Bruselské chlebíčky Český rozhlas

Pro práci na vrcholných manažerských postech v institucích Evropské unie musí člověk prokázat rozhled, vizi a schopnost odolávat tlaku. „Když stoupáte výše, už se v rozstřelech neutkáváte s nikým, kdo by na tu práci neměl,“ konstatuje jedna z nejvýše postavených Češek v Evropské komisi Irena Moozová, zástupkyně generálního ředitele pro otázky spravedlnosti.

Po skoro sedmi letech se uzavírá sága unijního řízení proti Varšavě podle článku 7. Podle Evropské komise už v Polsku nehrozí riziko porušování principů právního státu kvůli zásahům do justice. Eurokomisařka Věra Jourová proto do konce května navrhne ukončit toto řízení, i když v reálu polská vláda ještě nápravy v soudnictví neprovedla. „Vždycky to bylo politikum,“ komentuje vyvrcholení této kauzy Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Část evropských politických stran jde do červnových eurovoleb v čele s tzv. spitzenkandidáty, které chce dostat do křesla šéfa Evropské komise. A to přesto, že premiéři a prezidenti členských zemí se tím při jeho výběru posledně neřídili a svazovat se tím nechtějí ani tentokrát. A tento systém se nedaří prodávat ani voličům v jednotlivých státech. Pro výsledek hlasování tak má zanedbatelný význam. A jak si před volbami stojí evropské politické skupiny?

Volby do Evropského parlamentu jsou jedním z možných lákadel pro ruské vlivové operace. Proč? Europoslanci do značné míry určují směr, jakým se ubírá politika 27 zemí. Také na nich bude záviset, zda bude Unie dál pomáhat Kyjevu čelit ruské agresi. „Evropské volby jsou jedním z dílků celé skládačky. Hlavní cíl, který Rusové vidí, je průběh a výsledek války na Ukrajině,“ říká v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků analytička Veronika Víchová.

Už za měsíc se konají volby do Evropského parlamentu. V Česku dominuje politickým debatám téma migrace a spor o nedávno schválenou azylovou reformu EU. Dalo se to čekat, shodují se autoři podcastu Bruselské chlebíčky v dalším předvolebním díle. Jednoduchá a zkratkovitá hesla o zastavení migrace a zrušení migračního paktu měly opoziční strany v programech už od počátku. Mimo to se kampaň nese na zelené vlně a odporu proti Green Dealu. A jak je to jinde v Evropě?

Evropská unie je pro Čechy vzdálená, abstraktní a moc o ní nevědí. Unie ve společnosti nikdy pořádně nezačala být tématem, Češi se spokojili s tím, že se ČR před 20 lety stala členským státem. „Po roce 2004 jsme téma vyklidili. EU tady nemá silného mluvčího nebo zastánce,“ přibližuje ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík. Češi by potřebovali konkrétní příklady, kdy něco v Unii mohli udělat a co dokázali. Z nějakého důvodu totiž právě tento vliv politici vynechávají.