Čestmír Strakat‪ý‬ Čestmír Strakatý

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Jednota v postoji a pomoci Ukrajině je po volbách ohrožená, míní europoslankyně Dita Charanzová. Před pěti lety byla zvolená za ANO, vývoj názorů hnutí na Evropu pro ni ale byl nepřijatelný, a proto z něj odešla. V rozhovoru popisuje, k jakému myšlenkovému posunu došlo u Andreje Babiše, a odpovídá na otázku, jaké postoje doopravdy zastává. Mluvili jsme ale taky o tom, co dělá vliv v Evropském parlamentu a jak probíhají vyjednávání. Ví o tom mnohé, byla totiž jednou z jeho vůbec nejvlivnější členek. Rozhovor jsme točili jen pár hodin po volbách a sdílím ho s vámi co nejdřív, protože otřesy v Evropě i Česku jsou a dost možná ještě budou značné. Proč uspěl Filip Turek? V čem jsou tyto volby budíčkem (nejen) pro české politiky? A může prezident Emmanuel Macron ustát prohru ve Francii? I o tom jsme se s Ditou Charanzovou bavili.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Pořád je čemu se smát, říká komentátor Jindřich Šídlo s tím, že jsou ale témata, ze kterých není na místě dělat si legraci. Jedním z nich je válka v Gaze, do hlubších debat o ní se vědomě nepouští, speciálně ne na sociálních sítích. Jakkoli se to ne vždy daří i jemu samotnému, považoval by za užitečné, kdyby si každý dal závazek, že než na ně něco napíše, bude tři minuty přemýšlet. Obezřetný je i v souvislosti s volbami, hlídá si, aby nikomu nedal podnět myslet si, že na nich má nějaký osobní zájem. Způsob, jakým přistupuje k novinařině, neovlivnil ani nedávný atentát na Roberta Fica. Slovenská média, která jsou mnohem víc součástí politiky než ta česká, i když ta se k tomu za posledních 10 let taky posunula, si podle něj nemohou nechat říkat, že jsou odpovědná za to, že se nějaký „šílenec“ pokusil zavraždit slovenského premiéra. Tamní vládní scéna k vyhrocené situaci přispěla. Úplně zdravé nebylo, ani když se čeští novináři nechali Andrejem Babišem nacpat do role jeho veřejného nepřítele. Zpětně to za chybu nepovažuje, přičítá to době a naplňuje ho to lehkým optimismem, že Česko je vlastně docela stabilní a že ani několik let soustředěné vlády Miloše Zemana s Andrejem Babišem ho neposunulo směrem k nedemokratickým maďarsko-slovenským tendencím ani o píď. Jak hodnotí vládu Miloše Zemana a co bylo exprezidentovým jediným úkolem v druhém funkčním období? Co si myslí o šéfovi hnutí ANO? Mají názorově zaujatá média vůbec schopnost referovat o politice a společnosti bez předsudků? A kam směřují Seznam Zprávy? I o tom jsme s Jindřichem Šídlem mluvili.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Politická vůle směřovat ke konci války v Pásmu Gazy je evidentně velká nejen ze strany USA, ale i části izraelské vlády, problematický je protějšek, konstatuje reportér Jakub Szántó. Zásadní je podle něj uvědomit si, že na druhé straně vyjednávání není stát, ani legitimní politická síla, ale teroristická organizace na úrovni Islámského státu nebo Al-Káidy, která má v zásadě i stejný cíl. Boj na život a na smrt vede ve jménu islamistického chalífátu, nikoli palestinského národního státu, jak se spousta lidí mylně domnívá. Těžko si tak představit situaci, že Jahjá Sinvár někde v tunelech pod městem Chán Júnis, kde se pravděpodobně ukrývá, řekne ano a příměří začne fungovat. Skeptický je k mírovému plánu, který považuje spíš za americký, i jeho novinářský kolega a podcaster Pavel Pawluscha Novotný. I když připouští, že ne tolik. Pravdou je, že vůdce Hamásu reprezentuje to nejbarbarštější, co hnutí nabízí, ale taky jsou jeho součástí pragmatici, kteří žijí léta v zahraničí, zejména v Perském zálivu a jsou dost často pod tlakem tamních vlád. Tvrdit, že jeho stoupenci jsou na věky věků zplozenci pekla odsouzení k tomu, že buď zemřou, nebo se probojují do věčného chalífátu, a srovnávat je s antisystémovým Islámským státem nebo Al-Káidou, mu přijde nepatřičné. Hamás ve svých nejlepších dobách totiž dokonce zvažoval, že ve vztahu k Izraeli nastolí dlouhodobé příměří. V říjnu 2023 v něm ale převážilo nejtvrdší křídlo, které překročilo veškeré hranice. Takhle drsnou válku region nezažil a svět na to reaguje. Z jeho reakcí se ale často vytrácejí fakta a místo z historie vychází diskuze z hysterie, v níž se zlehka zachází s pojmy jako genocida nebo hladomor, které mají jasné právní definice, prozatím nenaplněné. Zatímco dřív byl Blízký východ okrajové téma, dnes jsou na něj odborníci všichni. I proto jsem znovu pozval k rozhovoru Pavla Pawluschu Novotného a Jakuba Szánto, kteří jsou regionu prokazatelně znalí a získávají informace přímo odtud.