Host Lucie Výborn‪é‬ Český rozhlas

Ve dvanácti letech se dnes třicetileté Ewě Farne proměnil život a stala se známou zpěvačkou. „Část mých snů se děje líp, než jsem si dokázala vysnít,“ přiznává. Dnes je svou vlastní šéfkou, která je na sebe přísná i laskavá. „Jsem máma, mám dvě děti a máma nemůže být tak moc pryč. Práci dávkuju,“ usmívá se. Nově natočila píseň Vlny ke stejnojmennému filmu Jiřího Mádla. Videoklip bude mít premiéru v pátek 14. 6. v 15 hodin.

Anna Fialová, vnučka herce Karla Fialy, představitele legendárního Limonádového Joea, má za sebou například roli Ivety Bartošové v seriálu Iveta a nově hraje v Dejvickém divadle. Přestože nyní zkouší na Letní shakespearovské slavnosti, tvrdí, že má naordinovanou pauzu. „Poprvé v životě zažívám klid z toho, že mě nic nečeká,“ popisuje herečka a dodává, že se chtěla věnovat svým koníčkům a rodině. Proč ji láká pěvecká kariéra? Co ji baví na Dejvickém divadle?

Před necelými dvaceti lety byl spoluzakladatelem experimentální výzkumné laboratoře, dnes je primářem kardiologického oddělení pražské nemocnice Na Homolce a popularizátorem nových technologií a nových léčebných postupů. „Co kdybychom ty experimenty dělali v Praze, tady u nás doma?“ popisuje původní myšlenku laboratoře kardiolog profesor Petr Neužil. Jak došlo k založení laboratoře? Co obnáší testování na biomodelech?

Najít si cestu houštinou automobilů ve velkých městech je oříšek pro cyklisty i motorkáře. Vzájemná ohleduplnost řidičů u nás se v posledních letech lepší, do ideálu na silnic severu má však ještě daleko. „Tam je vztah k motorkářům ještě o dva řády výš než všude jinde na světě. Ohleduplnost ve Skandinávii je neskutečná,“ líčí novinář Jaroslav Šíma, který po světě projezdil téměř 2 miliony kilometrů. Kolik zvládne ročně? A s čím se na motocyklu na českých silnicích setkává?

Dvě desítky let žije v 200 let starém podstávkovém domě v Jindřichovicích pod Smrkem. Zbyněk Vlk tu provozuje Žijící skanzen. Jako vystudovaný lesník pracoval původně na správě Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor, ale rozhodl se pro změnu. „Měl jsem pocit, že toho pro přírodu udělám trošku víc tím, že nebudu úředníkem, ale třeba zemědělcem nebo člověkem, který žije způsobem, který by se dal nazvat dobrovolnou skromností nebo pokusem o soběstačnost,“ vypráví.

René Bělohradský je badatel a průvodce po Jizerských horách. Zabývá se fenoménem hranic, hraničních kamenů nebo smírčích křížů, o těchto tématech napsal několik knih. Díky jeho pátrání se podařilo identifikovat hraniční hřeb v muzeu na Hrubém Rohozci, který je dodnes unikátním nálezem. Jak se takový hřeb pozná? „Hraniční hřeby mají délku 12–15 centimetrů s hlavou o průměru 5 centimetrů,“ popisuje Bělohradský. K čemu sloužil hrob přísahy? Poslechněte si celý rozhovor!