Žít udržiteln‪ě‬ Žít udržitelně

Dnes se ponoříme do světa permakultury s inspirativní hostkou Zuzanou Burdovou. Zuzi je vášnivá zahradnice, permakulturní designérka, sběračka bylin a plodů z přírody a milovnice udržitelného životního stylu. V našem rozhovoru se podělila o svou cestu k permakultuře, o nezapomenutelné zážitky z kurzu PDC (Úplný kurz permakulturního designu, Permaculture Design Course), který absolvovala na jaře 2024 a o mnoho dalšího.
Jak to všechno začaloZuzčina cesta k permakultuře začala před několika lety, kdy na sobě začala pociťovat klimatický žal a práce v advokacii ji tolik nenaplňovala. Po smrti milovaného tatínka hledala terapeutickou činnost a našla útěchu v zahradničení. V něm se zdokonalovala díky sledování názorných videí např. na YouTube, zda také objevila pojem permakultura. O permakultuře jí také vyprávěl nadšený kamarád, a tak se rozhodla absolvovat kurz PDC, který jí doslova změnil život.
Permakultura jako nový domovDíky kurzu PDC Zuza našla svůj nový "domov", tedy spřízněnou komunitu v permakultuře. Kurz jí poskytl rámec a pojmenování toho, co už dlouho dělala. Setkala se s inspirativními lektorkami a stala se součástí party stejně smýšlejících lidí. Kurz byl napěchovaný znalostmi a praktickými dovednostmi, které může každý uplatnit bez ohledu na velikost svého pozemku, zahrady nebo balkonu.Co je pro Zuzu permakultura?Permakultura je pro Zuzu udržitelný způsob žití, který proniká do všech aspektů každodenního života. Žijeme v souladu s přírodou a respektujeme její moudrost. Permakultura zahrnuje péči o lidi, o Zemi a o budoucnost – to jsou tři základní etiky permakultury.
Permakulturní principyV rozhovoru jsme se ale především zaměřily na vysvětlení permakulturních principů podle Davida Holmgrena. K ruce jsme si vzaly Klíč k soběstačnosti č. 19 s podtitulem Permakulturní principy.
Zde je ve stručnosti prvních sedm principů, které jsme v epizodě 38 stihly probrat:1. **Pozoruj a jednej:** První rok na novém pozemku je o pozorování. Sledujte, jak se mění podmínky během ročních období, kde je stín, kde teče voda.  Najděte si svůj "sit spot". 2. **Zachytávej a uchovávej energii:** Využívejte přírodní zdroje efektivně. Například zachytávání dešťové vody nebo využívání sluneční energie. Využívejte i své energie efektivně. :-)3. **Získávej výnos:** Výnos nemusí být jen úroda. Může to být radost, spokojenost, nové vědomosti nebo přátelství.4. **Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu:** Buďte otevření změnám a učte se z chyb. Naslouchejte svému tělu, přírodě a okolí.5. **Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich:** Preferujte zdroje, které se dají obnovit a jsou šetrné k životnímu prostředí. Například kopřivová jícha jako hnojivo.6. **Nevytvářej odpad:** Minimalizujte odpad, recyklujte a kompostujte. Zvažte, zda opravdu potřebujete nové věci a snažte se využít to, co již máte. Zopakujte si 7Z minimalizmu.7. **Navrhuj od vzorců k detailům:** Vnímejte vzorce v přírodě i ve svém chování a podle nich navrhujte svůj prostor.
V příští, tedy 39. epizodě se Zuzou Burdovou doprobereme zbývající permakulturní principy, těšte se. Výše uvedený souhrnný přehled principů je velmi stručný, určitě si pořiďte Klíč k soběstačnosti č. 19 s podtitulem Permakulturní principy, např. na stránkách spolku Permakultura CS, který "klíče" vydává.
Pokud vás téma permakultury zaujalo, doporučujeme vám zúčastnit se některých permakulturních akcí (viz web Permakultura CS - Kalendář), absolvovat některý z nabízených kurzů Akademie permakultury, včetně zmiňovaného PDC, a stát se součástí této úžasné komunity.
Děkujeme Zuzance za inspirativní rozhovor a těšíme se na další setkání! V mezičase ji můžete sledovat