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Spíš mě znervózňují data než to, co se děje v přírodě, odpovídá biolog a ekolog David Storch na otázku, jestli planeta hoří. Říká, že globální oteplování samo o sobě nemusí být problém, protože biologická rozmanitost roste s teplotou, problematická může být rychlost, jakou k němu dochází a jakou predikují modely. I tak má ale na planetu mnohem horší vliv její přelidnění. Osm miliard je ve srovnání s ostatními populacemi živočichů úplný extrém a je to bezprostřední příčina enviromentální krize, která tady je, byť trochu jiná, než si lidé myslí. Snížení spotřeby by mělo být naším cílem, a to na základě postupných opatřeních vzešlých z demokratické diskuze, ne že se všichni sešikujeme do nějakých družstev, ve kterých budeme lokálně hospodařit, a tak zabráníme konci světa. V evropském kontextu je na místě mluvit především o ekologických změnách, a to až teď, kdy dochází k přeskupování vztahů mezi organismy – šíření nepůvodních druhů v naprosto bezprecedentní míře, křížení druhů, které se předtím nikdy nepotkaly, nebo vzniku nových typů prostředí včetně nových divočin. Právě v jejich důsledku totiž dochází k vymírání těch původních. Přesto doklady ve vědecké literatuře ukazují, že to všechno nelze jednoduše zarámovat tím, že příroda mizí. A zpětně vyšlo najevo také to, že úbytek hmyzu není tak razantní, jak uváděl slavný článek dvojice německých vědců, který způsobil obrovský poprask a kvůli kterému se ochrana hmyzu dostala dokonce do německého vládního programu. Na jakém čísle se počet obyvatel země zastaví? Je vůbec možné, aby člověk fungoval v souladu s přírodou a společnost přitom dál bohatla? Žijeme v době šestého masového vymírání? A co nejlepšího můžeme pro přírodu udělat? Poslechněte si, zajímavých a nezřídka překvapivých informací je rozhovor s profesorem Davidem Storchem plný.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 46 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Je tomu sotva rok, co Světová zdravotnická organizace odvolala globální stav nouze spojený s pandemií covidu. Připomínat si dnes dobu všudypřítomné nejistoty a vlastní zranitelnosti se chce málokomu. Jsou ale tací, kteří na ni nezapomenout nikdy. Patří mezi ně i bývala všeobecná zdravotní sestra, aktuálně adaptive trenérka Eliška Krejčí, která začala mít po první prodělané nákaze problémy se sluchem a doteď nosí naslouchátka. Bez nich slyší jenom šum a pískání, nic jiného. Po druhém pozitivním testu se k tomu přidaly potíže s hybností dolních končetin. Nejdřív nejisté našlapování, pak vrávorání, což řešila berlemi, až jí nohy vypověděly službu úplně. Přestože na invalidní vozík je odkázaná dva roky, vlastní má teprve od prosince, do té doby si kompenzační pomůcky půjčovala. A hledala způsob, jak se zvednout zatím aspoň psychicky. Jestli bude ještě chodit, totiž nikdo neví. Přiznává, že ze začátku ji neurčitá diagnóza vadila, teď je neskutečně ráda, že má pořád naději a motivaci snažit se dál. Jak moc velkou pochopíte, když si poslechnete, jaké překážky musela překonat, když se doslova plazila po zemi, a co všechno se naučila. Navzdory tomu všemu se během rozhovoru pořád usmívá a usiluje o účast na paralympiádě. Myslím, že její příběh stojí za to společně sdílet.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Chtěl jsem České republice vrátit, co mi dala, říká designér a kreativec Jan Černý o nové kolekci, ve které budou sportovci reprezentovat zemi na olympiádě v Paříži. S výsledkem je spokojený, protože nemusel dělat kompromisy a držet se zpátky, věrný zůstal i své genderless estetice, a tak se na odhalení olympijského oblečení a doplňků až masochisticky těší. Je přesvědčený, že kritiku už se naučil přijímat, nebojí se jí, ukazování nových cest vnímá jako svůj úkol. Zároveň si uvědomuje, že může být sebelepší a sebeúspěšnější, ale hodnocený bude vždycky na základě své poslední práce, která může dopadnout výborně, nebo úplně na nic. Sám za oblečení utrácí nerad, základem jeho šatníku jsou trika a mikiny, tři bílé košile, rifle, černé kalhoty s puky, tři obleky a pár svršků. Víc toho podle něj není potřeba, žádné ultra šílenosti. Trend rychlé módy ho nefrustruje, je zastánce toho, ať si každý koupí, co potřebuje, ale nevytváří obří poptávku. Právě na ni totiž řetězce reagují. Jak fungují trendsettingové agentury? Je ještě vůbec možné vytvořit něco, co nikdo neudělal? Proč bychom se měli zamýšlet nad tím co na sebe? A co mu na práci pro Louis Vuitton přišlo nezdravé? I na to mi Jan Černý odpovídal.