Na vlně podnikán‪í‬ EKONOM

Když před více než třiceti lety začínali rodiče Petry Vránové s pražením ořechů, neměli ještě ani jednoho zaměstnance. Jeli tehdy nepřetržitým provozem a u pražícího stroje se střídali po dvanácti hodinách. Dnes je jejich podnik Alika z Čelčic vůbec největší pražírnou ořechů ve střední Evropě, zaměstnanců má desítky a každoroční obrat ve stovkách milionů korun. Jak se povedlo něco takového vybudovat na zelené louce, jak těžké bylo předání firmy do rukou dvou dcer, či o plánech tohoto podniku do budoucnosti jsme si povídali s generální ředitelkou firmy Alika Petrou Vránovou v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.
 
A co se ještě dozvíte?
Odkud oříšky a arašídy dovážejí?
Jak odlišné jsou, pokud jde o pražené ořechy, chutě Čechů, Němců, či Švédů?
Jak těžké je sehnat zaměstnance a nakolik firmě pomáhá automatizace a robotizace?Jaké ořechy jsou nejdražší a nejvzácnější?
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.
 

Je třeba splnit hodně podmínek, aby kavárna uspěla. Zcela klíčové je však umístění. Jan Janák, spolumajitel sítě kaváren CrossCafe, říká, že podniky musejí být přímo na trasách, kudy lidé chodí. Pokud nejsou, lidé k nim nezahnou. "I padesát metrů může být daleko," říká Janák. V podcastu Na vlně podnikání mluví i o tom, proč si v jeho kavárnách lze koupit také polévky a teplá jídla. Nyní je CrossCafe v devíti městech, Janák však plánuje expanzi do řady dalších. Chce více rozhýbat i franšízový koncept. Právě hledá lepší model, jak k franšízantům přistupovat.

A co se ještě dozvíte:
- proč se jako provozovatel několika restaurací rozhodl před 17 lety zkusit štěstí v kavárenském byznyse
- kam kavárenský byznys směřuje a zda v českých městech převládnou kavárenské sítě nad samostatně fungujícími podniky
- jak se mění chování zákazníků a v čem jsou nyní náročnější
- zda patří návštěva kavárny k věcem, které si lidé odepřou jako první, nebo naopak až jako poslední
- a kde leží hranice, kolik jsou lidé za kafe ochotni platit
- v čem CrossCafe ovlivňuje konkurence řetězců jako je Starbucks nebo Costa Coffee
- zda se kavárny CrossCafe vrátí do Prahy, kde bylo před covidem šest kaváren, ale během covidu skončily
- kolik peněz stojí otevřít novou kavárnu
- a proč CrossCafe otevřelo svou vlastní pražírnu

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Začít krátce po pádu komunistického režimu prodávat v Česku sypaný čaj z celého světa nezní zrovna jako dobrý byznys plán. Češi byli tehdy zvyklí rozeznávat maximálně černý, zelený či bylinný čaj a většina z nich vůbec netušila, co to sypaný čaj je. Navzdory počátečním komplikacím se Petru Zelíkovi a jeho firmě Oxalis podařilo uspět. Dnes Petr Zelík provozuje největší síť obchodů se sypaným čajem v Česku a jeho firma loni oslavila třicet let existence. Jak těžké bylo naučit Čechy pít ty nejkvalitnější světové čaje, jak se měnily jejich chuťové preference a kolik čaje se v Česku vlastně vypije? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali v dalším dílu našeho podcastu Na vlně podnikání.
 
A co se ještě dozvíte?
Jak se pozná kvalitní čaj?
Jaký nejlepší a nejhorší čaj Petr Zelík pil?
Jaké čaje Češi pijí nejraději?
Jak Oxalis přežil covid, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi? A jaké má plány do budoucnosti?
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou.

A co se ještě dozvíte:
- jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence
- co může pomoci s chlazením datových center
- proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl
- jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie
- co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne
- v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co musí řešit v souvislosti s NIS2
- kolik firem podle Svátkova odhadu čelilo vydírání ze strany hackerů a zda by vyděračům zaplatil
- čím by se firmy měly řídit, aby dokázaly čelit hackerským útokům a jak nejlépe zabezpečit datové centrum

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Prorazit v oblasti módy není jednoduché. Trendy se rychle střídají, jejich tempo a podobu určují vesměs velké značky. Martin Kůs a Ondřej Hyrš ovšem před pár lety našli díru na trhu, dokázali prorazit a od nuly vybudovat módní značku Vuch. Příprava jedné kolekce zabere zhruba šest měsíců, brzy odstartují přípravu na předvánoční sezónu. "Je to dlouhá doba, ale nedovedu si moc představit, že bychom ji ještě dokázali zkrátit," říká Kůs. Každý z kroků podle něj zabere nějaký čas a nedá se moc obejít. V podcastu jsme probírali i ekonomickou stránku jeho podnikání a marže v oboru.
 
A co se ještě dozvíte:
- co přesně znamená název značky Vuch [:vuš:] a proč se dva kamarádi z paneláku v Chrudimi vrhli na módní byznys
- s jakým módním doplňkem před devíti lety začínali, proč právě s ním a jak rychle první kolekci prodali
- v jaké míře se v módě při přípravě nových kolekcí využívají data a analytika
- zda se Vuch spíše drží trendů světových značek, nebo se od nich snaží odlišit
- jak se za devět let existence značky proměnili zákazníci značky a jak na to Kůs s Hyršem reagují
- zda se jejich výrobky a módní kousky dají označit jako punk
- proč je pro Kůse nyní pochopení nejmladší generace v módě a zacílení na ni náročné
- jak se v prostředí nikdy nekončících slevových akcí drží udržet sílu a exkluzivitu značky
- a v jakém rozmezí se v módním byznyse pohybují marže
 
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Společnost Comgate patří k největším poskytovatelům online plateb v Česku. S jejím ředitelem Jakubem Ouhrabkou jsme si povídali o dvacetileté historii firmy, o tom, jak se téhle společnosti sídlící v Hradci Králové daří bojovat s obřími nadnárodními konkurenty a probrali jsme i plány a cíle firmy pro letošní rok i vzdálenější budoucnost.   
 
A co se ještě dozvíte?
Kdo jsou typičtí klienti i hlavní konkurent Comgate?
Stane se z Comgate banka?
Proč Comgate nevyužívá cloud?
Proč společnost působí v Hradci Králové a jaké jsou výhody, jež jí z toho plynou?
Jak se Comgate liší od nadnárodní konkurence a díky čemu ji dokáže porážet.
 
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.