Ve 37. epizodě byl hostem Martin Mach Ondřej, šéfredaktor zpravodajského webu Ekolist.cz. Společně jsme se ponořili do světa zpráv o přírodě, životním prostředí, ekologii, udržitelnosti a výzev, kterým čelí ekologická žurnalistika. Nevynechali jsme začátky Ekolistu, jak dokonce realizovali dva spotřebitelské testy na prací a mycí prostředky na nádobí, a hovořili jsme o tom, jak si domů nepřinést jen obarvenou vodu, které musíte spotřebovat jednorázově strašně moc, abyste uviděli efekt. Také jsme se pověnovali greenwashingu, recyklování toaleťáku, kávových kapslích cestujících daleko za svou recyklací, správnému sázení stromů nebo noži na výletech. Martin měl zajímavý postřeh - český spotřebitel se chce "nestarat", a tak mu výrobci vycházejí kreativně vstříc. Dostali jsme tipy na spolehlivá média a osobnosti, které sledovat, navíc i impulz pro aktivismus zdola, prostřednictvím občanských iniciativ a spolků. A pak jsem se vyděsila u tématu azbest a zdravotních důsledků špatné manipulace s eternitovou krytinou. Pozor na to!Ekolist.cz si rozhodně zaslouží naši podporu - více zde. Pokud máte zájem o témata související s ekologií anebo udržitelností a chcete se podílet na aktivní otevřené diskuzi nebo dokonce poslat svůj článek, můžete určitě Ekolist kontaktovat na emailu ekolist@ekolist.cz. Také doporučuji sledovat jejich Facebookový profil. 

V 36. epizodě podcastu "Žít udržitelně" se můžete seznámit s Adamem Vokáčem, který se profesně věnuje hrobnictví a je také zakladatelem spolku Poslední stopa, z.s. Adam Vokáč je v současné době hrobníkem v Ďáblickém hřbitově v Praze a mimo jiné se stará o místní Les vzpomínek, navíc je absolventem kurzu Green Burial Masterclass.
V rámci tohoto dílu podcastu jsme se s Adamem zaměřili na téma ekologického pohřbívání, což je oblast, které se věnuje s velkou vášní. Během rozhovoru Adam představil několik alternativních metod pohřbívání, které jsou výrazně šetrnější k životnímu prostředí ve srovnání s tradičními způsoby, jako je pohřbívání v lakované rakvi min. 1,5 m hluboko do země nebo klasická kremace.
Mezi tyto alternativní metody patří aquamace a terramace, které Adam podrobně popsal. Vysvětlil, že obě tyto metody umožňují tělu rozložit se přirozenou cestou a přitom minimalizují negativní dopad na přírodu. Aquamace je proces, při kterém dochází k rozkladu těla pomocí vody, zatímco terramace zahrnuje rozklad těla vedoucí k vytvoření kompostu. Tento kompost pak může být použit jako živina pro rostliny, čímž se tělo vrací zpět do koloběhu přírody. Jak nadějné, život po životě!Adam Vokáč také zdůraznil, že pro širší přijetí těchto udržitelných pohřebních praktik je nezbytné provést legislativní změny v České republice. Poukázal na to, že současné zákony nejsou přizpůsobeny podpoře takovýchto ekologických metod a že je potřeba pracovat na tom, aby se staly běžně dostupnými a aby byly i širší společností přijaty jako plnohodnotné a respektované možnosti pohřbívání. Jeho argumentace byla podložena myšlenkou, že vzhledem k rostoucímu zájmu o udržitelný životní styl by měly být k přírodě šetrné metody pohřbívání přístupné každému, kdo si přeje pro svůj poslední odpočinek zvolit ekologičtější variantu.
Jestli vás zajímá více o udržitelnějších způsobech vašeho odchodu na věčný odpočinek, určitě si vyhledejte spolek POSLEDNÍ STOPA, najdete ho na Facebooku, Instagramu, také jako podcast Poslední stopa (např. zde: https://talk.youradio.cz/porady/posledni-stopa nebo https://ceskepodcasty.cz/podcast/posledni-stopa) a na Youtube, kde je vše také bezvadně vysvětleno.
A zvažte to - v Ďáblicích  v Lese vzpomínek jsou ještě volná místa k rezervaci. :-)

