají i z jiných zdrojů. Čím víc takhle intelektuálně nezávislých bude, tím líp se nám bude žít, je přesvědčený Pěchouček. V čem se podle něj Elon Musk fundamentálně mýlí? Proč považuje zrušení bakalářských prací kvůli tomu, že je studenti píšou pomocí AI, za primitivní rozhodnutí a intelektuální lenost? Proč by byla katastrofa zaujmout k umělé inteligenci restriktivní přístup? A hrozí ČR, že se stane AI kolonií? Poslechněte si v našem „prima“ rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 79 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Třetí řada Survivor Česko a Slovensko zná vítěze. Stal se jím Martin Mikyska alias Mikýř, komik, influencer a taky můj kolega, se kterým se několikrát týdně potkávám ve studiu. Z blízka jsem měl možnost sledovat nejen jeho přípravy na nejdrsnější reality show světa, ale i návrat z ostrova. Zajímalo mě proto, jak zpětně hodnotí svůj pobyt v Dominikánské republice. V extrémních podmínkách prožil dva a půl měsíce, během kterých si nejednou sáhl na dno svých sil. Nejdřív byl přesvědčený, že zkolabuje pod vlivem nedostatku spánku, a když tělo konečně vypnulo, začaly se mu zdát živé sny o jídle. Dva týdny jedl jenom kokos, což bylo jako chroupat cement a následně znamenalo potýkat se žaludečními problémy. V nejhorších chvílích zaměstnával hlavu. Jak sám říká, do Survivoru šel, aby tančil valčík s diváky, a tak pro ně vymýšlel vtípky. Ne vždy se mu to povedlo, a tak ze dne na den žili v Česku i jeho spolupracovníci Vilém Franěk a Honza Cón, kteří se starali o jeho mediální obraz a komunitu sledujících, která se rozrostla o 200 tisíc. Jak jim výhra změnila život, co udělají s vlivem, který se jim podařilo získat, nebo čeho se bojí, odpovídají v našem rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Pracuju, odpovídá hudebník Václav Havelka na otázku, co všechno aktuálně dělá. Tvůrčí svoboda a autenticita jsou pro něj natolik důležité, že než by dělal ústupky, radši upozadil svou ambici živit se pouze autorskou tvorbou. I tak říká, že má štěstí, protože výčet všech jeho aktivit nějak souvisí s hudbou. Mimo jiné je autorem hudebního doprovodu řady uměleckých představení, která často na jevišti sám živě doprovází, což v případě pátým rokem uváděného Romea a Julie prakticky znamená tříhodinovou přehrávku s každou reprízou, s česko-islandským projektem fyield upozorňujícím na klimatické změny absolvoval severoamerické turné, producentsky se podílí na dvou mezinárodních hudebních festivalech Metronome Prague a Colours of Ostrava nebo vytváří hudební dramaturgii v centru současného umění MeetFactory. Jak tenká může být hranice mezi zmiňovaným štěstím a jak snadno se z enormního zaujetí a lásky může stát neštěstí, už ale taky poznal. Musel se naučit striktně si ordinovat mentální a fyzický prostor pro sebe i odejít ze vztahu, který ho nenaplňoval. Přiznává, že to bylo bolestivé a v jednu chvíli mu to podlomilo nohy. Doslova. Zpětně to vnímá jako dar, díky kterému se stal laskavější. S odstupem času si hledá cestu i k otci, který propadl závislosti na alkoholu. O tom všem, navzdory tomu, že jsme se viděli poprvé, mluvil velmi otevřeně a já si toho moc vážím. Pevně věřím, že to oceníte i vy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

