ORF Češi Podcast ORF Radio Burgenland

Helena Třeštíková společně se svou dcerou Hanou, taktéž filmovou tvůrkyní, v průběhu dubna navštívila Vídeň. Výběr filmů obou dokumentaristek byl představen rakouskému publiku v rámci řady Lebensläufe ve Filmovém muzeu. Jak sama říká, už v začátcích svého působení v roli režisérky jí bylo jasné, že chce sledovat lidskou každodennost.

Většinou když vzniká fotka, snaží se její autor především o to nejlepší zachycení daného okamžiku. Fotograf Roman Frühauf klade důraz ale ještě na jednu rovinu, a sice na setkávání se s lidmi, kteří se poté objevují před jeho objektivem. A možná proto z jeho děl následně promlouvají mnohem srozumitelnějším jazykem.

Nedávno jste v našem televizním magazínu České Ozvěny a Slovenské Ozveny mohli vidět reportáž o fotoklubu na škole Komenský. V aktuálním Dráťáku se o něm dozvíte zase o trochu více. Dnes večer se znovu vydáme do Schützengasse. Třída, ve které se jinak vyučuje slovenština, se některé dny mění na klubovnu mladých fotografek a fotografů. Vede je pedagog Roman Frühauf, který na škole vyučuje češtinu a angličtinu.

Kolar Holz je známé jméno mezi rakouskými a ceskými truhlári a je vskutku živou legendou rodinného podnikání s dlouholetou zkušeností.
Poslechnete si rozhovor s Jaroslavou Linha a Dagmar Poindl, které nám predstavily svuj rodinný podnik, jeden z nejstarších ceských spolecností v Rakousku.

V létě to budou dva roky, kdy ve Vídni nastoupil do funkce nového českého velvyslance. Vedle intenzivní péče o česko-rakouské vztahy se za tu dobu dostal také do bližšího kontaktu s českou národnostní menšinou. Historik a diplomat Jiří Šitler pracoval mimo jiné v kanceláři tehdejšího prezidenta Václava Havla. Je také například autorem komiksu Ocelová křídla o osudu českých letců za druhé světové války či bývalým hlavním českým vyjednavačem pro otázky odškodnění obětí nacismu.

Alena Přibáňová z Oddělení lexikografie Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky přijela v polovině března do Vídně spoluzahájit výstavu „Český literární samizdat 1949–1989“. Nelegální šíření zakázené literatury, za které hrozily vysoké tresty, tak udržovalo při životě plamínek touhy po svobodě těch, kteří v ní během doby temna v Československu nepřestávali věřit.