Zvu vás srdečně k poslechu ryze jarní epizody podcastu "Žít udržitelně", kterou jsem nahrála v Zahradních lázních Hasina s inspirativní Vlastou Hlinkovou. Vlasta je nejen majitelkou Zahradních lázní Hasina, ale také vášnivou zastánkyní permakultury a využívání divokých rostlin v ozdravné terapii duše i těla.Vlasta se se mnou podělila o svou cestu k permakultuře, která je nejen odrazem udržitelného zemědělství, ale i filozofií všech dalších aspektů života v souladu s přírodou. Příběh, jak se s permakulturou seznámila, se začal psát díky pracovním povinnostem v Toulcově dvoře, pokračoval přes sebevzdělávání po aktivní účast na mnoha kurzech rozličného zaměření. Rozhovor se ale točí především kolem tématu jedlých divokých rostlin, které jsou nejen chutné, ale také plné živin a mají zásadní léčivé účinky, především nyní na jaře. Vlasta sdílí své bohaté zkušenosti v oblasti celostní péče o zdraví, fytoteraie a aromaterapie, a vysvětluje, jak mohou pozitivně ovlivnit naše tělesné zdraví a celkovou duševní pohodu.Dále se dozvíte o významu přírodních cyklů a jak můžeme žít v harmonii s rytmem přírody. Vlasta vám představí, jak si můžete sami doma připravit například olejové maceráty a sirupy z léčivých bylin, které jsou nejen účinné, ale jejich příprava vás také může bavit a významně přispět k vaší soběstačnosti.Vlasta vás v rozhovoru zavede do světa svých Zahradních lázní Hasina, které jsou certifikovaným ukázkovým permakulturním projektem. Na vlastní kůži (a na vlastní celé tělo i mysl) zde můžete vyzkoušet mnohé terapeutické procedury a konzultovat svou cestu směrem k životním stylu, který je v souladu s přírodou a podporuje udržitelnost. Bezkonkurenčním konceptem dovolené, kterou v lázních můžete zažít, je 16hodinová dovolená. Poslechněte si o ní více v této epizodě!Vlasta v rozhovoru poskytne mnoho užitečných a konkrétních rad a tipů, jak využít dary jarní přírody pro vaše zdraví a spokojenost. Uslyšíte jasné a jednoduché recepty z divokých jedlých rostlin, o kterých jste si možná doteď mysleli, že nemají upotřebení. Seznamte se s bršlicí, kopřivou, pampeliškou, jitrocelem, popencem, sedmikráskou, a mnoha dalšími.Více o Vlastě a jejích Zahradních lázních se určitě dozvíte na webu: https://vlastahlinkova.cz/. Také ji můžete sledovat na FB a IG. Navíc vás uvítá ve své zahradě každou první sobotu v měsíci od 14 hodin a ochotně se podělí o své zkušenosti z permakulturní zahrady s terapeutickým přesahem.

Vítejte prostřednictvím podcastu ŽÍT UDRŽITELNĚ v Pastvině, komunitní zahradě s azylem pro zvířata. Pastvinu jsem navštívila v březnu a povídala si s Markem (celé jméno i s tituly: Mgr. et Mgr. Marco Stella Ph.D.), zakladatelem Pastviny a nyní bývalým předsedou. Mým jasným cílem bylo dozvědět se více o správném a udržitelném chovu slepic. Začali jsme ale samozřejmě informacemi o komunitní zahradě, protože ta rozhodně stojí za návštěvu a obdiv.
Marko slepičky vřele doporučuje jako skvělá domácí zvířata, mají všestranné využití. Vyjmenovává jejich produkci vajec, masa, schopnost podílet se na redukci škůdců v zahradách a sadech, navíc jsou elegantní a přívětivé. Vůbec nejsou hloupé, jak se o nich traduje. To, co se naučí, dokáží dovést k dokonalosti.
Probrali jsem spolu velikost hejna, krmivo, životní prostor, škůdce, jaké slepice pořizovat, zda mít kohouta, a mnohé další zásadní okolnosti při chovu slepic. Zvu vás tedy k poslouchání této epizody. 
Nezapomeňte do komunitní zahrady Pastvina zavítat. Srdečně vás uvítají především každou sobotu v 10,00 hodin, kdy ocení vaše pracovní nasazení.
Více informací se dozvíte na webu Zahradapastvina.cz. Případně na FB profilu Komunitní zahrada Pastvina.
Přepis této epizody do článku jsem pro vás připravila na svém blogu.