„Nevěřím, že by izraelská armáda postavila v Gaze lidi jako nacisté v Lidicích a odstřelovala je. Veškeré mé zkušenosti říkají, že to nedává smysl,“ má jasno David Shorf, který v Izraelských obranných silách (IDF) sloužil. Ne snad proto, že by toužil po adrenalinových zážitcích a chtěl si hrát na vojáky. Má izraelský pas, a tak se na něj vztahovala branná povinnost. Je přesvědčený, že izraelští vojáci dělají maximum, aby mezi oběťmi nebyli palestinští civilisté, ale při prohledávání potenciálních útočišť Hamásu se sami stávají chodícími terči, a tak když zaslechnout výstřel, taky pálí. Válka je chaos, a kdyby byl Shorf náčelníkem generálního štábu IDF, dávno by ji ukončil. Její prodlužování je zbytečné a nepomáhá vůbec nikomu, kromě Benjamina Netanjahua, toho drží u moci, a proto se vymlouvá, že nerozhoduje. Reálně je ale tím, kdo operaci velí. Izraelský premiér je podle něj zlý člověk, který, jak říkají i Shorfovi izraelští kamarádi, je pro budoucnost země větším ohrožením než samotný Hamás. Hrozí totiž, že pokud se mu podaří přestát všechny protivládní protesty, nejschopnější Izraelci odejdou do zahraničí. A zůstanou ti, kteří můžou přetvořit charakter státu a z demokracie udělat chalífát v jarmulkách. Doufá proto, že se schyluje ke konci současného kabinetu a ten další, ať už v něm usedne kdokoli, přispěje k tomu, aby spolu obě strany znovu začaly jednat. Argumenty, které by k tomu mohly přispět, pojmenovává Shorf v rozhovoru. Není jich málo. A zároveň upozorňuje, že uzavřít Gazu a udělat z ní zoologickou zahradu by mohlo mít ještě hrozivější následky než ty, které šokovaly svět 7. října loňského roku. Proč nejde Hamás zničit? Čím je specifická izraelská mentalita? Proč je nepřípustné odvolávat se na frázi From the river to the sea, Palestine will be free? Co si myslí o izraelských osadnících? Nebo jak ho služba v izraelské armádě formovala, v čem je jiná než česká vojna a komu se v ní vyhýbal? Poslechněte si.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Eva Burešová o sobě říká, že je zpěvačka, herečka, maminka a hlavně šťastná žena. K tomu poslednímu jí trvalo dojít nejdéle, hlavní roli v Národním divadle hrála už ve třinácti. Zatímco ostatní ji měli tehdy za malou holku, ona se cítila dospělá, a makala o to víc, aby dostávala další nabídky a mohla se věnovat tomu, o čem odmala snila. Před pár měsíci vážně přemýšlela, že se toho vzdá. Snaha dělat všechno správně a nezavdat nikomu důvod říct o ní něco špatného ji přivedla až do nemocnice. Tehdy si uvědomila, že buď začne dělat něco jiného, nebo se přestane hnát za tím, aby se zalíbila všem. Podstatnější než být vnímaná jako dobrý člověk, je pro ni se tak skutečně chovat a šířit dobro dál, zvlášť v dnešní době, kdy je mezi lidmi hodně strachu, nenávisti a smutku. S tímhle zjištěním, ke kterému je ráda, že dospěla ještě před třicítkou, i když to bylo těsně, přistupuje nejen nově ke své tvorbě a dlouhodobě k pomoci samoživitelkám i samoživitelům nebo šikanovaným dětem. Sama si zažila obojí. Svého prvorozeného syna vychovávala tři roky sama a ze základní školy v ní zůstala obava a nedůvěra v autority. O tom, jak se s tím vším vyrovnávala, kde nacházela oporu nebo kdo ji zklamal, který moment ve svém kariérním životě považuje za zlomový a v co doufá, že ještě přijde s věkem, mluví Eva Burešová velmi otevřeně. Věří, že upřímnost je cestou, jak dát druhým vědět, že v tom nejsou sami.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Jednota v postoji a pomoci Ukrajině je po volbách ohrožená, míní europoslankyně Dita Charanzová. Před pěti lety byla zvolená za ANO, vývoj názorů hnutí na Evropu pro ni ale byl nepřijatelný, a proto z něj odešla. V rozhovoru popisuje, k jakému myšlenkovému posunu došlo u Andreje Babiše, a odpovídá na otázku, jaké postoje doopravdy zastává. Mluvili jsme ale taky o tom, co dělá vliv v Evropském parlamentu a jak probíhají vyjednávání. Ví o tom mnohé, byla totiž jednou z jeho vůbec nejvlivnější členek. Rozhovor jsme točili jen pár hodin po volbách a sdílím ho s vámi co nejdřív, protože otřesy v Evropě i Česku jsou a dost možná ještě budou značné. Proč uspěl Filip Turek? V čem jsou tyto volby budíčkem (nejen) pro české politiky? A může prezident Emmanuel Macron ustát prohru ve Francii? I o tom jsme se s Ditou Charanzovou bavili.