Jsem moc ráda, že 33. epizodu navštívila nezkrotná zahradnice Radka Votavová. Radka je designérka a návrhářka přírodních džungloidních zahrad. Šíří myšlenku přirozených, divokých, nezkrotných zahrad a ukazuje svým studentům, jak jednoduché je takovou zahradu vytvořit. Je průvodkyní každému, kdo si chce svou zahradu navrhnout sám, ve svém rytmu, vrátit se k původnímu a jednoduchému, ke kráse, k užitku a zdraví.
 
Jaká je původní profese Radky?
Radka vystudovala střední stavební školu. Toužila se přihlásit na zahradní architekturu, ale život ji zavál k rodinnému krbu. Už od mala chtěla bydlet na venkově, v přírodě, pečovat o rodiné štěstí a zahradu. Péči o zahradu brala jako samozřejmost jako žehlení nebo mytí nádobí. Prošla mnoha činnostmi v rodinné firmě, které se jí velmi zúročily při následném navrhování zahrad.
Náhoda tomu chtěla, že se dala dohromady se zahradníkem z blízkého okolí a vrhli se spolu do tvorby konvenčních zahrad podle přání zákazníků.
 
Jak Radka potkala permakulturu?
Permakulturu Radce představil na svých kurzech Jaroslav Svoboda. Pro Radku to byla zcela nová komunita, zažila určitý kulturní či zahradní šok. Ale vše, co se dozvídala, dobře zapadalo do toho, co sama cítila jako správné a logické.
 
Jak vypadá typická džungloidní zahrada?
Radčiny džungloidní zahrady jsou permakulturními, přírodními zahradami. Radka v rámci své praxe a v rámci výuky navrhování zahrad zjistila, že termín permakultura je pro mnoho studentů svazující. Někdy přijde vlastníkům zahrad, že navrhnout si permakulturní zahradu, je příliš komplexní a ostře definované. Radka si přeje, aby její studenti k návrhům svých zahrad přistupovali svobodně a uvolněně.
Radka nazývá zahrady rodinným projektem na celý život. Učí své studenty hlavním permakulturním pojmům i detailnější aplikaci permakulturních principů, seznamují se s termíny jako je mulčování, kopicování, vodní cyklus, vysokokmeny, guildy, aj.
 
A stíhá Radka opečovávat svou zahradu?
Této představě se Radka směje, vždyť lesa se také nikdo neptá, zda to stíhá. Čím více se budeme snažit své zahrady přetvářet k nějakému obrazu (chceme ji ostříhanou, uklizenou, vytvarovanou), tím více s tím budeme mít práce. Pusťte principy divočiny do své zahrady.
 
Jakým činnostem se v březnu na zahradě Radka obvykle věnuje? Na co bychom rozhodně neměli zapomenout ani my?
Záleží samozřejmě na našem podnebí a nadmořské výšce. Radka vždy svůj pozemek ve výšce 500 m n. m. kontroluje, zda je vše - hlavně s vodou v pořádku. Vyřezává nálety, přesazuje keře, trsy trvalek, začíná vysévat kořenovou zeleninu (mrkev, pastiňák, petržel). Je-li sušší počasí, prohazuje kompost a doplňuje jej do záhonů.
 
Ve svých kurzech Radka pomáhá navrhovat mnoho zahrad, s čím se nejvíce či nejčastěji Radčini studenti potýkají? Jaké nešvary nejčastěji na zahradách řeší?
Studenti od Radky mají velmi různorodé startovací podmínky, ať už jde o malé pozemky u městských staveb, zahrady a sady u venkovských statků, imaginární neexistující zahrady, vesnické předzahrádky anebo pustou pláň u novostavby.
 
Radka chce varovat před zažitou a mylnou představou o permakulturních zahradách. "Nemusíte mít jen všude samou slámu, barely na vodu, kompost, neuspořádanost. Permakulturní zahrada může být krásná, moderní, romantická, rustikální, jakákoliv." Studenti by si v Radčiných online kurzech navrhují zahradu takovou, která je v souladu s tím, co se jim líbí, co ladí s jejich domem a okolím. Mají za úkol uplatňovat všechny permakulturní principy, které jim permakultura nabízí.
 
Největším nešvarem je podle Radky hlavně nepochopení toho, jak funguje příroda. Radka se nemůže zbavit poc